Náboženství na cestách: areál Karla Farského ve Škodějově

Náboženství na cestách: areál Karla Farského ve Škodějově

Redakčním článkem připomínáme čtenářskou soutěžní sérii „Náboženství na cestách“. O článcích a odměně pro autory se píše zde. 

V obci Škodějov (u Vysokého nad Jizerou) na úbočí Jizerských hor zřídila Církev československá husitská roku 1957 památník jednomu ze svých zakladatelů. Jeho hlavními součástmi je sloup s reliéfem Karla Farského a zbytek jeho rodného domu s pamětní deskou. Zdi Farského rodného domu se v současnosti nacházejí za obcí a jsou od ní odděleny hájkem. V letech 2017 a 2020, v souvislosti s výročími Farského smrti a založení církve, bylo místo dále zvelebeno: vznikla kazatelna pod širým nebem (Lesní kaple) a tři krátké naučné stezky. Velký prostor s centrální loukou, na jejímž okraji se nacházejí všechny vyjmenované objekty, byl tedy nedávno kultivován a působí velmi příjemně.

Zbytky rodného domu Karla Farského. Fotografii je možné zvětšit.

Naučná stezka o životě a díle Karla Farského (1880–1927) má osm zastavení a návštěvník díky nim celou louku obejde. Dozví se tak, že Karel byl třetím z pěti dětí v malém podhorském hospodářství, ale s podporou svého strýce vystudoval teologii, roku 1904 byl vysvěcen na římskokatolického kněze, a roku 1909 dokonce získal doktorát teologie. Lidsky i teologicky tíhl k modernismu, který se pokoušel překlenout rychlé odcizování církví a liberálních společností s jejich nacionálními zájmy a palčivými sociálními problémy. Modernistické názory byly příčinou přerušení Farského nadějné akademické dráhy novozákonního badatele. Kvůli nesmiřitelnému stanovisku papeže Pia X. (jeho pontifikát byl od roku 1903 do roku 1914) vůči modernismu a modernistům musel Farský opustit univerzitu a působil dále jako středoškolský profesor. V této roli měl v Plzni roku 1918 přelomový zážitek (je popsán i na jedné z tabulí): v hladovém posledním roce války se dav složený hlavně z dětí chápal potravin na voze před pekárnou a napadl přivolané četníky. Při střelbě a po ní přišlo nejméně šest dětí o život. To, že jim nebyl umožněn církevní pohřeb, potvrdilo Farského pohled na církev jako na protinárodní a sociálně necitlivou organizaci.

Autorem reliéfu Karla Farského je Josef Kotyza. Fotografii je možné zvětšit.

Farský se připojil k modernistické Jednotě katolického duchovenstva a roku 1919 se stal předsedou radikálního Klubu reformních kněží. Reformy církve se mu ale s arcibiskupem Františkem Kordačem (v úřadu od roku 1919 do roku 1931) nepodařilo vyjednat. Farský roku 1919 dokončil přípravu Českého misálu a na Vánoce téhož roku se navzdory zákazu slavily bohoslužby v češtině asi v tisíci kostelích. Tento úspěch povzbudil reformní kněze k rozchodu s vedením katolické církve a k založení Církve československé (11. ledna 1920) pro podobně rozčarované, nespokojené a národně orientované katolíky. Karel Farský se roku 1924 stal prvním patriarchou nové církve. V intenzivní spisovatelské a církevně diplomatické práci pokračoval až do smrti roku 1927.

Při sčítání lidu roku 1950 se k Církvi československé přihlásil téměř milion obyvatel Československa. Církev se od počátku hlásila (také) k husitství a tuto svou orientaci potvrdila roku 1971 změnou názvu na Církev československá husitská (CČSH). Roku 2011 při posledním sčítání, jehož výsledky byly zveřejněny, se k CČSH přihlásilo téměř 40 tisíc obyvatel Česka.

Všechny fotografie: autor.

Více k CČSH: Religionistická encyklopedie.

Psali jsme v Dingiru:

Naposledy: Lukáš Bujna, Od liturgické obnovy k reformám: Duchovní pohyb v Církvi československé husitské, Dingir 23 (3), 2020, str. 81–82, více o čísle zde.

Související články:

Husitská církev: jsme si blíž než dříve

50 let od smrti patriarchy Kováře

V pátek se konal pohřeb prof. Zdeňka Kučery



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments