Nauka o „vyhýbání se“ svědků Jehovových, o niž jde v tomto seriálu, může být – jak jsme viděli např. v příbězích zde – příčinou nebo alespoň spolupříčinou duševních obtíží. Někteří bývalí svědkové Jehovovi (podobně jako někteří bývalí členové i jiných náboženských organizací) odvozují své problémy od členství v organizaci a od odchodu z ní. Ve své situaci potřebují pomoc a podporu.
l
Je možné ji získat z popisu prožívání těch, kteří mají podobnou situaci za sebou a zveřejnili svůj příběh na internetu, například zde. Na internetu lze také nalézt takové příběhy novinářsky kvalitně zpracované, a to v sérii Odpadlíci (zde). Doporučit je možné také několik knih příběhů o opuštění náboženského společenství, které nejsou neseny hněvem ani snahou uškodit své bývalé skupině: například o opuštění společenství svědků Jehovových (Martin Sodoma, Jehovista, Praha: Argo 2024, recenze zde), společenství Šrí Činmoje (Dušan Štraus, So slonom na pleciach, Bratislava: Ikar 2022, recenze zde) nebo scientologického hnutí (Jenna Miscavige Hillová, K nevíře, Bratislava: Aktuell 2016, recenze zde).
Mezi českými knižními zdroji, které mohou pomoci v problémech s vlastní spiritualitou, jsou ale i výklady. Téma duševních problémů spojených s náboženstvím teoreticky řeší dvě kapitoly knihy Pavla Duška, Jiřího Motla a Zdeňka Vojtíška Spiritualita v pomáhajících profesích (Praha: Portál 2012). Jednou z nich je kapitola Pavla Duška „Otázky autoritativní výchovy a Božích vnoučat“. Fenomén tzv. božích vnuků či vnoučat má svou krátkou kapitolu také v knize Nilse G. Holma Úvod do psychologie náboženství (Praha: Portál 1998). Důsledky autoritativní náboženské výchovy jsou zřejmé z nedávno vydané knihy německého psychoanalytika Tilmanna Mosera Otrava Bohem (Praha: Dingir 2025, více zde, první recenze zde). Kapitolu o poradenské práci s bývalými členy náboženských organizací má kniha Zdeňka Vojtíška Pastorační poradenství v oblasti sekt a sektářství (Brno: L. Marek 2005). Kapitola je k dispozici zde. Jak bylo v tomto seriálu několikrát připomenuto, problematice bývalých členů se věnoval i časopis Dingir, a to v tématu čísla 3 v roce 2007 (k dispozici je zde) a v několika samostatných článcích (např. zde a zde).
O potížích s náboženstvím či spiritualitou česky vyšly i některé práce, psané z konfesního hlediska. Zkušenosti vlastního uvolnění z rigidních náboženských struktur křesťanského fundamentalismu („dekonstrukce“) a možnosti svobodnější výchovy dětí přináší kniha Jasona a Brandi Elamových Zmoudřelý rodič. Křesťanská výchova bez tvrdosti a strachu (Brno: Cesta 2024). Negativními obrazy Boha v mysli křesťana se zabýval německý katolický teolog Karl Frielingsdorf v česky vydané knize Falešné představy o Bohu: jejich vznik, odhalení a překonání (Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 1995 a 2010). Podobné téma zpracovala česká katolická teoložka Kateřina Lachmanová v knížce Karikatury Boha (Kostelní Vydří, resp. Praha: Karmelitánské nakladatelství 2014, resp. 2022). Poradenství a terapii v duchu hnutí Nového věku a jeho dědiců nabízí koncept psychospirituální krize tak, jak ho vypracoval především Michael Vančura a sdružení Diabasis. Jedním z podnětů tohoto konceptu je i tzv. transformační krize, jak ji pojednali manželé Christina a Stanislav Grofovi v knize Nesnadné hledání vlastního já: růst osobnosti pomocí transformační krize (Praha: Chvojkovo nakladatelství 1999).
l
Podporu v psychických potížích, odvozovaných z náboženství, lze nalézt i v osobním setkání, popřípadě v telefonickém poradenství. Odborné poradenství a psychoterapii tak poskytuje zapsaný spolek Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů, založený již roku 1993.
Jinou možností je program Cesta odpadlíka. Jeho tvůrce, terapeut Vojtěch Domlátil, napsal na výzvu Náboženského infoservisu následující slova:
Od října 2024 jsem měl tu čest vést první turnus osmidílného terapeutického programu Cesta odpadlíka. Naplnily se mi dokonce dvě skupiny. Program jsem sestavil na míru těm, kteří se potýkají s problémem opouštění komunity a potřebují podpořit, pod metodickou podporou a supervizí Eko Art Therapy Institutu, kde dokončuji pětiletý terapeutický výcvik. Jde o metodu Eko Arteterapie, kdy klient hledá v přírodě, co s ním rezonuje, a poté to zaznamená výtvarnými prostředky. Myslím, že jde o ideální metodu pro ty, kdo opouštějí názorově vyhraněnou komunitu, jelikož příroda jako terapeut nám neprezentuje žádnou ideologii či názor, je přirozená a zdravá. Bylo dojemné sledovat, jak jasně se klientům objevovala jejich témata v krajině a jak je to podpořilo na jejich individuální cestě. Mám pocit, že se ve skupině často opakovalo téma, která reakce je zdravá nebo jaké tempo je adekvátní. Protože v tak těžké situaci, jako je odcházení z komunity a učení se žít „v novém světě“, je například lehké zatrpknout, upnout se na něco nezdravého, rezignovat nebo něco naopak přehnat, zpanikařit, utíkat bezhlavě dál…
Na základě recenze z prvního již skončeného programu se mi ozvalo několik lidí, a tak budu otevírat další skupinu, která by měla začít 7. dubna. Případně by bylo možné se přidat ještě i 28. dubna. Zde jsou veškeré informace: Cesta odpadlíka – Vojtěch Domlátil.
Též na základě výzvy Náboženského infoservisu napsal tým zapsaného spolku Fénix RTR:
Spolek Fénix RTR vznikl spontánně s cílem podpořit lidi v těžké fázi odcházení z náboženských skupin s vysokou mírou manipulace a kontroly.
Sami jsme si touto zkušeností prošli a víme, jaké traumatické procesy taková zásadní životní změna může provázet. Ale jako bájný Fénix jsme z toho popela dokázali vstát a nyní dál žijeme svůj osobní život. A docela spokojeně. Některé následky nás stále provázejí a i nadále se s nimi budeme zřejmě potýkat. Přesto víme, že to lze zvládnout.
Proto jsme se rozhodli nabízet možnost doprovázení a sdílení pro ty, kdo jsou teprve na začátku této složité cesty. Ať už dobrovolně, nebo nuceně. Nabízíme možnost o tom prostě otevřeně mluvit s někým, kdo mnoha aspektům tohoto procesu dokáže rozumět. V náboženských skupinách s vysokou mírou manipulace a kontroly jsou často i lidé, kteří se s dogmaty a výklady těchto skupin již neztotožňují, z nejrůznějších důvodů v nich však zůstávají (nejčastějším důvodem je strach ze ztráty kontaktu se svými blízkými, rodinnými příslušníky či přáteli, protože by se jich týkala „dobrovolná“ povinnost tzv. vyhýbání se – anglicky shunning). Jedním ze způsobů, jak nás lidé budou moci kontaktovat je anonymní chat na našich (právě vznikajících) webových stránkách Fénix RTR. Dalšími možnostmi kontaktu jsou například sociální sítě (Instagram) nebo e-mail (info@fenix.support).
Neřešíme teologické otázky. Nechceme ani ovlivňovat v otázce víry, ateismu nebo různých alternativních směrů. Zaměřujeme se na to, co lidé, kteří opustili nějaké náboženství, kult nebo společnost s vysokou mírou manipulace, prožívají, a snažíme se je podpořit na jejich cestě k zotavení. Navazujeme spolupráci s odbornými pracovníky v oblasti duševního zdraví a pokud je to potřeba, pomůžeme nalézt odborného terapeuta, který má zkušenosti s komplexním náboženským traumatem.
Ano, je dobré něčemu věřit, ale má to i stín v podobě těžkých následků. Zejména pokud zjistíte, že vám ten vámi vybraný nebo výchovou předaný náboženský systém nevyhovuje. Nebo pokud eticky nesouhlasíte s praktikami vašich náboženských představitelů, anebo snad zjistíte, že to, co vás učí, prostě není pravda. Pak tvrdě narazíte a ti „duchovně vyspělí lidé,“ vaši někdejší náboženští vůdci, vás nenechají v pokoji a s láskou jít dále jinou cestou, kterou si vyberete. Zažíváte možná důsledné sledování a zásahy do soukromí, intenzivní pokusy o vaši nápravu, odpor, odmítnutí, vyloučení ze společenství (nebo zvolíte dobrovolný odchod). Ze dne na den se stanete pro svou rodinu a přátele těmi špatnými, s démonizovanou nálepkou „odpadlíků“, tedy těch nejhorších lidí na světě. Můžete se ocitnou v naprosté sociální izolaci, hraničící až se sociální smrtí. A to je hodně těžká situace. Není snadno pochopitelná pro někoho, kdo něco podobného neprožil. Věříme na obecné lidské právo svobodně se rozhodovat a autenticky realizovat svůj život tak, jak každý chceme.
A k možnostem podpory a pomoci patří i terapeutická práce Roberta Krejčího. Také jej požádal Náboženský infoservis o sebepředstavení:
Mohu nabídnout podporu formou poradenství a článků zaměřených na porozumění a překonání náboženského traumatu. Zaměřuji se také na hlubší pochopení mechanismů kontroly, vlivu eschatologie a psychologických důsledků rigidních náboženských systémů. Kladu důraz na svobodu, autenticitu a přirozený proces uzdravování bez vnucování nového ideologického rámce.
Mám uzavřenou facebookovou skupinu Cestou dekonstrukce, kde poskytuji bezpečný prostor pro sdílení a podporu. Nabízím také psychoterapeutickou pomoc lidem, kteří tímto prošli; působím hlavně v Litoměřicích. Je možné mi napsat na adresu: terapeutrobertkrejci@gmail.com.
l
Na příště: Další a pravděpodobně předposlední díl série inspirované možností zrušení registrace Náboženské společnosti svědkové Jehovovi Ministerstvem kultury České republiky, bude mít zcela jiné zaměření, než byla problematika bývalých členů. Bude totiž obsahovat vyjádření ministerstva.
Psali jsme v časopise Dingir:
téma Opustit víru, opustit společenství, Dingir 10 (3), 2007.
Související článek:
