Cílem tohoto čtyřdílného seriálu článků je představit vnitřní život církve Šinčchondži. Důvodem je jednak jedinečnost způsobu církevního života, jednak uzavřenost církve (navzdory proklamovanému „otevření se“ v létě 2021), která se projevuje napětím s okolní společností. Seriál je založen na osobních rozhovorech se dvěma členy české církve.[1] Jeho první díl je zde, druhý díl je zde a třetí zde.
Prožívání království
V předchozích dílech byla popsána cesta do nebeského království od prvního kontaktu přes nábor a studium až k plnému zapojení do církve. Nyní nás čeká nejtěžší a nejvíce diskutabilní část: pokusit se popsat, jaké je pro jednotlivé členy církve být součástí nebeského království.
Na prvním místě je třeba uvést, že důsledkem způsobu života členů církve bývá velká únava a nedostatek spánku. Absence v církvi by byla nepříznivě hodnocena; častá je například výzva: „Zařiď si to. Copak nemáš srdce pro Boha?“. Dalším důsledkem bývá nedostatek peněz, protože člen církve si těžko udrží stálé a dobře placené zaměstnání. Obvykle střídá krátkodobé brigády. Finanční úlevu přináší sdílení bytu s několika dalšími členy církve stejného pohlaví.
Pravděpodobnou motivací ke vstupu do církve je kromě nové víry hlavně přátelství a láska. Roli hraje snad také neschopnost odolávat tlaku těch, kdo tuto lásku a přátelství projevují, a nechuť odmítnout jejich návrhy a nároky. Zdá se, že hlavní motivací, proč v církvi setrvat, je vědomí, že člen pracuje pro nebeské království. To způsobuje nadšení, které překonává i pochybnosti. Motivačním faktorem může být i strach: odchod z církve znamená pro člena jistotu, že se připravil o nebe a že jako odpadlík bude trpět v pekle.
Člen církve je vystaven tlaku na výkon, a to především na výkon v misii. Právě v kontextu tohoto tlaku na „nesení ovoce“ je třeba chápat lhaní a podvodné způsoby náboru. V důsledku tohoto tlaku je totiž třeba získat pozornost při oslovení a udržet s ovocem kontakt téměř za každou cenu, i za cenu oklamání. Ze strany vedoucích na všech stupních následuje po jakémkoli selhání kritika, napomínání a vzbuzování pocitů nedostatečné obětavosti, malého nasazení či jiné viny. Vzhledem k tomu, že jsou na všech úrovních přijímány velmi náročné, až nereálné plány a závazky, je člen církve vystaven pocitu nedostatečnosti, viny a hanby velmi často.
Jiné než misijní kontakty se světem mimo církev jsou obtížné. Podle teologie církve Šinčchondži je vnější svět (včetně rodiny) satanem. Před setkáním s rodinou a s přáteli je proto třeba, aby si člen církve vyžádal souhlas svého nadřízeného a poradil se s ním o způsobu svého chování a jednání. Na rozdíl od vnějšího světa je církev bezpečným místem. Je tedy přirozené napodobovat svého nadřízeného v církvi v jeho myšlení a vyjadřování a také v jeho způsobu řeči, gestech, účesu a podobně. Napodobování je žádoucí; vedoucí církve ale zdůrazňují, že napodobován má být především Bůh, Ježíš a SSN (sansanim, zakladatel církve).
Pro člena církve Šinčchondži je běžné být si vědom duchovního světa, který ho obklopuje. Pociťuje, že duchové sledují jeho počínání, mohou skrze něj působit a pomáhají mu, například vzpomenout si na vhodný biblický verš. Je přesvědčen o tom, že žije v době velmi blízkého dějinného zlomu, který je rozhodující pro osud každého jednotlivce. Silné mileniální očekávání působí naléhavě a zavazuje k neúnavné práci pro nebeské království.[2]
Závěr
Napětí, které existuje kolem církve Šinčchondži a které je zmíněno v úvodu tohoto článku, má zřetelné a pochopitelné důvody. Především: pluralitní společnost neočekává, že církev, která může působit naprosto svobodně, používá praktiky konspirace tak, jako by byla zatlačena do ilegality totalitním režimem. Od jara roku 2021 byla míra utajení poněkud snížena, zdaleka se ovšem nejedná o standardní náboženskou společnost, která by poskytovala informace o nauce, praxi, historii či struktuře veřejnosti.
Na osobní rovině bývá spouštěčem konfliktů mezi církví a jejím okolím zklamání toho, kdo se ocitl v roli ovoce, když zjistil, že navázané přátelství a projevovaný zájem a láska byly na straně stromu a lístku pouze účelové, a že tedy upřímné emoce nebyly opětovány. Další napětí vzniká zjištěním, že členové církve ve své misijní práci vědomě (a s teologickým zdůvodněním) používají lež a podvodné způsoby jednání. Neobvyklé jsou v náboženském prostředí také racionální způsoby zvyšování produktivity a výkonu členů (cíle, plány, závazky, kontrola, reporty, analýzy, feedbacky apod.), které připomínají ekonomický subjekt a které u veřejnosti vyvolávají pochybnost o skutečně náboženské povaze společenství. Napětí s etablovanými církvemi způsobuje pohrdavý, až nepřátelský postoj k nim a misie, která se primárně zaměřuje na jejich mladé členy.[3]
Poznámky:
[1] Rozhovory byly vedeny od června 2022 do dubna 2023. Jedním ze zdrojů je člen církve, který se s církví postupně rozcházel a proces jeho odchodu bylo v dubnu 2023 možno považovat už za ukončený. Druhým zdrojem je běžný člen církve. Oba jsou pro účely článku anonymní. – Snaha o ověření těchto informací u Patrika Smutného z oddělení pro vztahy s veřejností SCJ byla úspěšná jen částečně. Za faktické připomínky mu děkuji, na mnoha místech ale odmítl tvrzení v článku jako lživá a zavádějící a komentoval je tak, že to bylo v protikladu k tomu, co zaznělo v rozhovorech a co oba členové církve potvrdili. – Viz též celkové vyjádření Patrika Smutného umístěné na konci článku.
[2] VOJTÍŠEK, Zdeněk, Milenialismus v církvi Šinčchondži – Originální pojetí milénia církev Šinčchondži ohrožuje i motivuje, Dingir 25 (3), 2022, s. 98–101; a texty v prezentaci Náboženský infoservis.
[3] Nejedná se tedy o „evangelizaci“ v obvyklém smyslu tohoto slova („hlásání evangelia“), ale o proselytismus (převádění věřících z jedné církve do jiné).
Za pomoc s korejskými výrazy velice děkuji kolegyni Elišce Solanské.
Vyjádření církve Nové nebe nová země (Shincheonji): Článek autora je plný různých jeho myšlenek a dalších závěrů či domněnek, žel i lží, které vsunul do toho, co církev dělá. Ať už vědomě nebo nevědomě, udělal to sofistikovaně, takže článek má jistý potenciál zamlžit nejpodstatnější biblické sdělení, které církev Nové nebe nová země (Shincheonji) doručuje a naplňuje. Autor se staví do pozice soudce a tón jeho psaní předpokládá náš špatný úmysl. Čtenáře zveme na naše biblické kurzy, aby si sami ověřili, co je skutečná pravda, ale hlavně aby přijali milost z porozumění proroctví a naplnění Bible, včetně knihy Zjevení.
Psali jsme v Dingiru:
Téma čísla 3/2022: Korejští misionáři ve světě a u nás (obsah a vybrané články jsou dostupné zde).
Zdeněk Vojtíšek: Nové nebe na zemi. Dingir (3), 2015, s. 78–81.
Související články:
