Ve dnech 19. – 20. října 2023 se v Praze pod záštitou Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy konala konference o alternativní spiritualitě a s ní souvisejících tématech. Celkem devatenáct přispěvatelů z akademických pracovišť po celém Česku a několik desítek návštěvníků se sešlo ke společné diskuzi nad ústředními i okrajovějšími tématy religionistického bádání o současné alternativní spiritualitě s exkurzy do geografie, sociologie, práva, psychologické praxe, ale i kvantové fyziky a umělecké tvorby.
Na úvod promluvil děkan fakulty Jiří Vogel, který v krátkém proslovu připomenul význam a rostoucí potřebu akademického bádání v této oblasti, a to zejména v České republice, kde jsou oficiální církve dlouhodobě neoblíbené, zatímco alternativní formy religiozity nacházejí stále nové příznivce. Tuto skutečnost potvrdila také hlavní pořadatelka konference Zuzana Marie Kostićová, která ve svém uvítacím slově uvedla, že dle posledních statistik se k alternativní spiritualitě přiklání až 50 % Čechů. Postupné upevňování alternativní spirituality v českém prostředí následně reflektoval Zdeněk Vojtíšek v prvním konferenčním příspěvku „Proměna hnutí Nového věku od 90. let do současnosti“. Dle jeho rozsáhlých pozorování a dlouholetých zkušeností v této oblasti je většina prvotních témat 90. let (jako alternativní způsoby léčení a zdravý životní styl) již pevně zakotvena v milieu alternativní spirituality a v současnosti jsou dále rozšiřována a vzájemně kombinována. Některá témata byla naopak zcela nahrazena novými praktikami, které kladou větší důraz na individuální potřeby a prospěch jednotlivce, jež jsou pro postmodernu příznačné.
První panel „Spiritualita v Česku“ otevřel Tomáš Havlíček z Přírodovědecké fakulty UK s příspěvkem „Regionální diferenciace alternativní religiozity Prahy“. Ve své prezentaci se zaobíral výsledky šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, z nichž vyplynul stoupající zájem o spiritualitu osobního prožívání v satelitních městečkách okolo velkých měst. Vedoucí samostatného oddělení církví při Ministerstvu kultury ČR Petr Šimůnek následně hovořil o podmínkách registrace alternativních náboženských společností v České republice a Lenka Jedličková z Univerzity Palackého v Olomouci prezentovala dosavadní výsledky svého probíhajícího výzkumu mezi vysokými manažery.
Vcelku kontrastně ke spiritualitě měst působily příspěvky dalšího panelu zaměřeného na terénní výzkumy mezi ekologicky smýšlejícími „alternativci“. Sociologický pohled na průniky náboženství a ekologie, který se typicky projevuje jako každodenní aktivismus, představila Marta Kolářová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Její prezentaci následně doplnil příspěvek Patrika Chmela o způsobu života v komunitě SpoluZemě Vrábsko a případová studie Heleny Dyndové z festivalu duchovního hledačství a prožívání „Healing Festival“, která měla u posluchačů značný ohlas. Diskuze se týkala zejména konzumerismu a byznysu v rámci alternativní spirituality, čímž bylo částečně předestřeno téma třetího panelu: „Učení a praxe, učení versus praxe“. Zuzana Marie Kostićová hovořila o různých přístupech k pojmu „energie“, a to v přímém spojení s alternativní spiritualitou, ale i v jeho širším významu v rámci současné populární kultury nebo v běžné řeči. První den konference zakončil Jiří Motl s příspěvkem „Kvantová fyzika a její tematizování v souvislosti s náboženstvím a spiritualitou“ o hranicích mezi vědou a náboženstvím a přínosech i úskalích tzv. nové vědy, jež přebírá četné poznatky kvantové fyziky a na níž se často odvolávají různí alternativní léčitelé.
Druhý den konference a „dlouho očekávaný psychedelický panel“ zahájil Filip Tylš ze 3. lékařské fakulty UK příspěvkem „Inspirace tradičními rituálními přístupy v klinickém přístupu psychedeliky asistované terapie“, ve kterém posluchačům přiblížil historický vývoj psychedelické léčby duševních poruch, její průběh, specifika i význam rituálních prvků v tomto typu terapie. Odezvou bylo velké množství dotazů mířených převážně na konkrétní aspekty této léčby, jako je její náročnost, délka nebo cena. Jan Blahůšek představil téma užívání psychedelik v rámci západního „bítnického“ buddhismu, ale také v kontextu různých mahájánových buddhistických škol. Teoretický úvod doplnily dvě příkladové studie z amazonského prostředí: Dagmar Civišová a Lucie Remešová z Fakulty humanitních studií UK se podělily o své zkušenosti s rituálem kambo a ayahuascou. Oba příspěvky srovnávaly domácí užívání psychedelik s evropskými podobami těchto ceremonií a dotýkaly se problémů domorodců způsobených vývozem a kupčením s těmito látkami. Jiný úhel odvrácené strany alternativní spirituality ukázala také Jitka Schlichtsová z Evangelické teologické fakulty UK, která zahájila panel „Na hranicích alternativní spirituality“ svou investigací kauz spjatých se společenstvím „Cesta Guru Járy“. Vedle několika obvinění ze znásilnění a zneužívání vysokoškolských titulů k šíření učení Guru Járy shrnula také vývoj obhajoby praktiky odháčkování ze strany společenství, která se odvolává na tantrické nauky. Obdobně obsáhlé byly i následující příspěvky: Klára Kubálková z olomoucké univerzity představila výsledky svého výzkumu o možných důvodech upozadění společenství Vesmírných lidí na základě analýzy textových zápisů z kontaktů od vesmírných lidí podle teorie přenosu kulturních představ Pascala Boyera. Panel uzavřel Lukáš de la Vega Nosek s příspěvkem „Islám v hávu esoterismu, maurské moudrosti a kemetismu: příklad Moorish Science Temple of America a jeho odnože Clock of Destiny“, jež je jedním z nejstarších nových náboženských hnutí inspirující se afroamerickým islámem.
Účastníci, kteří sečkali až do konce konference, měli mimořádnou příležitost zakusit alternativní spiritualitu zblízka v závěrečném příspěvku Hany Magdoňové na téma eurydika, který byl svou formou stylizován do umělecké performance s meditací a poslechem hudby. Pro většinu zúčastněných to byl zcela nový a překvapivě příjemný zážitek, po němž došlo k téměř jednohlasné shodě, že takovéto ukázky z praxe by měly být součástí dalších podobných (ne-li dokonce všech) konferencí. Pořadatelé na závěr předeslali, že se již brzy budeme moci těšit na pokračování tohoto rozmanitého, obohacujícího a zdařilého setkání. Konferenční příspěvky budou postupně publikovány v blízkých vydáních religionistických časopisů Central European Journal for Contemporary Religion (CEJCR) a Religio.
Náhledový obrázek: Pixabay.
Můžu poprosit některého účastníka o stručné shrnutí výsledků toho výzkumu mezi vysokými managery? Na to jsem byl zvědavý, ale nemohl jsem se kvůli práci zúčastnit celé konference a tohle mi uniklo (mám dojem, že přednáška byla jindy, než bylo uvedeno v programu)… díky moc!