Karaité: neúplní židé?

Karaité: neúplní židé?

Zajímavou informaci poskytl na začátku tohoto měsíce Židovský tiskový a informační servis: ve švýcarském Eglisau byl otevřen bohoslužebný dům, patřící židovskému společenství karaitů (zde). Kdo jsou karaité a jak se jim daří v Izraeli? Na to odpovídá následující článek. (redakce)

Ramla je téměř osmdesátitisícové město ve středu Izraele, jehož obyvatelstvo je etnicky pestré. Více než 50 tisíc obyvatel Ramly jsou židé, kromě nich zde nalezneme arabské křesťany, muslimské Araby, Drúzy… a vedle toho všeho jednu z největších komunit jedné z nejmenších náboženských skupin vycházejících ze základů judaismu – karaity.

Původ karaitského společenství je poněkud sporný. Sami karaité odvozují svůj počátek od doby prvního rozkolu židovského národa v 10. stol. p. o. l. a odkazují se přitom na Jarobeáma, krále Severního Izraele. Většina badatelů však datuje počátek karaitského judaismu do 8. století o. l.  Podle nich souvisí s reformou Anana ben Davida, který byl odmítnut učenci babylonských akademií v Súře a Pumpeditě. Vedle toho se například po objevení tzv. svitků od Mrtého moře začaly objevovat dohady ohledně spojitosti karaitů se sektou z Kumránu.

Určujícím prvkem karaitského judaismu je odmítání všeho, co nazýváme dnes ústní Tórou – tedy v zásadě celý Talmud se všemi komentáři a rabínskými výklady. Za svůj jediný autoritativní text přijímají hebrejskou Bibli. Zde má mimochodem původ také jejich název. Označení karaité, hebrejsky kara‘im קראים je odvozeno od stejného kořene jako slovo mikra מקרא – hebrejské označení psané Tóry, tedy Bible.

Nelze jednoduše říct, že by byla nařízení neovlivněná rabínskými komentáři přísnější nebo naopak volnější než přikázání ortodoxního judaismu. Protože se karaité řídí jen a pouze biblickými přikázáními a jejich jednoduchým výkladem (tzv. „pšat“), neostýchají se třeba míchat kuřecí maso s mlékem, což by podle pravidel kašrutu v ortodoxním judaismu bylo nemyslitelné. Biblické přikázání v 2. knize Mojžíšově 23. kapitole, však zakazuje jen „vařit kůzle v mléku jeho matky“ – a drůbež, jak známo ani nepatří mezi savce. Na druhé straně jsou však mnohá šabatová nařízení u karaitů zdánlivě přísnější. Karaité třeba odmítají obcházet nařízení ohledně rozdělávání ohně o šabatu tím, že by si vařili dopředu, nechávali rozsvícená světla, nebo udržovali horkou vodu pomocí elektrických termosek, jako tomu je běžně v ortodoxních židovských rodinách. Takové chování by pokládali za znesvěcení šabatu.

Není bez zajímavosti, že podle některých odhadů tvořili karaité v 9.-10. století údajně až 40 % veškeré židovské populace – naproti tomu dnes jsou v rámci judaismu jednou z nejmenších náboženských skupin. Kromě zmíněné Ramly, kde se nacházejí od 50. let 20. století také Karaitské světové centrum, žijí významnější komunity karaitů rovněž v několika dalších izraelských městech (Jeruzalém, Arad, Ber Ševa, Kiriat Gat, Ofakim, Rišon LeCion a Ašdod). V Izraeli žije odhadem až 40 tisíc karaitů a celkem zde funguje 13 karaitských synagog (nejvýznamnější v Ramle a Ašdodu). Za pozornost stojí také mošav Ranen, vesnice zemědělského typu čítající přes 600 obyvatel, z nichž drtivou většinu tvoří právě karaité.

Ačkoliv naprostá většina světové populace karaitů žije v Izraeli, jejich statut zde je dosud poněkud nejasný. Mnoho izraelských karaitů přišlo do Izraele z Egypta v 50. letech 20. století a tehdejší izraelský bejt din (autoritativní rabínský soud) zpochybňoval jejich právo na návrat do země předků – Izraele, které je uznáváno halachickým židům. Dnes už je karaitům tzv. právo návratu přiznáno a zjednodušeně lze říct, že jejich židovský statut je chápán jako statut nepraktikujících židů. Zpravidla se tak izraelské rabínské autority shodují na tom, že není potřeba, aby podstupovali symbolickou konverzi, avšak pro úplné uznání jejich židovského statutu by se měli zříct své karaitské víry. Tato nejasnost pak v Izraeli, jehož legislativa je závislá na rabínském bejt dinu, a kde například neexistují civilní sňatky a rozvody, vzbuzuje mnohé praktické problémy. Karaité jsou sice podle izraelského práva uznáváni jako židovští obyvatelé Izraele, avšak řídí se rozhodnutími vlastního rabínského soudu a izraelský ortodoxní bejt din nerespektují. Uznání karaitských svateb a rozvodů a statutu jejich dětí (nemluvě o problematice smíšených manželství) tak hrozí být do budoucna velkým problémem, pokud se jejich postavení v rámci judaismu a Státu Izrael neujasní.

Závěrem dodejme, že karaitská populace mimo Izrael se odhaduje celkem asi na 10 tisíc věřících. Většina žije v USA, další pak v Turecku nebo ve Východní Evropě především v zemích bývalého Sovětského svazu. Za zmínku jistě stojí ještě Francie, Itálie nebo Švýcarsko (kde byla také nedávno otevřena nová modlitebna). Evropskou populaci karaitů je velice obtížné odhadnout, lze však předpokládat, že malé skupiny karaitských židů najdeme po celé Evropě. Při posledním sčítání lidu v Polsku se ke karaitskému judaismu přihlásilo asi 40 lidí, a existují dokonce i české karaitské webové stránky.

Náhledová fotografie: A Blue Thread.

Související články:

Centrum karaitských židů v USA prochází rekonstrukcí. Před deseti lety zde konvertoval první Čech.

Izrael: soudní pře o rovnoměrné zastoupení židovských směrů v televizním vysílání pokračuje.



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments