Také Církev essénsko-křesťanská obnovila bohoslužby

Také Církev essénsko-křesťanská obnovila bohoslužby

Po přestávce, vynucené pandemií, obnovila své veřejné bohoslužby také Církev essénsko-křesťanská, relativně nový církevní útvar v české společnosti. V pátek 16. července se konala zatím jediná bohoslužba v Letovicích. Protipandemická opatření ovšem stále trvají, a tak jednotliví kněží této církve plánují a konají bohoslužby prostřednictvím internetu. Jak je patrné z internetové prezentace církve, žádné další bohoslužby, při nichž by se věřící fyzicky setkali, zatím plánovány nejsou.

Do malého sálu letovické zámecké restaurace přišlo asi 30 příznivců této nové církve. Bohoslužbu vedl kněz Josef Procházka, asistovala mu kněžka a členka církevního Řádu Královny nebes Veronika Nováková a některá požehnání vykonal i přítomný biskup této církve Zdeněk Janík. Kněží působili přirozeně a civilně, důstojnost jim dával kněžský (resp. řádový) oděv. Štola na zeleném ornátu kněží nese latinské nápisy In lumine Christi a Pro regno Dei.

Přijímání hostie a vína. Fotografii autora je možné zvětšit.

Na stole od počátku hořely dvě svíce, pálilo se kadidlo a stály kameninové nádoby, připravené pro eucharistii, v této církvi obvykle zvanou „proměna“. Po celou dobu bohoslužby hrála reprodukovaná hudba, někdy i se zpěvem, pocházející z různých náboženských tradic, a vytvářela tak zvukové pozadí. (Pro církev je velmi důležitá tzv. interreligiozita, tedy otevřenost lidem všech náboženských tradic. Církev předpokládá, že Bůh je jeden a že každé náboženství reprezentuje jen jeden úhel pohledu na něj.) Bohoslužba sestávala z modliteb (jedna z nich byla – v době kdy přicházely dramatické zprávy hlavně z Německa a z jižní Moravy – za oběti přírodních katastrof), dále z kázání, proměny a oznámení. Po skončení bohoslužby přicházeli návštěvníci ke knězi a kněžce, kteří bohoslužbu vedli, pro „požehnání k léčení Duchem svatým“. Dělo se přiložením rukou k hlavám věřících.

Kázání mělo za základ tři krátké texty z Tomášova evangelia, spisu, který pro svůj gnostický původ a obsah nebyl zařazen do křesťanského kánonu Nového zákona. Liturgické texty, známé z křesťanských bohoslužeb (otčenáš nebo eucharistická modlitba), měly poněkud jiný rozsah i znění. Proměna nebo několikerý odkaz na Boha jako Trojici přesto dávaly bohoslužbě celkově spíše křesťanský charakter. „Oproti katolické církvi máme jednak reinkarnaci, protože na středním Východě to byla běžná nauka a v prvních staletích ji ani křesťanství nevylučovalo,“ řekl mi po bohoslužbě arcibiskup Rudolf Autner, kardinál pro rozvoj církve v Česku a na Slovensku, „a jednak důraz na anděly jako prostředníky“. O andělích se na bohoslužbě mluvilo několikrát, například v tom smyslu, že andělé země, vzduchu, Slunce a vody se podíleli na vzniku chleba a vína, použitých při proměně. Církev má za to, že takovou víru mělo i bratrstvo esénů či esejců, působící v době života Ježíše Nazaretského.

Kromě vlastního představení Církve essénsko-křesťanské v internetové prezentaci a na facebooku je možné získat základní informace v článku v časopise Dingir. Společenství podalo letos v lednu návrh Ministerstvu kultury ČR na registraci jako církve a náboženské společnosti, a to pod jménem Křesťanská církev esejská (pod tímto názvem se už prezentuje na facebooku).

Náhledová fotografie z bohoslužby 16. července: facebook Křesťanské církve esejské.

Psali jsme v Dingiru:

Zdeněk Vojtíšek, Podle rady andělů. Nové hnutí s mnoha současnými populárními prvky, Dingir 17 (2), 2014, str. 45–46.



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments