Federální odvolací soud ve Spojených státech otevřel cestu k tomu, aby ve státě Louisiana vstoupil v platnost zákon, který ukládá povinnost vyvěšovat Desatero v učebnách veřejných škol. Informuje o tom Religion New Service.
Rozhodnutí zatím neznamená, že by byl zákon shledán ústavním. Soud pouze zrušil předběžné opatření nižší instance, která jeho účinnost blokovala, a konstatoval, že pro definitivní právní posouzení zatím chybí konkrétní fakta. Plénum 5. obvodního odvolacího soudu (tzv. Fifth Circuit) rozhodlo poměrem 12 ku 6 hlasům. Většina soudců uvedla, že dosud není jasné, jak budou plakáty s Desaterem ve třídách umístěny, zda se na ně bude při výuce odkazovat a zda budou doplněny dalšími historickými dokumenty, například Deklarací nezávislosti. Bez těchto detailů by podle soudu šlo o předčasné a spekulativní hodnocení možného porušení prvního dodatku Ústavy USA.
Právě první dodatek je v této kauze klíčový. Obsahuje totiž tzv. Establishment Clause, tedy ustanovení zakazující státu „zřizovat náboženství“ nebo jej upřednostňovat. Výklad této klauzule je v americkém právu dlouhodobě předmětem sporů. Odpůrci zákona tvrdí, že povinné vyvěšení náboženského textu ve veřejné škole představuje státem podporované náboženství v prostoru, kde je přítomnost žáků povinná. Zastánci naopak argumentují, že Desatero má historický a kulturní význam a že odkazuje na kořeny amerického právního systému.
Spor není bez precedentů. Nejvyšší soud USA již v roce 1980 rozhodl, že obdobný zákon ve státě Kentucky je protiústavní, protože nesledoval sekulární účel, nýbrž primárně náboženský cíl. V roce 2005 pak soud rozlišil mezi různými typy vystavení Desatera: instalace v soudních budovách zrušil, zatímco památník na pozemku texaského Kapitolu ponechal v platnosti. Aktuální rozhodnutí z Louisiany tak vstupuje do již existující, ale ne zcela jednoznačné judikatury. Je pravděpodobné, že případ nakonec doputuje k Nejvyššímu soudu znovu.
Lousianský případ není v současnosti ojedinělý. Podobné iniciativy se objevily také v Arkansasu a Texasu. Tyto kroky jsou součástí širší politické agendy části Republikánské strany, která usiluje o výraznější přítomnost náboženských symbolů a témat ve veřejném prostoru, školství nevyjímaje. Kritici hovoří o narušení principu oddělení církve a státu, zastánci o návratu k „tradičním hodnotám“.
Pro českého čtenáře je důležité vnímat odlišný kontext. Spojené státy mají silnou tradici soudních sporů o interpretaci sekularity, zatímco v České republice nejsou otázky náboženských symbolů ve školách systematicky řešeny soudní cestou. Český právní řád sice rovněž vychází z principu náboženské neutrality státu, avšak jeho historické a kulturní ukotvení je jiné. Křesťanské symboly ve veřejném prostoru zde až na výjimky nejsou předmětem ostré polarizace podobně se se zásadním odporem nesetkávají ani symboly hinduistické, buddhistické apod., ačkoli také školy mají v oblasti náboženství zachovávat principy neutrality. Poněkud jiná situace panuje v případě symbolů islámu a judaismu.
Kauza z Louisiany tak nelze jednoduše přenášet do českého prostředí. Má však analytickou hodnotu jako příklad toho, jak se v současných demokraciích znovu otevírá otázka vztahu mezi náboženstvím, státní mocí a veřejným vzděláváním. Spor o Desatero není (nejen ve Spojených státech) pouze právní technikálií. Je výrazem širší debaty o tom, zda má být náboženství chápáno primárně jako soukromá záležitost jednotlivce, nebo jako součást kulturní identity, která může mít své místo i v institucích státu. Terpve další vývoj případu ukáže, zda se americká judikatura přikloní k restriktivnějšímu, či volnějšímu výkladu principu oddělení církve a státu.
Náhledový obrázek: Pixabay.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 2/2006: Náboženství ve Spojených státech.
Související příspěvky:
