Dne 1. prosince 2023 se na Anglo-americké univerzitě v Praze konala konference s názvem „Mezináboženské fórum“ (Interrelious Forum), kterou pořádala Ahmadíja, muslimský spolek v České republice ve spolupráci s Islámskou komunitou Anglo-americké univerzity. Hlavním organizátorem této události byl Burhan Ahmed Kashif Janjua, předseda a misionář spolku Ahmadíja.
Deklarovaným cílem konference bylo usnadnit smysluplný dialog mezi zástupci tří abrahámovských náboženství (judaismus, islám a křesťanství) a účastníky setkání, mezi nimiž byli hlavně studenti, samotní věřící, odborná veřejnost, novináři, ale i další zájemci o náboženská témata. S ohledem na často diskutovaná témata spojená s islámem, zejména fundamentalismus a extremismus, si konference kladla za cíl zpochybnit selektivní a stereotypní vnímání této náboženské tradice. Akce spolku se tedy zaměřila na představení mírumilovného učení islámu, ukazujíc, že islámská víra nabízí cestu k dosažení individuálního a společenského míru skrze praktikování hodnot, které jsou jádrem lidskosti.
Pro stručný přehled, muslimský spolek Ahmadíja je islámské hnutí, které vzniklo koncem 19. století v Britské Indii. Jeho zakladatelem byl Mirza Ghulam Ahmad, jenž se prohlásil za očekávaného Mesiáše a Mahdího (tj. prorok, který má obnovit a posílit islámskou víru). Ahmadíja ve svém sebepojetí zdůrazňuje mírový a tolerantní výklad islámu, usiluje o dialog mezi různými náboženskými komunitami a rozvoj humanitárních a vzdělávacích činnosti. V České republice Ahmadíja působí jako spolek, jenž byl oficiálně registrován před třemi lety, tedy v roce 2020.
Konference přinesla příjemnou veřejnou debatu o islámu, s důrazem na témata spojená s mírem v učeních tří abrahámovských náboženství. Celkovým záměrem akce bylo podpořit povědomí o poselství míru a lásky v učení, jež Ahmadíja usiluje šířit mezi širokou veřejností. Vzhledem k probíhajícím diskusím o islámu a omezené informovanosti širší veřejnosti o Ahmadíji v České republice byla konference dalším krokem ve snaze se zapsat do povědomí a předat více informací o svém učení a působení.
Program odstartoval v 17:30, kdy se všichni účastníci konference shromáždili v krásně zdobené místnosti budovy Anglo-americké univerzity. Volba prostoru pro konání akce byla vynikající, jelikož vytvářela příjemnou atmosféru pro mezináboženský dialog. Při usazování byly každému hostovu předány dvě přivítací karty s poděkováním za účast a harmonogram události. Ta byla zahájena citací verše ze svatého Koránu v arabštině a anglickém jazyce. Úvodního proslovu se přirozeně ujal předseda spolku Ahmadíja pro Českou republiku, Kashif Janjua, který vyjádřil svou vděčnost za přítomnost všech posluchačů.
Po úvodním projevu následovala edukační přednáška Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně. Jeho prezentace „Historie Islámu v České republice“ byla pro mnohé přítomné velmi přínosná, neboť posluchače seznámila s klíčovými informacemi spojenými s touto problematikou. Soustředil se především na politicko-historickou stránku dění islámu v České republice a vliv tohoto náboženství na českou komunitu a politiku zde celkově.
Dále následovaly působivé proslovy zástupců tří abrahámovských náboženství. Jako první měla slovo reprezentantka židovské tradice Sylvie Wittmanová, zakladatelka liberálního židovského společenství Bejt Simcha, která zahájila tuto část projevem na téma „Mírová učení Tóry“. Následně vystoupil Pavol Bargár z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, který se stal hlavním hlasem křesťanství. Jeho přednáška se zabývala mírovým učením evangelií. Ve druhé části programu se představil pan Abdullah Wagishauser, reprezentant muslimské víry a zároveň předseda německého muslimského spolku Ahmadíja, který přednesl své myšlenky na téma „Poznávání Boha – klíč k dosažení míru“.
Po příspěvcích o mírových naukách jednotlivých náboženství následovala video prezentace, v níž měli diváci možnost nahlédnout do života a misijního snažení členů ahmadijánských společenství. Konferenci zakončil projev pana Ibrahima Ikhlafa, vedoucího Mezinárodního překladatelského a výzkumného úřadu, který reflektoval současnou situaci ve světě z pohledu míru a vnímání islámu. Po těchto jednotlivých projevech následoval prostor pro diskusi. Oficiální zakončení konference v 19:30 proběhlo tichou individuální modlitbou.
Organizace celého setkání byla profesionální. Na závěr konference mohli účastníci ještě obdržet arabskou kaligrafii svých osobních jmen, vybrat si ze široké nabídky literatury s islámskou tématikou, podívat se na výstavu Koránu či ochutnat tradiční arabské pokrmy a diskutovat prezentovaná témata v individuálních rozhovorech. Celkově byla konference pro veřejnost obohacujícím zážitkem a přinesla hlubší porozumění náboženským perspektivám, které ovlivňují veřejné dění.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 17 (4), 2014 má téma: REFORMNÍ HNUTÍ UVNITŘ I VNĚ ISLÁMU, více zde.
Související příspěvky:
Děkuji moc za tento skvělý článek!