Výchova dětí v náboženských společenstvích v kontextu novely občanského zákoníku

Novela občanského zákoníku účinná od 1. ledna 2026 (zákon č. 268/2025 Sb.) je ve veřejné debatě nejčastěji spojována s výslovným vymezením nepřijatelnosti fyzického trestání dětí. Její relevance však nespočívá primárně v této jednotlivé otázce, nýbrž v tom, že zpřesňuje právní vymezení rodičovské odpovědnosti. Nové znění § 858 definuje rodičovskou odpovědnost jako aktivní péči o tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítěte, a to bez tělesného trestání, duševního strádání a ponižujících opatření. Ve spojení s doplněním § 884, který tělesné trestání a duševní strádání výslovně vztahuje k dotčení lidské důstojnosti dítěte, se tím vytváří interpretační rámec relevantní i pro hodnocení výchovných praktik, jež jsou v některých náboženských komunitách legitimizovány odkazem na víru, tradici či duchovní ideál.

Před účinností novely pracoval občanský zákoník pouze s obecnou zásadou přiměřenosti výchovných prostředků. Zákon sice stanovoval, že výchova nesmí ohrozit zdraví ani rozvoj dítěte a nesmí se dotknout jeho důstojnosti, explicitně však nevymezoval, zda a v jaké míře jsou fyzické tresty přípustné. Jak konstatuje důvodová zpráva k novele, v českém právním prostředí převažoval výklad, podle něhož byly určité „mírné“ tělesné tresty tolerovány a postih přicházel až při vyšší intenzitě či systematičnosti násilí. Tento stav vedl k nejednotné praxi i k nejistotě ohledně hranice mezi výchovou a nepřijatelným zásahem do práv dítěte. Společenská debata, která novelu provázela, byla výrazně polarizovaná. Ministerstvo spravedlnosti opakovaně zdůrazňovalo, že cílem úpravy není kriminalizovat rodiče ani zavádět nové sankce, ale deklarovat hodnotový rámec výchovy a poskytnout jednotnější interpretační vodítko pro praxi.

Následující text, jenž chce navázat na loňský příspěvek Zdeňka Vojtíška, se zaměřuje na oblasti, v nichž se tento nový právní rámec může promítnout do posuzování výchovy dětí v náboženských společenstvích tak, jak vstoupil v platnost. Lze identifikovat několik typových situací, s nimiž se v tomto prostředí setkáváme a u nichž může novela § 858 hrát roli při jejich interpretaci a hodnocení.

Nábožensky legitimizované fyzické tresty

Nejčastěji zmiňovaný dopad novely se týká přístupu k dětem tam, kde jsou fyzické tresty chápány jako legitimní nebo žádoucí součást výchovy. V těchto případech se právní situace výrazně mění: náboženská argumentace již nemůže fungovat jako ospravedlňující rámec, neboť zákon tělesné trestání výslovně vymezuje jako neslučitelné s rodičovskou odpovědností bez ohledu na náboženské přesvědčení či světonázor rodičů.

Veřejnosti známým příkladem je mezinárodní komunita Dvanáct kmenů, v níž se používání systematických tělesných trestů opírá o doslovný výklad biblických textů o kázni a poslušnosti dětí (první díl seriálu na toto téma je zde). Stejná problematika se však týká i dalších menších fundamentalistických křesťanských skupin, často bez formální organizační struktury, inspirovaných americkým evangelikalismem a literaturou o tzv. biblickém rodičovství. Více o tom v již zmíněném článku Zdeňka Vojtíška zde.

Psychický nátlak, „zlomení vůle“ a duševní strádání

Novela se ale netýká pouze fyzického násilí. Výslovné zakotvení pojmu „duševní strádání“ rozšiřuje možnosti posuzování výchovy také v hnutích, kde je důraz kladen na zlomení ega, bezpodmínečnou poslušnost nebo potlačování emocí dítěte. 

Do této kategorie mohou spadat některé asketické či charismatické skupiny, v nichž jsou systematicky používány veřejné zpovědi, zostuzování dětí, označování emocionálních projevů za „ego“ či „duchovní slabost“ a nadřazování poslušnosti autoritě nad potřeby dítěte. Dlouhodobý psychický tlak a vystavování dítěte ponižujícím situacím se tak mohou nyní stát při posuzování souladu výchovy s rodičovskou odpovědností jasně pojmenovatelným kritériem, i bez přítomnosti tělesného násilí.

Izolace a omezení rozumového a sociálního vývoje

Další typ případů se týká uzavřených společenství, které systematicky omezují kontakt dětí s vnějším světem – například prostřednictvím izolovaných komun, domácího vzdělávání bez reálné kontroly kvality nebo dlouhodobého omezení přístupu k informacím a vrstevnickým vztahům.

Zde novela § 858 nepůsobí skrze zákaz konkrétního jednání, ale skrze požadavek péče o rozumový a mravní vývoj dítěte. Pokud izolace vede k sociální deprivaci, zásadnímu omezení vzdělání nebo neschopnosti dítěte fungovat mimo komunitní prostředí, může se stát relevantním problémem i bez přítomnosti fyzického násilí.

Radikálně liberální a „nezasahující“ přístupy

Zvláštní pozornost si zaslouží výchovné přístupy stojící na opačném pólu než u autoritářských skupin. V některých alternativních duchovních prostředích je ideálem maximální svoboda dítěte, minimalizace hranic a odmítání výchovy jako takové. V krajních podobách mohou děti zažívat dlouhodobou absenci struktury a rezignaci rodičů na vedení dítěte.

Novela zde ukazuje méně nápadný, avšak zásadní dopad: rodičovská odpovědnost neznamená pouze povinnost neubližovat, ale také povinnost aktivní péče. Dlouhodobé ponechání dítěte „samo sobě“ tak může být posuzováno jako zanedbání citového, sociálního či mravního vývoje.

Jako příklad lze uvést alternativní duchovní komunity inspirované učením Osha (Bhagvána Radžníše, o nichž jsme psali zde a zde), kde je kladen silný důraz na osobní a duchovní rozvoj dospělých. Děti zde bývají systematicky odsouvány do kolektivní péče, dětských zón nebo zařízení oddělených od rodičů, případně žijí zcela volně mezi dospělými. Tento přístup je legitimizován představou dítěte jako autonomní bytosti, která výchovu nepotřebuje, případně by jí výchova vlastními rodiči dokonce škodila. 

Novela § 858 v tomto ohledu potvrzuje, že delegování péče je možné, nikoli však delegování či opuštění odpovědnosti. Dlouhodobé odsunutí dítěte mimo přímou rodičovskou péči se tak může dostat do rozporu s požadavkem aktivní péče o citový a mravní vývoj dítěte.

Apokalypticismus a konspirace

Zvláštní skupinu tvoří apokalyptická a konspirační hnutí, v nichž výchova dětí zahrnuje permanentní pocit ohrožení, odmítání státních institucí a systematické utvrzování ve strachu z „vnějšího světa“. Problém se ani zde nemusí projevit fyzickým násilím, může však představovat dlouhodobé psychické zatížení dítěte, včetně odepírání vzdělání nebo zdravotní péče. Novela § 858 posiluje možnost posuzovat tyto případy z hlediska ohrožení psychického a mravního vývoje dítěte, nikoli pouze prostřednictvím jednotlivých excesů.

Závěrem

Ve veřejné debatě se novela stala projekční plochou protikladných očekávání. Jedna část veřejnosti v ní vidí prostředek k razantnějším zásahům vůči náboženským skupinám, které vnímá jako problematické, jiná ji chápe jako ohrožení konzervativních hodnot, rodičovských práv a náboženské svobody. Tyto interpretace však často vycházejí z představy přímých a mechanických dopadů právní úpravy, případně až jejího možného zneužití jakožto represivního nástroje, zatímco empirická zkušenost z výzkumu ukazuje spíše na složitost a mnohovrstevnatost konkrétních situací. Bylo by chybou se domnívat, že novela § 858 a 884 představuje hodnotový zlom či nové normativní nařízení „správné“ výchovy. Vytváří spíše kontext, v němž se konkrétní výchovné praktiky a jejich dopady stávají z hlediska legislativy viditelnějšími a jednoznačněji pojmenovatelnými jako nepřijatelné, než tomu bylo dosud. Pozornost by se tak měla přesunout od náboženské identity komunit k samotným výchovným praktikám a jejich dopadům na konkrétní dítě. Způsob řešení jednotlivých případů pak zůstává, jako tomu bylo dosud, v rukou příslušných úřadů, které však mají nyní jasněji vymezený zákonný stav.

Náhledový obrázek: florendia z Pixabay.

Psali jsme v Dingiru:

Dingir 4/2010: Náboženství a děti (obsah a plný text čísla je zde).

Pavel Hošek, „Trestej syna, dokud je naděje“, Dingir 13 (4), 2010.

Zdeněk Vojtíšek, Pod tlakem úřadů, Dingir 19 (3), 2016.

Zdeněk Vojtíšek, Dvanáct kmenů: ani po roce nic rozhodnuto, Dingir 17 (3), 2014.

Anna Pokorná, Teologie hnutí Dvanáct kmenů, Dingir 21 (2), 2018, upoutávka zde.

Související pčíspěvky:

Novela občanského zákoníku pravděpodobně způsobí rozpor některých nábožensky motivovaných způsobů výchovy se zákonem

Děti v nových náboženstvích – nová série

„Nové děti“ podle Osha, 1. část

Děti kultu: Sexuální zneužívání nezletilých v komunitách Bhagvána Radžníše

Děti v hnutí Dvanáct kmenů (1. část): Co je v nejlepším zájmu dítěte?

Pedagogika montessori: děti jsou malí mesiáši

Spor o českou gurukulu má co říci i dnes