Zahraniční i česká média v průběhu týdne informovala, že čtyřiačtyřicetiletý britský občan Malik Faisal Akram držel minulou sobotu (15. ledna 2022) čtyři rukojmí v synagoze židovské kongregace Beth Israel na předměstí Colleyville v Texasu.
Akram vstoupil do synagogy v sobotu dopoledne před zahájením vysílání šabatových bohoslužeb. Rabín Charlie Cytron-Walker, který místní kongregaci vede, se domníval, že se muž nachází ve špatné životní situaci, a tak ho uvedl dovnitř, nabídl mu místo v teple a horký nápoj na zahřátí. Po zahájení online přenosu šabatových modliteb však, jak uvádí zpráva APNews a další zdroje, uslyšel rabín cvaknutí zbraně. Akram pak kolem jedenácté hodiny dopoledne se zbraní v ruce zajal čtyři přítomné členy kongregace, kteří se podíleli na přenosu bohoslužeb, a v synagoze je držel téměř jedenáct hodin.
Asi v 17 hodin propustil Akram po dlouhém vyjednávání a obléhání synagogy policejními jednotkami jedno rukojmí. Celou situaci pak až kolem deváté hodiny večerní ukončil rabín Cytron-Walker, když po Akramovi hodil židli. On a zbylí dva rukojmí se díky tomu dostali ven z budovy blízkým východem. Akram byl následně zastřelen při zásahu jednotky Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Motivem činu Malika Faisala Akrama nebyla s největší pravděpodobností touha ublížit této kongregaci, ani Židům jako takovým. Žádná ze zpráv nehovoří o tom, že by jeho motivy byly přímo náboženské a pramenily z jeho nenávisti vůči Židům, ačkoli útok provedl právě zde, i když si mohl vybrat jakékoli jiné místo. Jednalo se tak spíše o islamistický terorismus. Útokem si totiž Akram chtěl vynutit pozornost a vyžádat osvobození Áfíe Siddíkíové, pákistánské neurovědkyně podezřelé z napojení na al-Káidu. Ta byla odsouzena k 86 letům vězení za pokus o vraždu několika důstojníků americké armády, kteří slouží v Afghánistánu. Svůj trest si odpykává ve věznici ve Fort Worth, která je nedaleko, a právě proto si pravděpodobně muž tuto synagogu zvolil. Podle některých zdrojů únosce hovořil o Saddíkíové jako o své sestře, ačkoli zatím není jasné, zda to myslel doslovně, či v přeneseném smyslu toho slova, kde by ji měl na mysli jako svou souvěrkyni. Jediný bratr Áfíe Siddíkíové, o němž úřady vědí, Muhammad Siddíkí, se podle slov svého právního zástupce v době útoku na synagogu nacházel v Houstonu. Sama Saddíkíová si dle slov své obhájkyně nepřeje, aby „jejím jménem bylo pácháno jakékoli násilí.“
Akram sám pocházel z průmyslového města Blackburn v severozápadní Anglii. Jeho rodina se vyjádřila v tom smyslu, že trpěl duševními problémy. Jeho bratr Gullbar Akram k tomu navíc řekl: „Rádi bychom také dodali, že jakýkoli útok na jakoukoli lidskou bytost, ať už je to Žid, křesťan nebo muslim atd., je nesprávný a odsouzeníhodný.“ Britská média, včetně The Guardian a BBC, podle zprávy Religion New Service uvedla, že Akram byl v roce 2020 vyšetřován domácí zpravodajskou službou MI5 jako možná „teroristická hrozba“, ale úřady nakonec dospěly k závěru, že nepředstavuje žádné nebezpečí, a vyšetřování bylo uzavřeno. Proto nenastal problém ani při kontrole na letišti J. F. Kennedyho.
Na území Spojených států vstoupil Akram asi dva týdny před událostmi v Texasu na turistické vízum přes letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku. Dva týdny pak podle všeho pobýval v azylových centrech a slumových centrech bezdomovců poblíž Dallasu. Zbraň patrně získal soukromou cestou. Vzhledem k tomu, že Akram měl britské občanství, podílí se na vyšetřování incidentu také britská policie. Ta včera zadržela v souvislosti Akramovým jednáním další dvě osoby v Birminghamu a Manchesteru, s nimiž měl být údajně před odletem do Spojených států amerických v kontaktu, a bude je vyslýchat.
Události v synagoze doprovázely také akty solidarity s kongregací Beth Israel. Nejvýrazněji na její podporu vystoupil imám Abdullah Antepli, který je také docentem na Sandforské škole veřejné bezpečnosti Dukeovy Univerzity v Severní Karolíně. Ten sám sebe označuje za „uzdravujícího se antisemitu“ a často se ve svých veřejných vyjádřeních věnuje tématu antisemitismu, propagace a výchovy k antisemitismu, jíž se dětem dostává v zemích s převažujícím islámem, jako tomu bylo v jeho případě v rodném Turecku. Za vlažný postoj a mlčení během sobotních událostí v synagoze jsou naopak kritizovány okolní křesťanské komunity.
Druhou výraznou debatou, kterou útok rozvířil, je také nárůst antisemitismu a ochrana synagog před podobnými událostmi. Aktuální opatření shrnul tento příspěvek v Religion New Service. Vzhledem k tomu, že v USA přibývají antisemitské útoky, mnozí bezpečnostní experti tvrdí, že ochrana budov synagog a dalších židovských institucí může znamenat reinterpretaci morálního pokynu k „přivítání cizince“ a pohostinnosti. „Pokud jde o volbu mezi naší morální povinností a bezpečností, musíme upřednostňovat bezpečnost,“ řekl Mitchell Silber, výkonný ředitel iniciativy pro bezpečnost židovské komunity pro osm okresů kolem New Yorku. Říká, že newyorským kongregacím nedoporučuje pouštět dovnitř nikoho, koho přímo neznají. Dlouhodobě jsou ve Spojených státech financovány programy pro zvyšování bezpečnosti židovských kongregací a synagog, školeni dobrovolníci, kteří střeží vchody při shromážděních, jinde jsou najímáni profesionální strážci z bezpečnostních agentur apod. Podle názoru rabína Charlieho Cytron-Walkera (zde v rozhovoru pro televizní stanici CNN) je v tuto chvíli svět takový a něco podobného se může stát každému bez ohledu na vyznání či místo, na kterém se právě nachází.
Náhledový obrázek: Synagoga kongregace Beth Israel v Colleyville (Texas, USA). Foto: AP Photo/Brandon Wade; Religion News Service.
Související témata v časopise Dingir:
1/2009 Náboženství a násilí (zde)
3/2014 Náboženství při řešení konfliktů (zde)
4/2013 Náboženství a národní identita (zde)
Související články v Náboženském infoservisu: