Propagace náboženských aktivit a společenství prostřednictvím billboardů je v Česku poměrně neobvyklá. Aktuálně se setkáváme s touto formou reklamy v případě vystoupení čínských tanečních souborů přináležejících k hnutí Fa-lun-kung (Falun Gong) či v případě buddhistického Nadačního fondu „Kéž jsou všechny bytosti šťastny“. Nově k ní přistoupilo také korejské nové náboženské hnutí Šinčchondži, které v Česku působí přibližně od roku 2013 a často používá český překlad názvu Nové nebe, nová země. Na plakátovací ploše prezentuje událost hromadné promoce sta tisíc absolventů biblických kurzů dne 20. listopadu 2022 na sportovním stadionu Daegu v Jižní Koreji. Tuto událost hnutí propagovalo také krátkým vystavením fotografií z promoce 29. prosince 2022 v odpoledních a večerních hodinách v pražské galerii a kavárně Karpuchina gallery, na sociálních sítích či prostřednictvím placeného obsahu v deníku Metro, Protextu ČTK či internetové televize TV Brno 1. Výrazem „promoce“ je míněn slavnostní ceremoniál pro absolventy půlročního biblického kurzu. Po absolvování se mohou stát členy této církve.
Studium biblického kurzu trvá asi půl roku a je v církvi Šinčchondži jakýmsi druhým stupněm v procesu náboru. První kontakty („sklizeň“) se odehrávají v kavárnách. Tam má misionář církve Šinčchondži sebrat co nejvíce osobních informací o zájemci (který je v církvi nazýván „ovoce“) a postupně ho dovést až k rozhodnutí studovat biblický kurz. Schůzky v kavárnách dělají dojem spontaneity a navazování přátelství s „ovocem“, ale jsou pečlivě plánovány a připravovány. Misionář o každé schůzce píše „report“ a probírá další postup se svým vedoucím při „feedbacku“. Postupně se schůzek s „ovocem“ v kavárně účastní i „lístek“, tedy misijní pomocník, a navazuje s „ovocem“ také velmi blízký vztah přátelství. Pokud „ovoce“ souhlasí s tím, že bude studovat dvakrát či třikrát týdně (je „žíznivé“), dostává svého učitele, který je prezentován jako pokročilý. „Ovoce“ je stále doprovázeno „lístkem“, který je speciálně vyškolen na to, aby jeho vztah k „ovoci“ působil autenticky.
Když učitel nabude přesvědčení, že „ovoce“ je pro studium dostatečně „zralé“, může si „ovoce“ podat přihlášku ke studiu. Studium se otevírá několikrát do roka, a vznikají tak studijní „třídy“, v nichž může být asi 30 lidí včetně „lístků“. „Lístek“ o „ovoce“ při studiu pečuje: podává o něm hlášení, stará se, aby ovoce nebylo v kontaktu s jiným „ovocem“ nebo s někým, kdo studuje v jiné třídě, všude ho doprovází, rozptyluje jeho pochybnosti a ochraňuje ho před problémy. Studijní lekce mají pevnou strukturu: nejprve se připravuje příjemná atmosféra pomocí občerstvení, na začátku lekce se zpívá, pak se opakuje předchozí lekce pomocí otázek a odpovědí (odpovídá se i sborově), „lístek“ kontroluje, zda „ovoce“ skutečně odpovídá, zda říká „amen“ tehdy, když se to očekává, a jak se chová. Uprostřed lekce je přestávka na občerstvení, na masáž nebo společný tanec, po konci lekce se probíraná látka opakuje a účastníci o ní hovoří. Lekcemi v centru stráví „ovoce“ asi půl roku a absolvuje stupně začátečníků, středně pokročilých a pokročilých. K přechodu na vyšší stupeň a k ukončení celého kurzu je třeba absolvovat test. Během studia se „ovoce“ začne účastnit českých bohoslužeb. Po úspěšném absolvování (případně po výše zmíněné „promoci“) se může po vyplnění formuláře stát členem církve Šinčchondži. Členství vzniká zápisem do „Knihy života“. Nový člen se může účastnit jiných bohoslužeb církve Šinčchondži, na nichž je podíl korejské kultury a jazyka už podstatně vyšší.
Tento postup od prvního kontaktu k promoci a k členství v církvi ještě podrobněji popsal Zdeněk Vojtíšek v přednášce „Jak to chodí uvnitř církve Šinčchondži“, která se 8. prosince 2022 uskutečnila v rámci přednáškového cyklu podvečerních religionistických kolokvií na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Na kolokvium byl pozván pan Patrik Smutný z oddělení pro vztahy s veřejností církve Šinčchondži; pozvání k účasti ovšem nakonec nepřijal. Mezi posluchači ale bylo několik členů církve Šinčchondži přítomno. Jedna členka v diskusi po přednášce uvedla, že popsaný proces od náboru až k promoci byl až na maličkosti v pořádku.
Na jinou okolnost, týkající se „promoce“, upozornili tvůrci informačního webu Shincheonji bez příkras. Jejich důkladný rozbor počtu absolventů půlročních biblických kurzů přesvědčivě prokazuje, že čísla o počtu „promujících“ jsou nadhodnocena. Billboard i tato čísla tedy asi mají hlavně přesvědčit veřejnost, že církev Šinčchondži je úspěšná a že tento úspěch potvrzuje nauku, podle níž církev Šinčchondži už velmi brzy nahradí stávající křesťanské církve a bude působit v tisícileté říši jako jediná boží organizace.
Náhledová fotografie: Billboard upozorňující na proběhlou promoci sta tisíc absolventů biblických kurzů Šinčchondži v pražské ulici U Výstaviště. Foto: Zdeněk Vojtíšek.
Psali jsme v Dingiru:
téma čísla 3/2022: Korejští misionáři ve světě a u nás (obsah a vybrané články jsou dostupné zde).
Zdeněk Vojtíšek: Nové nebe na zemi. Dingir (3), 2015, s. 78–81.
Související příspěvky:
