Rakousko zakázalo dívkám do 14 let islámský šátek. Zákon přezkoumá Ústavní soud.

Od začátku nového školního roku platí v Rakousku zákaz nošení islámského šátku ve škole pro dívky mladší čtrnácti let. Nová úprava navazuje na podobný zákaz, který rakouský Ústavní soud v roce 2020 zrušil kvůli porušení zásady rovnosti a náboženské svobody (o jeho zavedení jsme psali zde). Také současná podoba zákona už míří k Ústavnímu soudu. Spor přitom otevírá obecnější otázku: jak může stát chránit autonomii dítěte v náboženských otázkách a současně zachovat vlastní náboženskou neutralitu?

Nový paragraf 43a rakouského školského zákona vstoupil v účinnost 1. září. V praxi se začal uplatňovat se zahájením školního roku 7. září ve Vídni, Dolních Rakousích a Burgenlandu a o týden později v ostatních spolkových zemích. Zákon dívkám do dovršení čtrnácti let zakazuje ve škole nosit šátek, který „zakrývá hlavu podle islámských tradic“. Úprava platí ve veřejných i soukromých školách. Nevztahuje se například na výuku nebo školní akce konané mimo školu.

Zákon stanovuje několikastupňový postup řešení, pokud bude nařízení porušeno. Při prvním porušení má vedení školy s dívkou a jejími rodiči projednat okolnosti případu. Při opakování přebírá věc školský úřad. Pokud dívka šátek nosí i nadále, může být informován orgán péče o děti a mládež. Rodičům může nakonec hrozit správní pokuta od 150 do 800 eur. Pokud rodiče nemohou pokutu zaplatit, zákon připouští náhradní trest odnětí svobody až na dva týdny.

Druhý pokus po zásahu Ústavního soudu

Rakousko zákaz islámských šátků pro děti nezavádí poprvé. Předchozí úprava z roku 2019 se týkala žákyň základních škol do deseti let. Ústavní soud ji v prosinci 2020 zrušil.

Soud tehdy vycházel z propojení zásady rovnosti s právem na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Z těchto práv podle něj vyplývá také požadavek náboženské a světonázorové neutrality státu. Problém spatřoval především v selektivní povaze zákazu: právní úprava fakticky vyčlenila jeden konkrétní způsob nábožensky motivovaného odívání, zatímco srovnatelné symboly jiných náboženských tradic zůstávaly povoleny.

Ještě významnější pro současnou debatu byla další část rozhodnutí. Ústavní soud upozornil, že islámskému šátku lze přisuzovat různé významy a státní orgán si při posuzování náboženského symbolu nemůže jednoduše zvolit jednu z možných interpretací. Podle soudu mohl tehdejší zákaz navíc zhoršovat začlenění muslimských dívek do školy a prohlubovat jejich společenské vyloučení. Problémy spojené s náboženským či genderovým tlakem mají podle rozhodnutí řešit prostředky zaměřené na konkrétní konfliktní situace.

Současná vláda se při přípravě nové úpravy pokusila na tento nález reagovat. Změnila především zdůvodnění zákona. Zatímco předchozí zákaz pracoval mimo jiné se sociální integrací a rovností mužů a žen, dnešní § 43a je nadepsán „Ochrana vývojové a rozvojové svobody přiměřené dítěti“. Vláda argumentuje nejlepším zájmem dítěte, sebeurčením, rovností a „viditelností dívek“.

Kdy dítě rozhoduje samo?

Zde se současný spor stává zajímavým i z hlediska náboženské socializace dětí. Důvodová zpráva vychází z předpokladu, že děti mladší čtrnácti let ještě nemusí disponovat dostatečnou kognitivní a emocionální zralostí, aby samostatně posoudily náboženský, kulturní a společenský význam symbolického oděvu. U nošení šátku upozorňuje na vliv rodinných očekávání, skupinového tlaku a představ o cti, studu nebo cudnosti. Takový tlak může podle vlády v některých případech dosáhnout intenzity psychického násilí.

Čtrnáctiletou hranici zákonodárce odvozuje také od rakouské úpravy náboženské výchovy. Od čtrnácti let může dítě samo rozhodnout, k jakému náboženskému vyznání se bude hlásit. Tentýž zákon ovšem určitou míru náboženské autonomie přiznává už dvanáctiletým: po dosažení tohoto věku dítě nesmí být proti své vůli vychováváno v jiném vyznání než dosud. Rakouské právo tedy samo pracuje s postupným rozvojem schopnosti dítěte rozhodovat o vlastním náboženském životě. Nový zákaz však tuto individuální otázku řeší plošně. Do čtrnáctých narozenin předpokládá, že konkrétní islámskou pokrývku hlavy nelze ve školním prostředí připustit bez ohledu na to, zda ji dívka nosí z donucení, pod sociálním tlakem, z vlastní náboženské motivace nebo v důsledku kombinace několika těchto faktorů.

Tím se vrací problém, na který upozorňoval Ústavní soud už v roce 2020: význam náboženského symbolu není dán pouze jeho fyzickou podobou. Stejný šátek může v různých rodinách a u různých dívek fungovat jako náboženská povinnost, prostředek skupinové identifikace, rodinná norma, osobní volba nebo jejich kombinace. Právní úprava přitom potřebuje tuto mnohoznačnost převést do jednoznačné kategorie, podle níž může škola postupovat.

Zákon míří výslovně na islám

Z hlediska státní neutrality zůstává podstatné také samotné znění zákona. Rakousko nezavedlo obecné pravidlo týkající se náboženských pokrývek hlavy nebo náboženských symbolů u dětí – chlapců i dívek. Paragraf 43a výslovně hovoří o zakrytí hlavy „podle islámských tradic“. Sikhský turban, židovská kipa nebo jiné nábožensky motivované oděvní prvky pod stejný zákaz nespadají.

Vláda tuto rozdílnou úpravu zdůvodňuje specifickou genderovou funkcí islámského šátku. V důvodové zprávě jej charakterizuje jako genderově podmíněný symbol, který může být spojen s normami cti a cudnosti a s tlakem na chování dívek. Argumentace se ve značné míře opírá o stanovisko islámského pedagoga Mouhanada Khorchideho a psychologa Detlefa Demmricha z roku 2025, na které důvodová zpráva opakovaně odkazuje.

Kritici zákona právě tento postup napadají. Rakouský Úřad pro rovné zacházení (Gleichbehandlungsanwaltschaft) upozorňoval už během legislativního procesu na riziko diskriminace a stigmatizace muslimských dívek. Část pedagogů a odborníků argumentovala, že podporu autonomie dítěte lze lépe založit na individuální pedagogické práci, vzdělávání a řešení konkrétního nátlaku než na plošném zákazu jedné náboženské praxe. Samotná vláda naopak považuje školu za prostor, v němž má být dítě chráněno před případným rodinným, vrstevnickým či náboženským tlakem. Zákaz podle její argumentace poskytuje dívkám čas, během něhož se mohou vyvíjet bez povinnosti nést symbol spojovaný s genderovými očekáváními.

Znovu před Ústavním soudem

O ústavnosti nové úpravy se mělo rozhodovat už před jejím vstupem v účinnost. Pět dívek ve věku devět až dvanáct let a jejich rodiče se obrátili na Ústavní soud na jaře 2026. Tvrdili mimo jiné, že zákon diskriminuje muslimské dívky ve srovnání s příslušníky jiných náboženství a zasahuje do jejich vlastní náboženské identity. Soud jejich návrhy v červnu odmítl, protože zákon ještě nebyl účinný a navrhovatelky jím tedy nebyly bezprostředně právně dotčeny. K jeho ústavnosti se soud vůbec nevyjádřil.

Po zahájení školního roku už byla podána další stížnost. Náboženská sekce rakouského veřejnoprávního rozhlasu Österreichischer Rundfunk (ORF) o ní informoval 8. září. Také někteří odborníci na konfesní právo pochybují, zda se zákonodárcům podařilo odstranit problémy, které vedly ke zrušení předchozí úpravy. První dny zároveň ukazují, že spor má bezprostřední dopad na školní praxi. Ve Vídni byly během prvního týdne hlášeny jednotlivé případy dívek, které si šátek odmítly sundat, a následovala zákonem předepsaná jednání s rodiči. Dostupná čísla zatím pocházejí z rychlého šetření mezi školami a nelze z nich vyvozovat rozsah problému v celém Rakousku. Další rozhodování Ústavního soudu tak bude mít význam přesahující otázku konkrétního kusu oděvu. Soud bude znovu poměřovat ochranu dítěte, náboženskou svobodu, rodičovská práva, rovnost pohlaví a požadavek náboženské neutrality státu. Z religionistického hlediska přitom zůstává v centru také otázka interpretační autority: kdo a za jakých okolností smí určit, co určitý náboženský symbol znamená pro dítě, které jej nosí?

Zdroje

ÖSTERREICHISCHES PARLAMENT. Bundesgesetz, mit dem das Schulunterrichtsgesetz, das Pflichtschulerhaltungs-Grundsatzgesetz, das Schulpflichtgesetz 1985 und das Privatschulgesetz geändert werden. 298 der Beilagen XXVIII. GP – Gesetzestext. 2025. Rakouský parlament

ÖSTERREICHISCHES PARLAMENT. 298 der Beilagen XXVIII. GP – Erläuterungen. 2025. Důvodová zpráva

VERFASSUNGSGERICHTSHOF. Verhüllungsverbot an Volksschulen ist verfassungswidrig. 11. 12. 2020. Rakouský Ústavní soud

VERFASSUNGSGERICHTSHOF. VfGH: Anträge betreffend Kopftuchverbot für Mädchen in Schulen sind unzulässig. 9. 7. 2026. Rakouský Ústavní soud

RECHTSINFORMATIONSSYSTEM DES BUNDES. Schulunterrichtsgesetz § 43a. Znění účinné od 1. 9. 2026. RIS

RECHTSINFORMATIONSSYSTEM DES BUNDES. Religiöse Kindererziehung § 5. RIS

ORF RELIGION. Kopftuchverbot: neue Beschwerde beim VfGH. 8. 9. 2026. ORF Religion

ORF WIEN. Einzelne Problemfälle bei Kopftuchverbot. 11. 9. 2026. ORF Wien

REUTERS. Austrian headscarf ban for under-14s faces first test as schools reopen. 7. 9. 2026. Reuters

Náhledová fotografie: Engin Akyurt, Pixabay.

 

 

 

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Jiří Brei
Jiří Brei
20. 9. 2026 18:48

Sympatická snaha Rakouska, vytlačit náboženské symboly z veřejného prostoru. Škoda, že to opakovaně berou za špatný konec. Inspirujícím příkladem může být třeba Francie, kdo se náboženské symboly ve veřejném prostoru podařilo zakázat. Nebo Švýcarsko, kde v referendu prosadili nejen zákaz zakrývání obličeje (tzv. zákaz burk a nikábů) na veřejnosti, ale i zákaz stavby nových minaretů.

Amur
Amur
19. 9. 2026 10:42

Tohle téma mě vždy dovede rozčílit. Vždycky se ptám “Koho ten zákaz chrání?”. Tady je jistou útěchou, že postihy alespoň směřují na rodiče a ne na dívky. Řeší vůbec zákon, kterého z rodičů potrestá? V případech, kdy dívka nosí šátek z donucení, nevystaví ji zákaz riziku nebezpečné eskalace nátlaku? Chápu snahu omezit “značkování” dětí náboženskými komunitami a zároveň si myslím, že v tom mají platit stejná pravidla pro všechny a na prvním místě má být bezpečí těch dětí.