Strach z nákazy virem COVID-19 ovlivnil i židovské náboženské zvyky
Na veřejích každého židovského domu najdeme tzv. mezuzu. Jde o malou uzavřenou schránku s biblickými verši vepsanými na pergamenu uvnitř, které deklarují židovskou víru a Boží zaslíbení (Deuteronomium 6, 4-9 a 11, 13-21). Už samotný text uvádí přikázání zapsat si tato slova na veřeje svého domu a na své brány. Upevňování mezuz na vstupní brány, vchody a veřeje všech dveří v bytě (vyjma toalety) je tedy doslovným plněním tohoto přikázání v judaismu.
Každý věřící žid, který prochází okolo mezuzy (vchází do místnosti nebo z ní vychází) by se měl mezuzy dotknout. Připomínání si textu zapsaného v mezuze je tímto způsobem nařízeno rabínskými učenci a zapsáno v jednom ze stěžejních děl judaismu pojednávajícím o židovském náboženském právu (halacha). Tímto dílem je Šulchan Aruch, který zkompiloval v 16. století židovský učenec Josef Karo. Zde se uvádí nejen to, že každý, kdo vchází do domu nebo z něj vychází, se má mezuzy dotknout, ale také, že by měl prsty, jimiž se mezuzy dotkl, políbit. Dokonce se doporučuje, že by měl políbit samotnou mezuzu.
Staletí stará tradice založená na halachickém nařízení se však nyní nevyhnula modifikaci pod vlivem opatření přijatých v souvislosti s šířícím se novým koronavirem (COVID-19), která se obzvlášť v Izraeli neustále zpřísňují. Vrchní rabín Státu Izrael David Baruch Lau ve středu 4. března vydal oficiální prohlášení, v němž uvádí, že pro věřící je dostatečné, budou-li si uvědomovat text veršů zapsaných v mezuze a vzpomenou na jejich slova ve chvíli, kdy prochází dveřmi okolo mezuzy. Zároveň také vybídl, aby se lidé v této době zdrželi i jen dotýkání se, natož pak políbení mezuzy, s ohledem na nebezpečí šíření nového koronaviru.
Je na místě zdůraznit, že dotýkání se, resp. líbání mezuzy není přímo součástí jednoho z 613 základních přikázání judaismu (tzv. micvot), které jsou naprosto závazné, ale jde spíš o náboženský zvyk. Nařízení vrchní rabínské autority Státu Izrael není v tomto ohledu zcela bezprecedentní. Před případným zdravotním rizikem spojeným se zvykem políbit přímo mezuzu varovali někteří rabínští učenci již v 19. století. Jedná se však o historicky první autoritativní prohlášení tohoto typu.
Náhledové foto: Chodec v Jeruzalémě (Tereza Adámková).
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 1/2001: Současný judaismus (plný text čísla zde)
Související příspěvky:
Ša´vuot – den radosti i noc plná rozjímání
FBI: Židé jsou cílem ohromujícího počtu trestných činů
Purim – židovská slavnost i dvoudenní party
„Košer maso neexistuje“ Židé objevují veganskou stravu