Buddhističtí mniši v konfliktu v Myanmaru

Buddhističtí mniši v konfliktu v Myanmaru

Myanmar (do roku 1989 Barma) je zemí, v níž má buddhismus mimořádné postavení. Podporuje ho snad až 90 % obyvatelstva. Počet muslimů v Myanmaru se odhaduje asi na 4 %, křesťanů by mělo být o nějaké procento více. V kontrastu s touto mírou náboženské jednoty stojí etnická různost: oficiální uznání má 135 etnických skupin. Není divu, že buddhismus je považován za pojivo společnosti, a že tedy buddhističtí mnichové mají i velký politický vliv.

Obrácená miska, symbol šafránové revoluce roku 2007. Foto: zde.

Tento vliv se silně projevil roku 2007, když se asi 80 tisíc mnichů stalo jádrem tzv. šafránové revoluce a když tito mniši odmítli legitimitu tehdejší vojenské vlády. Revoluce byla sice potlačena, ale díky angažmá mnichů se otevřela cesta k demokratizaci země. Ta byla završena roku 2011, kdy téměř po padesáti letech skončila série vojenských vlád. Výrazem odmítnutí legitimity vlády bylo tehdy gesto obrácené misky, do níž mniši přijímají jídlo od buddhistických laiků (více zde). Symbolicky tak bylo vyjádřeno, že mniši nepřijímají podporu vlády a sami tuto vládu nepodporují. Prostřednictvím misky se totiž tradičně uskutečňuje výměna zásluh v buddhistické obci (sanze): darované jídlo přináší laikům požehnání.

I vojenská moc, která se od 1. února tohoto roku pokouší převzít vládu v Myanmaru, tedy nutně potřebuje souhlas ze strany mnichů. Zdá se, že s tím ale na rozdíl od minulosti, kdy vládní režimy tvrdě potlačovaly opoziční buddhistické skupiny, nebude mít tentokrát problém. Armáda i většina mnichů se totiž shodnou na postoji, který je ve společenskovědním diskursu označován jako „náboženský nacionalismus“, v tomto případě se tedy jedná o tzv. buddhistický nacionalismus.

Politickou oporu má nacionalismus v myanmarské Straně svazové soudržnosti a rozvoje (USDP). Ve volbách v listopadu roku 2020 tato strana prohrála, a to navzdory tomu, že ji armáda podpořila a nadále podporuje. Zvítězila dosud vládnoucí Národní liga pro demokracii (NLD). Převrat z 1. února 2021 se udál před prvním zasedáním nového parlamentu. Ovšem nacionalismus není vzdálen ani NLD: muslimové byli diskriminováni i za vlády této strany (2016–2020) a tato vláda se také snažila bagatelizovat zprávy o genocidním zacházení s muslimskými Rohingy. Aun Schan Su Ťij, generální tajemnice NLD, se jako nositelka Nobelovy ceny míru proto ocitla v problematickém mezinárodním postavení. NLD je ale stejně viděna nacionalisty jako příliš slabá.

photograph of Burmese monk WirathuBuddhistický nacionalismus se rychle rozvinul a etabloval po roce 2011, kdy nabytá svoboda projevu dovolila také buddhistickým mnichům projevovat se na veřejnosti. Postupně se profilovalo nacionalistické Vlastenecké společenství Myanmaru, známé pod akronymem MaBaTha a vedené buddhistickými mnichy. Nenávistná rétorika tohoto společenství vůči muslimským Rohingům přispěla roku 2017 k pogromům na ně a k jejich vyhánění. Tažení proti Rohingům tak mělo značnou podporu i mezi buddhisty. Organizaci MaBaTha se vláda NLD ještě roku 2017 pokusila zakázat, ale ta po přejmenování působí dál. Patrně nejvýraznější postavou této organizace je její místopředseda, ctihodný Wirathu (Ashin Wirathu), přezdívaný kvůli své nenávistné a bojové rétorice „buddhistický Usáma“ a považovaný za „buddhistického teroristu“ (zde). Za vlády NLD byl obžalován z pobuřování a od listopadu loňského roku je ve vězení.

Demonstrace buddhistických mnichů na podporu Aun Schan Su Ťij. Foto: The New Indian Express.

Své spojení s buddhistickým nacionalismem demonstrovali pučisté i tím, že spolu s demokratickými politiky byli při převratu zatčeni i tři buddhističtí mniši (více o nich zde), významní kritici buddhistického nacionalismu a podpory armády ze strany buddhistických mnichů. Mniši jsou tedy na obou stranách současného boje o moc v Myanmaru, ačkoli ti, které máme na Západě tendenci označovat jako „pro-demokratické“, jsou patrně v menšině. Vojenský převrat je hrozbou nejen pro ně, ale hlavně pro zbývající muslimy i pro křesťany v Myanmaru (zmínka o pronásledování křesťanů v Myanmaru je zde).

S využitím článků zdezde. Náhledová fotografie buddhistických mnichů protestujících proti Rohingům zde.

Související témata v časopise Dingir:

4/2013 Náboženství a národní identita (zde)

1/2009 Náboženství a násilí (zde)

3/2014 Náboženství při řešení konfliktů (zde)

Související článek:

Náboženství násilná a mírumilovná

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments