Série článků pojednává o charakteru a úspěšnosti hospodaření náboženských menšin.
Zatímco některá náboženská společenství podporují financování svých aktivit a svého misijního působení restauracemi (o třech jsme psali zde), indický duchovní vůdce Šrí Činmoj povzbuzoval své žáky k podnikání ve službách veřejnosti v širším rejstříku: kromě restaurací zakládali také knihkupectví, květinářství, prodejny s nářadím a další „božské podniky“ („divine enterprises“). Prodejny s nářadím s názvem Madal Bal (prezentují se zde) vznikly v několika zemích a vytvořily mezinárodní holding. Název je údajně připomínkou Šrí Činmojovy dětské přezdívky.
V Česku byly a jsou prodejny Madal Bal velmi úspěšné. Centrála podniku je od počátku v roce 1993 v „hlavním městě“ stoupenců Šrí Činmoje Zlíně a deset prodejen najdeme v dalších pěti českých a moravských městech (zde). Kromě nářadí se v nich prodávají i Šrí Činmojovy knihy, pomůcky k meditaci, nejrůznější ozdoby, kuchyňské potřeby a další drobné zboží.
Činmoj Kumar Ghóš (1931–2007) se jako dvanáctiletý sirotek dostal do ášramu významného indického myslitele Aurobinda Ghóše (1872–1950), tvůrce tzv. integrální jógy. Myšlenku integrovat božství a lidství, ale také východní spiritualitu se západním způsobem života převzal od svého učitele i Činmoj. Po svém osvícení přesídlil roku 1964 do New Yorku a začal vystupovat jako duchovní učitel Šrí Činmoj. Nepatřil k těm nejznámějším a skutečného úspěchu dosáhl jen v několika zemích. Jednou z nich bylo porevoluční Československo (české společenství se prezentuje zde).
Meditační metody spojil Šrí Činmoj se zájmem o umění a sport. V obou oblastech chtěl vyniknout a prokázat svou realizaci božství. K témuž vedl své žáky a ti také skutečně často měli při sportu náboženské zážitky. Vnější pozorovatelé je ovšem přisuzovali spíše hyperventilaci mozku při vypjatých sportovních výkonech (hlavně maratónském běhu). Každopádně ale tito stoupenci pokračují ve stopách svého mistra a kromě meditace se věnují i sportu, umění (více zde) a mírovým aktivitám. Podle internetové prezentace (zde) se v současnosti konají meditační kurzy na 14 místech Česka.
Společenství stoupenců Šrí Činmoje se stalo typickým příkladem toho, jaké kontroverze může ve společnosti vyvolávat nové náboženské hnutí. Šrí Činmoj byl považován za podvodníka, jehož sportovní výkony – ačkoli byly vzhledem k jeho věku jistě obdivuhodné – byly účelově zveličovány (psali jsme o tom například zde). Mnoho emocí budila jeho hudební vystoupení, která byla posluchači oceňována jen tehdy, když této hudbě přisoudili božskou kvalitu, zcela nesouměřitelnou s tím, co je jako hudba běžně chápáno, a nehodnotitelnou běžnými kritérii. Rozruch budili jeho stoupenci i ohromnou schopností prosadit svého mistra ve veřejném prostoru jako jedinečného světového mírotvorce (viz např. zde) a zařídit mu setkání se stovkami politiků jak lokálních, tak skutečně významných ze světového hlediska, a udělení nejrůznějších vyznamenání a řádů (o pojmenování ulic po něm ani nemluvě). Kontroverze ovšem vznikly i v daleko vážnější oblasti: na konci života byl obviněn ze sexuálního zneužívání svých žákyň (viz zde).
To všechno je pryč. Společenství Šrí Činmoje se v současnosti poněkud ztrácí jako jedna z desítek meditačních skupin v rozsáhlém a pestrém nábožensky alternativním milieu některých západních společností. To, co zůstává a rozvíjí se (výrazně právě v Česku), je podnik Madal Bal. Je zároveň jakýmsi obrazem toho, jak může být náboženská oddanost „zhmotněna“ do ekonomického úspěchu.
Související článek:
Předchozí články série:
Tahouni pokroku: východokřesťanské menšiny jako elita společnosti.
Džinisté: mravností k ekonomickému úspěchu.
Ekonomické strategie oddaných Krišny I.
Ekonomické strategie oddaných Krišny II.
Restaurace pro misii i výdělek.
Dingir 1/2020 s tématem Ekonomie náboženství.