Ve Washingtonu, D.C., zahájí letos činnost dvě nové židovské kongregace vedené afroamerickými rabíny. Sbor Ohel Eidot Chemdat’a založil rabín Shais Rishon, druhou komunitu Kehillat Sankofa vytvořil rabín Koach Baruch Frazier. Obě iniciativy chtějí nabídnout prostor, v němž budou černošští Židé tvořit přirozený střed komunity, nikoli menšinu v převážně bělošském prostředí.
Podle vyjádření zakladatelů reagují nové sbory na dlouhodobou zkušenost části afroamerických a afrokaribských Židů, kteří se v tradičních synagogách setkávali s předsudky nebo alespoň s pocitem, že jejich kulturní zkušenost není samozřejmou součástí židovského života. Ohel Eidot Chemdat’a se profiluje jako moderně ortodoxní komunita, zatímco Kehillat Sankofa je otevřenější, interdenominační a výrazně pracuje s hudebními prvky africké diaspory.
Téma černošské židovské identity se v poslední době objevuje i v médiích. Dokumentární série Black and Jewish America: An Interwoven History, vysílaná stanicí PBS, připomněla složitou historii vztahů mezi černošskými a židovskými Američany – od spolupráce během hnutí za občanská práva, v němž se setkali například Martin Luther King Jr. a rabín Abraham Joshua Heschel, až po období napětí a politických sporů.
Pojem „černý judaismus“ přitom neoznačuje jednotný směr. Zahrnuje jednak afroamerické či afrokaribské Židy, kteří jsou součástí běžných židovských denominací, jednak hnutí tzv. hebrejských Izraelitů (Hebrew Israelites), vzniklé v 19. století ve Spojených státech. Některé jeho větve usilují o uznání v rámci rabínského judaismu, jiné stojí mimo něj. Otázka, kdo je podle židovského náboženského práva považován za Žida a kdo se tak identifikuje na základě historického či symbolického odkazu, zůstává citlivým tématem.
Vznik nových kongregací je třeba chápat i v širším kontextu proměny amerického judaismu. Tradiční synagogální struktury dlouhodobě oslabují, zatímco vznikají menší, tematicky nebo identitně vyhraněné komunity. Americká náboženská scéna obecně umožňuje poměrně snadné zakládání nových sborů, což podporuje pluralizaci i fragmentaci náboženského života.
Nové washingtonské sbory samozřejmě nejsou přístupné výhradně černošským Židům, jejich vznik však signalizuje důraz na reprezentaci a kulturní sebevyjádření. Pro americký judaismus jde o další projev jeho vnitřní diverzity; pro pozorovatele z Evropy pak o připomínku, že i tradiční náboženství se v pluralitní společnosti proměňuje v závislosti na zkušenosti svých členů.
S využitím zpráv Religion New Service zde a zde.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 1/2001: Současný judaismus.
Téma Dingiru 2/2006: Náboženství ve Spojených státech.
Téma Dingiru 3/2023: Role Izraele v různých náboženstvích.
Související příspěvky:
