„Má Kálí je queer,“ říká pronásledovaná režisérka

Indická režisérka Leena Manimekalai (*1983) čelí výhrůžkám zavražděním, znásilněním i uvězněním. To vše kvůli jejímu novému filmu Kaali (Kálí). Film, nesoucí jméno známé indické bohyně, nazývá sama autorka „performativním dokumentem“ (performance documentary). Má jít o osobní a poetickou meditaci nad posvátným ženstvím. Již upoutávka a plakát k filmu však vyvolali mezi konzervativními hinduisty vlnu pobouření. Režisérce hrozí v několika svazových státech Indie (konkrétně v Assamu, Utarákhandu, Madhjapradéši, Uttarpradéši a Dillí) trestní stíhání za urážku náboženského cítění.

Šestiminutová upoutávka k filmu byla představena v polovině července v Torontu. Indická bohyně se v ní prochází po ulicích nočního Toronta, kouří, zajde do baru, jezdí metrem, fotí si selfie, a dokonce se zúčastní LGBT festivalu. Na plakátu je bohyně zobrazena se svými klasickými atributy (modrá barva, koruna, trojzubec, „červená tečka“ bindi), ale také s cigaretou v ústech a duhovou vlajkou LGBT hnutí.

Muzeum Aga Khana i Torontská metropolitní univerzita se dostaly pod tlak indické vlády a byli donuceny se omluvit za to, že se v jejich prostorech upoutávka na film promítala. Twitter smazal režisérčin příspěvek, ve kterém sdílela plakát ke svému filmu. V e-mailu pro americký server Religion New Service označila režisérka svou osobní bezpečnost za „velký otazník“. Návrat do Indie za současné situace považuje za naprosto nemožný. Dodává však: „Odmítám se sklonit, a budu tedy bojovat dál s plnou silou.“

Leena Manimekalai pochází z jižní Indie, z komunity uctívající bohyni Kálí, a veřejně se hlásí k tomu, že je bisexuálka. „Má Kálí je queer. Je to volnomyšlenkářka. Plive na patriarchát. Podkopává hindutvu. Boří kapitalismus. Objímá všechny tisíci svých rukou.“

Manimekalai se ovšem v Indii dostalo i zastání. Na její obranu vystoupila členka indického parlamentu Mahua Moitra (*1974). „Pro mě je Kálí masožravá, alkohol přijímající bohyně. Jsem ctitelka Kálí. Ničeho se nebojím. Ani vašich gangsterů, ani vašich policistů, a už vůbec ne vašich trollů,“ řekla poslankyně v emotivním projevu. Nyní hrozí trestní stíhání i jí.

Kálí. Zdroj: The Sunday Guardian.

Bohyně Kálí má podle všeho předárijský původ, jedná se tedy o domorodou bohyni, která byla později inkorporována do védského náboženství. Její vizuální ztvárnění ji většinou zobrazují jako nespoutanou, divokou a hněvivou, po zuby ozbrojenou bohyni. Často je zobrazována jako menstruující a je spjata s temnějšími aspekty posvátného ženství. Její ctitelé ji ale označují za „Božskou Matku všeho lidstva“. Její hněv a bojovnost je podle nich obrácena proti silám zla, případně proti klamu a nevědomosti.

Kouření cigaret ani homosexualita nejsou v hinduismu ničím neznámým. Většina proudů hinduismu byla historicky velmi otevřená různým projevům lidské sexuality. Mnohá hinduistická písma vyprávějí příběhy o vztazích mezi osobami stejného pohlaví, dokonce o dětech narozených ze stejnopohlavních svazků a postavách – včetně bohů, – které jsou queer nebo trans.

Pronásledování, kterému Leena Manimekalai čelí, je produktem novodobé, zúžené a politizované interpretace hinduismu, kterou představuje hnutí, známé jako hindutva. O hindutvě jsme psali především v souvislosti s jejím bojem proti muslimské menšině v Indii, naposledy zde a zde. Muslimové však nejsou jedinými cíli hněvu konzervativních hinduistů. Jak ukazuje příklad Manimekalai, je jím potenciálně každý, kdo jakkoli naruší jejich představu o nedotknutelnosti bohů a „tradičních indických hodnot“.

Zdroje: Religion News Service a Wikipedia.

Náhledový obrázek: Leena Manimekalai a plakát k jejímu kontroverznímu filmu Kálí.

Psali jsme v Dingiru:

Stanislava Vavroušková, Bojovný hinduismusDingir 6 (4), 2003, s. 128–129: zde.

téma Náboženství a politikaDingir 6 (4), 2003: zde.

téma Náboženství a národní identitaDingir 16 (4), 2013: zde.

téma Náboženský nacionalismusDingir 24 (4), 2021: zde.

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
Ivan Štampach
22. 7. 2022 18:33

Pokud autority úzkoprsého, politizovaného náboženství budou mít možnost přimět univerzitu a Twitter stáhnout zveřejněny obsah, ke to s naší svobodou velmi povážlivě.

Pokud náboženské autority budou beztrestně urážet sekulární postavy a projevy, ale urážení náboženství bude trestné, tak už nejsme v demokracii.

Omar
Omar
Reply to  Ivan Štampach
23. 7. 2022 10:53

Právě. Proto nechápu proč západoevropské vlády nic nedělají proti stavbě salafistických mešit atd.