Ve čtvrtek 17. října hostil pražský klášter sv. Jiljí, domovské místo kulturně-vzdělávací platformy Dominikánská 8, oslavu patnáctých „narozenin“ biblického překladu rozšířeného pod názvem „Bible 21“. Spolupořadatelem události bylo nakladatelství Biblion, které tento překlad vydává. Připravilo pro hosty komponovaný večer nazvaný „Z punku politikum“. Jeho moderování se ujal jazykovědec Martin Bedřich. Téměř plně obsazený barokní refektář dominikánského kláštera byl do dění uveden několikaminutovým projekčním spotem z produkce nadačního fondu Bible 21, v němž se osobnosti české kulturní scény krátce vyjadřovali k charakteristice tohoto biblického překladu.
V prvním panelu program nabídl především přiblížení dobových okolností, které stály za rozhodnutím vypracovat nový překlad Bible. Hlavním hostem večera byl biblista Alexander Flek, jenž celý projekt překladu Bible 21 inicioval a posléze vedl. Poskytl auditoriu zevrubný vhled do své duchovní cesty. Vzpomínal na svůj původní záměr vytvořit takový překlad, jenž by se svou vznešeností, která Fleka v průběhu jeho konverze i několik let po ní hluboce oslovovala, blížil kralickému překladu. Flekův odklon od neocharismatického typu zbožnosti přinesl i postupný příklon k překladatelské zásadě dynamického ekvivalentu, jenž usiluje o nedoslovný způsob překladu, jehož záměrem je vyvolat ve čtenáři obdobnou emocionální reakci jakou vyvolával ve svých posluchačích originální text.
Vzpomínání na samotné vydání dokončeného překladu v roce 2009 probíhalo v duchu úsměvného nadhledu vůči tehdejší mediální situací. Reflektoval taktéž zdrženlivý postoj České biskupské konference. Hlavní výhrady směřovaly k absenci poznámkového aparátu, která je pro současnou podobu Bible 21 typická, v kombinaci se skutečností, že překladatelský tým nebyl zaštitován žádnou církevní institucí, a finance na svoji aktivitu získával z dobrovolných příspěvků. Tento koncept díla nezávislého na církevních autoritách se v českém antiklerikálním prostředí ukázal jako úspěšný.
První panel uzavřel Flek úvahou nad proměnou ducha doby. Zásadní rozdíl mezi těsně porevolučním obdobím a dneškem spatřuje v postoji k informacím. Konstatoval, že zatímco v době totality a v porevolučním období panoval v Československu hlad po nových informacích, nyní lidé spíše hledají účinný filtr nepřeberného množství informací, či dokonce clonu, která by přílivu dalších vnějších podnětů bránila.
V pomyslném intermezzu mezi dvěma hlavními bloky se sál ponořil do zvukovým doprovodem podbarvené sugestivní recitace biblických veršů vztahujících se k tématu působení Božího slova na lidské nitro. Tato umělecká performance, jejímž smyslem bylo pravděpodobně dát hostům zakusit charakter překladu Bible 21 na vlastní kůži, vytvářela v posluchačích efekt kérygmatického zvěstování Božího slova.
V druhém panelu přizval moderátor na pódium další dva hosty. Jiřího Pavlíka, teologa a pedagoga z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, jenž se výrazně podílel na překladu deuterokanonických knih, které se staly součástí druhého vydání. Pozvání přijala též režisérka, aktivistka a bývalá dlouhodobá redaktorka publicistického serveru A2larm Apolena Rychlíková. Hlavním motivem pestré a dynamické diskuse hostů se stále vracela ke zneužitelnosti biblického materiálu současnými vlivovými skupinami. Hosté se shodli na charakteristice soudobé situace, v níž je Bible vnímána jako působivý symbol, avšak nezájem o hluboké porozumění jejímu obsahu ze strany nejrůznějších mocenských skupin považují za nebezpečný. Způsob, jakým je interpretována, z ní může činit nebezpečný artefakt. Na moderátorovy dotazy ohledně možností prevence, jak se onomu zneužití biblického textu ubránit, měl každý z hostů svůj vlastní pohled, které se nakonec vzájemně doplnily. Rychlíková vidí účinnou obranu před biblickým fundamentalismem v příklonu k hodnotám, které stojí v pozadí Bible, spíše než k samotným hodnotám tematizovaných v jejím textu. Podle Pavlíka je jednou z možností, jak čtenáři demonstrovat pluralitu názorů a teologií obsažených v Bibli samotné, vhodně zvolené pořadí četby jednotlivých biblických knih. Flek považuje za optimální interpretační klíč k Písmu osobu Ježíše Krista, jenž sám vykládal tehdejší Bibli v mnoha ohledech značně kriticky. K pozvednutí dlouhodobě upadající biblické gramotnosti, jež jako jediná je schopna čelit manipulacím a dezinterpretacím, kterým je vystaven biblický text, nelze podle Fleka plošně využít rozpracovaný biblický poznámkový aparát. Za mnohem prospěšnější považuje příklad kulturních osobností našich dějin, v jejichž životech biblické učení silně rezonovalo, navzdory jejich častému odporu k církevní organizovanosti. Zmíněná snaha nábožensky kultivovat lidská srdce se pak má odrážet ve vydavatelském úsilí nakladatelství Biblion, zejména pak v jeho „malé edici klasiků“.
Závěr události patřil občerstvení a neformálním rozhovorům. Záznam komponovaného večera je možné shlédnout prostřednictvím služby Youtube na webových stránkách centra Dominikánská 8.
Související příspěvky: