Sebastian Prax: Hledání střední cesty, 2023, Praha: Klika, 364 s.
Loni na podzim vydalo rodinné nakladatelství Klika román Sebastiana Praxe Hledání střední cesty. Jde o autorovu prvotinu a autobiografický román se zásadním duchovním rozměrem. Sebastian Prax (*1996) v ní zachycuje svou cestu osobní transformace, která se odehrála v letech 2017–2018. Popisuje, jak se ze studenta Matematicko-fyzikální a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kterého čeká nadějná kariéra počítačového programátora, stává nespoutaný poutník, cestovatel, dobrodruh, filosof a čím dál tím více duchovně hledající (a nalézající) bytost. Děj vychází z reálných autorových životních zkušeností a má formu deníkového záznamu. Na jeho konci mladý student zjišťuje, že informační technologie, věda ani pevně dané zaměstnání nejsou jeho cestou, a nachází smysl života v oddání se spontánnímu proudu dění, nomádském životním stylu a v prožívání (a sdílení) radosti z pouhé přítomnosti bytí.
Sebastian je během svých cest vnějších i vnitřních ovlivněn celou řadou lidí i směrů. Během své cesty do Španělska v Andalusii zavítá do komunity Beneficio, která patří k subkultuře Rainbow Family. Sebastian ale nezkoumá věci vždy nekriticky a přes jisté nadšení se mu komunita s odstupem jeví jako „hippie anarchie“, což není to, co hledal. Ke skutečně bytostnému přilnutí k Rainbow Family dojde až následujícího roku, při Rainbow setkání na polsko-ukrajinských hranicích.
Tak, jako byla cesta do Španělska iniciační cestou Sebastianova poutnictví, se jeho dvě cesty do Indie stávají iniciačními ve smyslu spirituálního nasměrování jeho života. Během první cesty do Ladaku, tzv. „Malého Tibetu“, je ovlivněn tibetským buddhismem, zejména díky bezprostřední přítomností XIV. dalajlamy Tändzina Gjamccha (*1935), jehož přednášek se osobně účastní. Zažije také zasvěcení do prvního stupně reiki od svámího (duchovního učitele) z Pandžábu. Druhá cesta do Indie Sebastianovi nabídne setkání s hinduistickým sannjásinem (poustevníkem), který ho uvede do praxe pozorování dechu – pránájámy.
Mladý cestovatel, bohém a duchovní hledač je ovlivněn i filosofií, totiž jejím výkladem v podání české fenomenoložky Anny Hogenové (*1946), jejíž přednášky na Husitské teologické fakultě UK začíná pravidelně navštěvovat. Sebastian s pomocí profesorky Hogenové i své vlastní zkušenosti rozpoznává neúplnost vědecko-matematického pohledu na svět a otevírá se bytostnému tázání.
Při svém pobytu v Praze se rovněž setkává s hnutím Hare Krišna (ISKCON), v jejichž ášramu v srdci pražského Žižkova se rozhodne přespat. Svobodomyslný poutník však brzy po příchodu naráží na řadu životních pravidel i metafyzických dogmat, kterými jsou západní ctitelé Krišny v jeho očích spoutáni, a tak jejich „krabici“ příštího dne opouští.
Autor se několikrát vrací i ke svému ovlivnění skautingem, který mu v mládí otevřel cestu k přírodě. Příroda hraje v celé knize nezanedbatelnou roli a představuje autorova duchovního učitele per se. Významnými průvodci, ne-li přímo těmi nejvýznamnějšími, jsou dva autorovi přátelé, které Sebastian poznal v mládí ve svém rodném východočeském městě. Medvěd a Nebojs představují přímo archetypální lidové mudrce, jimž je vlastní zenová jednoduchost a přímost. Sebastian je ale ovlivněn i přátelstvím s postarším anglickým tantrikem Tomem, který žije v Praze a zasvěcuje ho do principů tantrické práce s energií.
Kniha je napsána čtivě, autor používá z velké části hovorový jazyk, občas naopak přechází do velmi literárně raženého slohu, což může čtenáře při četbě zaskočit, vcelku to ale podtrhuje originalitu a výrazný autorský rukopis díla. Pro čtenáře, který je ochoten otevřít se intencím knihy, může mít až iniciační charakter. Zejména pro mladší čtenáře, kteří hledají smysl života nebo své spirituální směřování, může být Hledání střední cesty branou k novým dimenzím. A pro čtenáře, který chce číst knihu okem objektivním (např. religionistickým), je pak svědectvím o pestré, mnohovrstevnaté a nespoutaně synkretické, žité spiritualitě současného mladého Středoevropana.
Náhledová ilustrační fotografie ze zdroje zde.
Rozhovor se Sebastianem Praxem o subkultuře Rainbow Family jsme přinesli před několika týdny. Autor také příležitostně přispívá do Náboženského infoservisu, např. rozhovorem s indickým učitelem krija jógy Džňánanándou Giri Maharádžem, článkem o posvátné hoře jižní Indie, reportáží o svátku Mahá-šivaratrí nebo o slovenské eko-vesnici Zaježová.