Šavu’ot – den radosti i noc plná rozjímání

Šavu’ot, neboli festival týdnů (hebrejsky שָׁבוּעוֹת‎‎, doslova „týdny“)  je druhým ze tří poutních svátků s historickým i zemědělským významem (další dva jsou Pesach a Sukot). Zemědělsky připomíná dobu, kdy byly první plody sklizeny a dovezeny do Chrámu, a je znám jako chag habikurim (Svátek prvních plodů). Historicky oslavuje předání Tóry u hory Sinaj, a je také známý jako chag matan Toratenú (Svátek dávání Tóry).

Období od Pesachu po Šavu’ot je časem velkého očekávání. Každý den od druhého dne Pesachu do dne před Šavu’otem, 49 dnů nebo 7 celých týdnů – odsud pochází jméno festivalu. Sčítání připomíná důležité spojení mezi těmito dvěma svátky: Pesach židy fyzicky osvobodil z otroctví, ale darování Tóry během Šavu’otu židy duchovně vykoupilo z otroctví modlářství a nemravnosti. V Setuagintě je Šavu’ot nazván také jako Pentekosté, protože vychází na 50. den.

Zde třeba zmínit, že svátek je nazýván časem dávání Tóry, spíše než časem přijetí Tóry. Židovští učenci poukazují na to, že jsou židé neustále v procesu přijímání Tóry, ale poprvé jim byla dána pouze jednou. Je to tedy dávání, ne přijímání, které činí tento svátek významným.

Den svátku se počítá od druhého dne Pesachu a následuje bezprostředně po konci Počítání omeru[1] (více zde). Protože délka měsíců bývala proměnlivá, určená pozorováním, počátek svátku mohl být jak pátého, tak šestého dne měsíce Sivan. Nicméně v moderní době s matematicky určeným kalendářem je Šavu’ot slaven vždy šestého (a mimo Izrael i sedmého), což letos vychází na 8. června.

Během svátku není povolena práce. Místo toho je zvykem zůstat celou první noc svátku vzhůru (den je v židovské tradici počítán od večera do večera), studovat Tóru a poté se modlit co nejdříve ráno je to možné. Synagogy se vyzdobují zelení. Významné místo má čtení desatera a knihy Rút.

Během svátku Šavu’ot by měl věřící sníst alespoň jedno jídlo s mlékem. Existují různé názory na to, proč se to dělá. Někteří říkají, že je to připomínka slibu o zemi Izraele, zemi oplývající „mlékem a medem“. Podle jiného pohledu je to proto, že předkové v momentě, kdy obdrželi Tóru (a stravovací přikázání v ní) neměli k dispozici oddělené nádobí na mléčné a bezmléčné jídlo.

Mimochodem na Šavu’ot připadá výročí úmrtí krále Davida.

Náhledový obrázek: Synagoga vyzdobená zelení.

 

 

Doporučená literatura:

Nosek, B. – Damohorská, P.: Židovské tradice a zvyky, Praha., Karolinum 2010.

Goodman, R.: Teaching Jewish Holidays: History, Values, and Activities., Behrman House Inc 1997.

 

Poznámky:

[1] Obřad spočívající v počítání dnů a týdnů, jež uběhly od prvního dne svátku Pesach až do dne předcházejícího svátku Šavu’ot.

 

Související příspěvky:

Kalendář: Lag ba-omer – Den radosti v období smutku

„Košer maso neexistuje.“ Židé objevují veganskou stravu

 

 

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments