„… organizaci a šíření hermetického hnutí věnoval celý život…“ – před 140 lety se narodil Otokar Griese

Slovy, která jsme vybrali do titulku tohoto článku, zhodnotil Otokara Grieseho znalec hermetismu Milan Nakonečný. A zdá se, že právem: Otokar Griese (1881–1932) byl totiž na poli hermetismu mimořádně aktivní a obětavý. Nakonečný mu ve své knize Novodobý český hermetismus (Praha: Vodnář 1995) věnuje třináct stran (120–132), takže můžeme připomenout jen heslovitě základní fakta.

Otakar GrieseRoku 1905 se stal martinistou a působil ve vídeňské lóži Valhalla; její aktivity později přesunul do Přerova. Roku 1905 také založil Isis, sborník pro synthetické studium filosofie, systémů náboženských a okultismu. Časopis vycházel ve čtyřech ročnících do roku 1908 a pak znovu – s podtitulem Sborník pro kritické zkoumání okultismu a otázek náboženských, kulturních, sociálních a zdravovědných se zřením k vyššímu názoru světovému – v letech 1922 a 1923.

Roku 1907 začal budovat vzdělávací a osvětové centrum, později nazvané „Svobodná škola věd herme­tických“. Inspirovala ho k tomu Vysoká škola věd hermetických francouzského hermetika a zakladatele martinismu Papuse (1865–1916). Škola působila do roku 1924 a po Grieseho smrti byla obnovena v rámci spolku Universalia roku 1936. Na Papusově škole mu byl roku 1910 udělen titul čestného doktora hermetických věd.

Také v roce 1907 (nebo snad o rok dříve) zahájilo činnost Grieseho Ústřední nakladatelství okkultních děl. Vycházely v něm (též jako knihovnička Svobodné školy věd herme­tických) spisy takových autorů, jakým byl např. Eliphas Lévi (1810–1875), William Q. Judge, (1851–1896) nebo Paul Sédir (1871–1926), ale také spisy jeho vlastní: Mu­miální hermetická léčba – příspěvek k tajné medicíně starých (1908), Problém očarování (1909), Astrologie: mathematický systém moderní horoskopické astrologie (1911), Kos­moskop – jeho význam a užití v okultní praxi (1920) nebo komentovaný překlad kabalistického spisu Sefer Jecirah – kniha utváření, část první (1921).

Patrně roku 1908 založil společnost neognostiků. Nedlouho na to ale společnost zase zanikla.[1]

V letech 1913 a 1914 vydával časopis Lucifer. Měsíčník věnovaný vědeckému studiu okkultismu. Roku 1914 byl přejmenován na Zasvěcení (se stejným podtitulem), ale vyšla už jen dvě čísla a vypukla válka, později zvaná „světová“.[2] Otokar Griese narukoval, ale zůstal v Přerově ve vojenské zásobovací stanici.

Roku 1914 založil Bratrstvo Bílé lóže a připravil pro ně zasvěcovací rity pro první a druhý stupeň (pro stupeň iluminátů a Bratrstva neznámých samaritánů, které se inspirovalo esoterním pojetím Ježíše Nazaretského).[3] Titul brožurky Bratrstva Bílé lóže tvoří náhledový obrázek.

Vletech 1919–1922 vydával Pentagram. Sborník pro filosofii, mystiku a okkul­tism.

Své veřejné působení na poli hermetismu z existenčních důvodů ukončil roku 1924.

A pak snad ještě maličkost: někdy panuje pochybnost, zda Grieseho jméno bylo skutečně „Otokar“, anebo „Otakar“. Používal patrně obě. To druhé například v „illustrovaném čtrnáctideníku pro zábavu, výchovu a poučení“ Maják, který v Přerově vydával v letech 1924–1926. Přerov je ostatně Grieseho město: narodil se tam, s přestávkami tam žil (mezi lety 1907 a 1909 bydlel ovšem v Praze) a v Přerově také roku 1932 zemřel.

Poznámky:

[1] EMANUEL Z LEŠEHRADU, Po stopách tajemných společností, Praha: Alois Srdce 1935, s. 177.

[2] NAKONEČNÝ, Milan, Novodobý český hermetismus, Praha: Vodnář 1995, s. 123.

[3] Tamtéž, s. 124.

Psali jsme v Dingiru:

téma Český hermetismusDingir 7 (3), 2004, text celého čísla je zde.

téma Současnost hermetických řádůDingir 22 (4), 2019, obsah čísla zde.

TURNOVSKÝ, Pavel, Zpráva o stavu české astrologie, Dingir 7 (3), 2004, s. 91–93.

KALAČ, Petr, Počátky českého hermetismu, Dingir 7 (3), 2004, s. 94 97.

Rozhovor s Milanem Nakonečným, Dingir 7 (3), 2004, s. 100–101.

Související články:

Vyšel sympatizující životopis Jana Kefera

Gotická duše ze Sodomy

Životní temnoty znalce okultních věd

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments