Ve dnech 17. a 18. října 2024 se na Katedře antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni konal druhý ročník konference o alternativní spiritualitě a příbuzných tématech. Ke společné diskuzi nad problematikou doktríny a praxe alternativní spirituality, jejího vztahu k ekonomice, politice, médiím a literatuře, ale také o spirituálním konspiracismu, alternativní medicíně a nejrůznějších subkulturních fenoménech se zde setkali badatelé a studenti z akademických pracovišť a dalších institucí v České i Slovenské republice.

Konferenci zahájil profesor Zdeněk Nešpor příspěvkem „Česká republika – ráj náboženských alternativ(ců)“. Nešpor se ve své přednášce zamýšlel nad historickými předpoklady a vlivy, které českou společnost dovedly k dnešním, velmi rozmanitým podobám religiozity. Alternativní směry v rámci tradičních náboženství, okultní spolky i zcela individualizované formy spirituality se na našem území těšily oblibě již před více než sto lety a dopomohly k pevnému zakořenění zcela specifického přístupu k religiozitě, s nímž se v Česku setkáváme. Současná popularita alternativní spirituality, ekospirituality, novopohanství, neošamanismu, konspiracismu a celé řady nových forem duchovního života se z dnešního pohledu ukazuje být spíše historickým kontinuem a je více než žádoucí, aby se jimi religionisté a další humanitní vědci otevřeně zabývali.
První panel konference byl nazván „Sociální a ekonomické aspekty“. Zuzana Bártová z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích hovořila o diskurzu a praktikách osobnostního rozvoje s prvky alternativní spirituality (např. meditace, jóga, tarotové výklady) a způsobech, jakým tyto koncepce ovlivňují pracovní prostředí a proměňují celkovou podobu pracovního trhu. Na ni navázala Danijela Jerotijević z Univerzity Komenského v Bratislavě s příspěvkem o antropologickém výzkumu kolektivních ženských spirituálních aktivit (tzv. ženských kruhů) v městském prostředí. Panel uzavřel pořadatel konference Jan Kapusta, který bloku přispěl referátem o ekonomickém rozměru alternativní spirituality a penězích jakožto jedné z forem univerzální, globálně proudící „energie“, která je jedním z ústředních pojmů alternativně-spirituálního diskurzu. Tuto tezi ilustroval na příkladech ze svého etnografického výzkumu mezi účastníky neošamanských indiánských ceremonií, které se v Česku pořádají.

Panel „Sdílená doktrína“ poukázal na projevy alternativní spirituality v médiích a literatuře. Helena Dyndová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy představila shrnutí výsledků diskurzivní a obsahové analýzy hobby časopisu Receptář, ve kterém poukázala na fakt, že některá témata alternativní spirituality a medicíny jako bylinkářství nebo meditační praxe již nestojí na okraji, ale stávají se široce přijímaným mainstreamem. Jitka Schlichtsová z Evangelické teologické fakulty UK prezentovala výsledky spolupráce se Zdeňkem Vojtíškem z Husitské teologické fakulty. Společně zpracovali obsahovou analýzu měsíčníku Šifra, který propaguje konspirační narativy a doktrinální linie alternativní spirituality. Jejich příspěvek tak otevřel téma konspiracismu a ukázal jeho vyrůstání z konceptů západního esoterismu. Plynule na něj navázala Vojtíškova katederní kolegyně Zuzana Kostićová, když posluchačům představila konspirituální prvky v díle kontroverzní osobnosti Josého Argüellese.
V třetím konferenčním bloku přednesli své příspěvky Tomáš Samek z Pedagogické fakulty UK, který se zaměřil na možnosti zlepšení výuky téma „Nová spiritualita a problematika sekt“ u budoucích pedagogů, a husitský farář Tomáš Procházka, jenž představil specifika v teologii Stevena Charlestona, severoamerického indiána z kmene Čoktavů.
Druhý den konference byl věnovaný studentským prezentacím. Panel „Alternativní medicína“ otevřela Natálie Daberkowová z Filozofické fakulty ZČU, která se ve svém příspěvku „Ženská spiritualita a její pojetí energie, genderu a wellbeingu“ popsala významy termínů „vibrace“, „intuice“, „vesmír“ nebo různé druhy „energie“ v pojetí účastnic ženského jógového pobytu. Zora Hrabáková z Filozofické fakulty UK představila výsledky terénního výzkumu mezi moderními astrology, ve kterém sledovala vzájemné vlivy a vztah mezi astrologickými konzultacemi, praxí terapeutické kultury a metodami komplementární a alternativní medicíny.
Následující panel byl věnován možnostem využití spirituality v rámci psychoterapie. Biosyntetický psychoterapeut Matyáš Müller některé z nich představil na základě svých osobních zkušeností z psychoterapeutické praxe. Studentka adiktologie a psychoterapeutka Michaela Susedíková navázala příspěvkem o fenoménu halucinogenního sekretu z žáby Bufo Alvarius a způsobech integrace této zkušenosti v rámci individuálního seberozvoje i soustavné psychoterapeutické práce.
Dalším tématem k diskuzi byly subkultury. Alexandra Lebriez z Fakulty humanitních studií UK se zaměřila na spirituální praktiky s důrazem na řešení environmentálních témat v prostředí punkových komunit na Ostravsku a Vsetínsku. Matouš Mokrý z Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity představil téma ideologie pravicového extremismu v souvislosti s esoterickým proudem tzv. stezky levé ruky a jeho praktické využití k seberozvoji a emancipaci v rámci příslušných komunit. Klára Kubálková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého na závěr představila klíčové kulturní a sociodemografické faktory fenoménu setkání s UFO.
Stejně jako minulý rok konferenci uzavřela interaktivní prezentace Hany Magdoňové o díle Carlose Castanedy s malou ochutnávkou alternativně-spirituální praxe.
Navzdory nižšímu počtu účastníků byla konference i tentokrát velmi zdařilá a lze předpokládat, že se do budoucna stane jednou z pravidelných příležitostí pro setkávání odborníků i laiků se zájmem o alternativně-spirituální témata. Některé příspěvky v textovém zpracování budou zveřejněny v časopise Central European Journal for Contemporary Religion.
Fotografie z konference: Jitka Schlichtsová.
Výběr tematických čísel Dingiru:
Dingir 3/2019: Nenáboženká spiritualita (obsah a vybrané texty zde). | Dingir 4/2020: Psychedelická spiritualita (obsah a vybrané texty zde). |
Dingir 1/2023: Konspirace a náboženství (obsah a vybrané texty zde). | Dingir 2/2023: Co přišlo po hnutí Nového věku? (obsah a vybrané texty zde). |
Dingir 2/2024: Náboženství, klimatická změna a environmentalismus (obsah a vybrané texty zde). |
Kompletní přehled tematických vydání časopisu Dingir naleznete zde. Vydání do roku 2018 včetně jsou plně dostupná online.
Související příspěvky: