Američtí sociologové si již delší dobu všímají nárůstu lidí, kteří se nehlásí k žádnému náboženství. V osmdesátých letech minulého bylo podle odhadů lidí bez vyznání (nones) mezi pěti a sedmi procenty, v roce 2007 to již bylo podle Pew Research Center (PRC) 16 % a v minulém roce 28 % (což je ovšem mírný pokles oproti roku 2001, kdy jich bylo dokonce 31 %). Právě na tuto skupinu se nedávná analýza americké sociologické agentury zaměřuje.
Sociolog z floridské University of Tampa Ryan Cragun, jenž se tomuto tématu dlouhodobě odborně věnuje a který byl i poradcem této studie, její závěr shrnuje tak, že nones se již nyní nijak zvlášť neliší od zbytku americké společnosti: „V osmdesátých letech byli lidé bez vyznání skutečně velmi odlišní. Bylo jich málo […], výrazně převažovali muži, běloši a velmi mladí a svobodní, s vyšším vzděláním a vysokými příjmy. Nyní jsou nones jako kdokoliv jiný.“ Podle zprávy agentury Pew jsou to sice pořád lidé spíše mladší (69 % pod 50 let) a mírně převažují voliči Demokratické strany (62 %), avšak rozdíly mezi pohlavími již nejsou nijak patrné a příslušnost k rasovým skupinám rovněž odpovídá celé americké populaci.
Rozmanitost je ovšem v této skupině i co se týče náboženských a spirituálních otázek. Pouze 17 % z nich se považuje za ateisty a 20 % za agnostiky. 63 % tak spadá do kategorie „nic určitého“. Ovšem méně než polovina (43 %) lidí bez vyznání souhlasí s tvrzením, že náboženství spíše škodí, avšak jen o něco méně souhlasí s tím, že náboženství škodí stejnou měrou jako prospívá. Nelze tedy říci, jak autoři studie zdůrazňují, že by lidé v této skupině byli převážně protinábožensky založení, ani je nelze jednoduše označit za „nevěřící“. Pouze je pro ně charakteristické, že pro ně organizované náboženství není důležité. Naprostá většina (90 %) bohoslužby vůbec nenavštěvuje, případně navštěvuje jen zřídka, 71 % uvádí, že se nemodlí (případně se modlí jen zřídka). Avšak 56 % uvádí, že věří v „nějakou vyšší sílu“ (ať už si pod tím představují cokoliv), 13 % dokonce v biblického Boha. Polovina se považuje za spirituální nebo je pro ně v životě spiritualita důležitá, nikoliv však náboženství (81 % jich tvrdí, že to pro ně není důležité). Významná část nones tedy spadá do kategorie „spirituální, ale ne náboženský“, jimž se věnovala předchozí analýza PRC.
Sociologové se rovněž dotazovali na důvody, proč se lidé nehlásí k žádnému náboženství. Nejčastější odpovědí byly pochybnosti o náboženském učení (80 %), 47 % uvedlo, že nemají rádi náboženské organizace, 41 % „nemá ve svých životech žádnou potřebu náboženství“ a 30 % uvedlo nějakou špatnou zkušenost s náboženskými lidmi. To, že na náboženství nemají čas, tvrdí 12 % lidí bez vyznání.
Výzkumníci se zaměřili rovněž na občanskou a politickou angažovanost příslušníků této skupiny. Zjistili, že ve srovnání s lidmi, kteří se identifikují s nějakým náboženstvím, jsou zde lidé méně aktivní (např. méně chodí k volbám nebo se věnují společensky prospěšné dobrovolné činnosti), ale týká se to více těch, kteří se hlásí ke kategorii „nic určitého“; ateisté a agnostici chodí k volbám podobně jako lidé náboženští. I toto zjištění podle autorů studie ukazuje, že kategorie lidí „bez vyznání“ není jednolitá, ale naopak vnitřně rozmanitá. A jak dodává Ryan Cragun, k porozumění této části americké populace bude potřeba ve výzkumu ještě pokračovat.
Podle původní zprávy Pew Research Center a článku na Religion News Service.
Související příspěvky:
Pew: Američané spirituální, ale ne náboženští
Jak se v USA žije osobám bez vyznání?
Studie: Ateisté preferují kočky, křesťané psy
Pew: Roste počet zemí, kde jsou napadáni lidé bez náboženského vyznání
Více než polovina Britů se modlí – i mnozí „nevěřící“