Náboženství na cestách: ekovesnice Zaježová

Ochutnávání domácí pizzy s komunitou na Sekieri, léto 2021.

Ekovesnice Zaježová v Banskobystrickém kraji je fenoménem novodobé alternativní kultury, která má zajisté co do činění s tradiční slovenskou lidovou kulturou i s hnutím hippies. Ze slov pamětníků se tato novodobá kultura vyznačuje především snahou o návrat k počátkům lidské existence, ochranou přirozené biodiverzity, lokálním způsobem života, šetrným hospodářstvím, přírodním stavitelstvím, sociální spolupatřičností i duchovním rozvojem jednotlivců.

Slavnost Podzimní rovnodennosti 22. 9. 2021.

Na počátku devadesátých let se na vzniku občanského sdružení PHŽ (Pospolitosť pre harmonický život) účastnila skupina zájemců o tradiční lidovou kulturu (inspirována Igorem Chýrou). Prvotní ideály spočívaly právě v soběstačném zemědělství. S postupem času se tyto ideály transformovaly ve snahu udržet si vysokou kvalitu života společně s co nejšetrnějším přístupem k přírodním zdrojům, jak uvádějí Zaježovčané. Oficiálním posláním PHŽ je „rozvíjať a šíriť myšlienku života v súlade s prírodou, s inými ľuďmi a s potrebami osobného rozvoja (tzv. harmonického života) a to nielen teóriou, ale najmä praktickou činnosťou“.

Pohled z vrcholu Sekierskych lúk na Zaježovou, léto 2021.

Od roku 2004 patří Zaježová do mezinárodní sítě Global Ecovillage Network (GEN). V přilehlém okolí žije přibližně čtyři sta lidí, kteří se navzájem znají a společně se setkávají jen při výjimečných událostech (oslavy Slunovratů, oslavy narozenin apod.). V komunitě na Sekierskych lúkach, která je vzdálena od centra Zaježové asi tři kilometry, se komunitním způsobem života žije neustále. K principům tamní ekokomunity patří například společné vaření, práce na zahradě, střídavá péče o hospodářská zvířata, informační kruhy i opravy společných prostor. Ačkoli původní snahy o pěstování obilí a rozorání pozemku nad Sekierem jsou již dávno pryč, výnosy zeleniny, mléka nebo vajec mohou uživit Sekierčany na celé léto i podzim.

Peťo Banás, který na Sekieri žil 20 let – při rozhovoru na louce v roce 2020.

„Každý, kto zapadne do nášho kolektívu, sa môže stať súčasťou komunity…“, konstatuje Peter sedící na louce nad stavením. Peter žije v Zaježové od roku 1998. V současné době dům na Sekierskych lúkach umožňuje kratší i dlouhodobé pobyty dobrovolníků z různých částí Evropy, a poskytuje tak prostor pro všechny, kteří chtějí komunikovat s přírodou a objevovat způsoby udržitelného způsobu života, studovat řemesla nebo se věnovat permakulturnímu zemědělství. Zásadním principem pro život v komunitě je zvládání mezilidských vztahů a schopnost otevřené komunikace. Zde bych odkázal například na populární prožitkový seminář psychiatra M. Scotta Pecka (True Community Building), který se zabývá schopností otevřeného sdílení v komunitách a zlepšováním mezilidských vztahů.

Desetidenní klimatický kemp Zaježová 2020. Vytváření jezírka pro udržování vody v krajině.

Do Zaježové v dnešní době přicházejí lidé toužící po svobodném životě uprostřed přírody, umělci a řemeslníci i nadšenci a nositelé druidských, slovanských či indiánských tradic. Já osobně se zde na silných energetických místech učím napojit na vědomí předků. Učím se rozlišit, co je opravdu hodnotné a co není, abych dokázal zvážit, kterým směrem se budu ubírat a kam investuji energii. Učím se, jak vypustit co nejvíce HDS (harmonie do světa, zkratka tvoří kontrast k HDP).

Sebastian Prax před komunitním domem Sekier, 2020.

Někteří označují život v Zaježové jako „ekologický luxus“, který se skrze nutné období skromnosti a živoření v extrémních podmínkách vyvinul v relativní hojnost všech zdrojů. Kontrastně může připadat situace, kdy před maličkým domkem se slaměnou střechou a hliněnou omítkou zaparkuje moderní auto. Z počátku se to může zdát jako paradox, ač pochopení přichází v okamžiku, kdy si uvědomíte, jak často jezdí v podobných místech autobus. Moderní vymoženosti jako auto, pračka nebo mobil mohou přijít vhod především, pokud máte děti a bydlíte dvě hodiny pěšky od nejbližší školy. Obecným ideálem však zůstává využívat technologie vědomě a skromně, protože – podle slov Zaježovčanů – „sú prostriedkom a nie cieľom“. Harmonický život tedy prakticky neznamená život v extrémních podmínkách, nýbrž vyrovnanost všech polarit, aby člověk mohl s přírodními bytostmi spoluexistovat bez tendence k vzájemnému vyhlazení.

Když jsem prvně navštívil Zaježovou v roce 2019, byl jsem překvapen, že se všechny mé sny o nové společnosti dokázaly zhmotnit na jednom místě. Právě to mne naplnilo jistou vírou, že napříč moderním globálním systémům, které si zvykly vnímat Zemi jako množinu „méně živých“ zdrojů, stále existují místa a společnosti, kde se ke všem bytostem a přírodním zdrojům přistupuje s vědomím, úctou a vděčností. A není jich tak málo.