Federace židovských obcí vydala výroční zprávu o projevech antisemitismu v České republice za rok 2022. Týká se deseti obcí, sedmi v Čechách a tří na Moravě a ve Slezsku. Toto náboženské společenství vykázalo ve sčítání lidu, jehož výsledky byly publikovány na začátku loňského roku, 474 příslušníků. Po druhé světové válce po masové exekuci židovského obyvatelstva nacistickým okupačním režimem se k židovské náboženské příslušnosti hlásilo 8 038 osob.
U Židů se prolíná etnická a náboženská příslušnost. Bezpochyby je jejich část dnes nenáboženská. To u některých může znamenat, že se nehlásí k židovským obcím. Úvahy o reálném počtu lidí židovského původu, lidí znalých současné hebrejštiny, jsou různé. Výzkumy v tomto směru ukazují značné rozdíly. Podle jednoho odhadu jich může být až ke dvaceti tisícům.
To, co dnes identifikujeme jako antisemitismus, mělo zpočátku charakter náboženského antijudaismu. Když na bázi židovského společenství vznikla počáteční křesťanská komunita, vymezila se náboženství proti sobě. V Novém zákoně najdeme víceméně přátelská vyjádření na adresu původního Izraele, ale i formulaci, že jde o synagogu Satanovu. V prvních staletích našeho letopočtu byli v Římské říši omezována a někdy i pronásledována obě náboženství. Když se od 4. století křesťanství stávalo uznaným, preferovaným a nakonec výlučným náboženstvím říše, dostali se Židé do těžké pozice.
Až osvícenství v 18. století zlepšilo pozici Židů. Reformy císaře Josefa II., které jim umožňovaly vlastnit půdu, studovat na univerzitách, pracovat ve státní správě a působit v armádě, shrnul jeho nástupce na trůně František I. roku 1797 v dokumentu zvaném Systemální patent. Dokument pro císaře sepsal pražský židovský činitel Naftali Herz Homberg.
Protižidovské projevy a aktivity pak dostávají charakter etnický a rasový. Připojuje se sociální téma, když se Židé vykreslují jako boháči, kteří vykořisťují prostý český lid. Vrcholem antisemitismu byl Holokaust, resp. Šoa, hromadné vybíjení Židů po milionech za druhé světové války, které začalo v Německu a rozšířilo se na všechna území ovládnutá nacistickou říší. V Československu bylo před válkou přes sto tisíc obyvatel, kteří se deklarovali jako Židé.
Stalin podporoval plán OSN na rozdělení původního britského mandátního území Palestiny. Sovětský svaz patřil k prvním státům, které uznaly Izrael záhy po jeho vzniku v roce 1948. Československo se souhlasem (a možná na pokyn) Moskvy pomáhalo Izraeli dodávkami zbraní a zprostředkováním vojenského výcviku. Když se však nesplnilo očekávání, že se Izrael stane komunistickým režimem a satelitem SSSR na Blízkém východě, začal sovětský, československý a celý východní systém pronásledovat to, co označoval jako buržoazní sionismus.
Podle zprávy Federace došlo v loňském roce k 2 277 antisemitských incidentů. V posledních letech jejich počet roste. Oproti předchozímu roku dokonce prakticky na dvojnásobek. Většinu zaznamenaných antisemitských incidentů tvoří projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích. Projevuje se to jako formy nenávisti náboženské, politické a etnické vedle jiných podobných. Někdy do antisemitismu přeroste kritika politiky státu Izrael, která je sama o sobě legitimní.
Záminku k verbálním útokům poskytla pandemie onemocnění covid-19, ruská agrese vůči Ukrajině, na to navazující ekonomická, energetická a surovinová krize. Pochopitelně svou roli sehrálo přetrvávající napětí na Blízkém východě v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu. Současná krajně pravicová izraelská vláda bohužel poskytuje k vyostřování tohoto sporu podněty (viz zde).
Více než třetina z celkového počtu incidentů, s nimiž FŽO v roce 2022 pracovala, pocházela podle jejích zjištění z ideologických pozic krajní pravice. Jak o tom referuje výslovně sama zpráva, růst celkového objemu zaznamenaných případů souvisí s dezinformačními platformami. Vzhledem ke vzrůstající aktivitě a popularitě dezinformačních médií a masivní akceleraci šíření konspiračních obsahů jde podle ní o nepřekvapivé, přesto však znepokojivé zjištění. Dezinformační hnutí přispívají k polarizaci společnosti a mají potenciál destruktivně působit na základní demokratické ústavní principy.
Českou republiku pokládá Federace židovských obcí však zatím, navzdory dramatickému nárůstu případů, za bezpečnou zemi. V roce 2022 nedošlo k žádnému fyzickému incidentu. Došlo ke dvěma případům vandalismu na židovských objektech a deseti případům vyhrožování.
Má se však zato, že oběti a svědkové projevů antisemitsky motivované předsudečné nenávisti se mnohdy rozhodnou tyto činy nenahlásit příslušným orgánům. Nepřejí si sdělovat detaily svých negativních zkušeností. Proto je možné, že skutečný počet případů, včetně násilných činů je vyšší, než je registrováno.
Náhledový snímek ze zdroje zde.
Související příspěvky:
