Výročí koncilu v Efezu – křesťanské zasedání na troskách chrámu bohyně Artemis

Výročí koncilu v Efezu – křesťanské zasedání na troskách chrámu bohyně Artemis

Dne 22. 6. roku 431 se v maloasijském Efezu (dnešní Turecko) shromáždilo přibližně 150 biskupů k prvnímu zasedání třetího velkého ekumenického koncilu v dějinách církve. Z chetitských textů je zjevné, že město Efez bylo známé již ve 2. tis. př. n. l. V Efezu (lépe řečeno v blízkém sousedství města) byl kolem roku 550 př. n. l. – tedy přibližně v době výstavby druhého jeruzalémského chrámu – vybudován impozantní chrám bohyně lovu Artemis, který se stal největším ze starověkých řeckých chrámů a jedním ze sedmi divů světa. Chrám bohyně Artemis byl vícekrát zničen a znovu vybudován. Jeho význam upadl s nástupem křesťanství.

Zatímco první velký koncil v Niceji roku 325 a druhý velký všeobecný koncil v Konstantinopoli roku 381 řešily primárně trinitologická témata (Trojici Božích osob a jednotu Boží přirozenosti proti arianismu a pneumatomachismu), koncil v Efezu se zabýval mariologickým, respektive christologickým „sporem o Theotokos“. Zatímco alexandrijská katechetická škola v čele s Cyrilem Alexandrijským prosazovala nazývat Pannu Marii titulem Bohorodička (Theotokos), antiochijská katechetická škola byla proti. Nestorius navrhoval titul Christotokos, tedy Kristorodička. Teologickým jablkem sváru bylo tzv. communicatio idiomatum, v němž jde o připisování lidských a božských atributů jedinému subjektu vtěleného Syna. Celý spor se stal počátkem pozdějšího oddělení tzv. nestoriánů a posléze také alexandrijského partiarchátu od všeobecné církve po koncilu v Chalcedonu. Obecně lze říci, že koncilní shromáždění biskupů v patristice reagovalo obvykle na vzniklé hereze usilujíce o soulad se zjeveným pravověřím. Přehlednou a detailní sondu do velkých starověkých koncilů nalezne čtenář v monografiích Ctirada Václava Pospíšila.

Město Efez se v lučavce času rozpustilo a dnešní cestovatel tak může obdivovat pouze trosky, které však dávají napovědět mnohé z jeho bývalé velikosti a slávy. Šálek vynikajícího načervenalého tureckého čaje nebo skvělé silné turecké kávy po prohlídce někdejšího Efezu nemůže být přehmatem. Podle tradice sepsal evangelista Jan své evangelium právě v Efezu, což se promítlo do názvu současné turecké vesnice Ayasaluk, která stojí na místě původního města, jenž v překladu znamená „svatý teolog“. V Efezu se také narodil slavný filozof Hérakleitos, který jako první začal používat termín „logos“ jako zákon světa, světový rozum, který proniká celý vesmír a vládne vším. Tento termín, používaný později stoickou filozofií, pronikl skrze církevní otce do křesťanské teologie a stal se termínem klíčovým, když byl Logos spojen s druhou Božskou osobou, totiž se Synem. V Efezu existovala křesťanská komunita založená patrně sv. Pavlem (Šavel z Tarsu) a jeho list Efezanům je rovněž součástí novozákonního kánonu.

 

Náhledová fotografie: autor.

 

Související příspěvky:

Bible jako cestopis

Etiopská Lalibela: kostely zapuštěné v zemi a svatí muži v růžových dekách

Symbolika kříže v oblasti toku řeky Nil

Přechod Rákosového moře

 



Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
22. 6. 2020 12:48

Děkuji za připomínku Efesu, jen si dovolím malé doplnění. První dva všeobecné sněmy měly podle zachovaných dokumentů různá témata, ale přímo trinitární naukou se nezabývaly. Ta byla formulována později. Formulovaly krédo, resp. Symbol víry podle míst, kde se konaly zvaný nikájsko-konstantinopolský (u nás nicejsko-cařihradský). Řešil též termín velikonoc a platnost křtu heretiků a církevně politické otázky. Odsouzení ariánství znamenalo potvrzení jediné hypostáze, nikoli přirozenosti, vtěleného Božíhon syna. Později, v Chalkedonu to bylo doplněno tak, že u Krista jde o jednu hypostázi a dvě přirozenosti. Communicatio idiomatum znamená hlavně to, že vzhledem k jediné hypostázi se mohou božské vlastnosti připisovat člověku (jeho matka je matka Boží, Bohorodička) a lidské vlastnosti… Číst vice »