Večer 18. února 2026 začal pro většinu muslimů na světě měsíc ramadán, devátý měsíc islámského lunárního kalendáře. První den půstu tak v řadě zemí připadá na čtvrtek 19. února 2026. Přesné datum se každoročně odvíjí od pozorování nového měsíčního srpku (hilál), případně od astronomických výpočtů, které dnes využívá stále více států i muslimských autorit. Více o letošním výpočtu lze dohledat například zde na webových stránkách Islám Dnes, které provozuje Islámská nadace v Praze.
Islámský kalendář je čistě lunární a rok má přibližně 354 dní. Ramadán se proto každý rok posouvá zhruba o deset až jedenáct dní zpět vůči gregoriánskému kalendáři. Zatímco v roce 2025 začínal na přelomu února a března, letos připadá už na druhou polovinu února.
Tradičně se začátek měsíce stanovuje na základě vizuálního pozorování nového měsíce po západu slunce 29. dne předchozího měsíce (ša‘bánu). Pokud je srpek spatřen, následující den, je prvním dnem ramadánu; pokud ne, ša‘bán se doplní na 30 dní. V praxi dnes existují tři modely: přísně lokální pozorování, regionální sdílení svědectví a plné spoléhání na astronomické výpočty. To může vést k jednodenním rozdílům mezi jednotlivými zeměmi či komunitami, půst tedy v některých zemích začal již včera.
Ramadán se týká přibližně 1,9 miliardy muslimů po celém světě. Pro přibližně čtvrtinu světové populace tak začíná měsíc, který je současně individuální duchovní zkušeností i výrazným sociálním fenoménem globálního rozsahu. Jedná se sice především o období intenzivní modlitby, četby Koránu, etického sebeukáznění a sebekontroly, ale i setkávání a oslav v rodině i širší komunitě (psali jsme o tom zde), současně je každoročně také zrcadlem globálních nerovností, politických konfliktů i proměn muslimských společností. V roce 2026 vstupuje do situace pokračujícího geopolitického a ekonomického napětí, což ho výrazně ovlivní v zahraničí i u nás.
Slavení ramadánu a půst v roce 2026
Intenzita prožívání ramadánu je různá, nicméně půst od úsvitu do západu slunce (sawm) představuje jeden z pěti pilířů islámu a zůstává široce praktikovanou povinností. Výjimky mají děti, nemocní, těhotné a kojící ženy, staří lidé či cestující.
Geografické rozdíly každoročně pprojevují především v délce denního půstu. V rovníkových oblastech bude půst trvat zhruba 12 hodin, zatímco v severní Evropě kolem 10–11 hodin, protože ramadán letos připadá na zimní období severní polokoule. Oproti letním ročníkům, kdy se ve Skandinávii půst prodlužoval až ke dvaceti hodinám, je letošní půst méně fyzicky náročný. Ve většinově muslimských zemích dochází během ramadánu k proměně denního režimu: pracovní doba bývá zkrácena, večerní život se přesouvá do mešit a ulic, kde se konají společné modlitby (tarawíh) a charitativní aktivity. V některých státech je veřejné stravování během dne omezeno zákonem (s tím musí počítat především turisté, kteří se do těchto států v průběhu ramadánu chystají), jinde je regulace spíše symbolická.
Ramadán 2026 v kontextu konfliktů a ekonomické nejistoty
Letošní ramadán probíhá v době pokračujících ozbrojených konfliktů v několika regionech s převážně muslimskou populací a v atmosféře ekonomické nejistoty. V pásmu Gazy, v některých oblastech Sýrie, Jemenu či Súdánu bude půst navíc pro část obyvatel probíhat v podmínkách humanitární krize. Náboženský význam měsíce – jako času zvýšené solidarity a almužny (zakát, sadaqa) – zde proto nabývá velmi konkrétního sociálního rozměru.
Ekonomické faktory ovlivňují i běžné rodiny zejména v severní Africe a na Blízkém východě. Vysoké ceny potravin a energií vedou některé vlády před začátkem postního období k zavádění cenových regulací či dotací základních komodit. Ramadán je totiž současně obdobím zvýšené spotřeby potravin při přerušení půstu (iftár) po západu slunce, což paradoxně může zvyšovat tlak na domácí rozpočty.
Klimaticky je letošní ročník ve většině regionů méně extrémní než letní ramadány posledních let. V oblasti Perského zálivu však i únorové a březnové teploty mohou přesahovat 30 °C, což zůstává významným faktorem zejména pro manuálně pracující.
Evropa a Česko
V Evropě žije přibližně 25–30 milionů muslimů. Ramadán zde probíhá v podmínkách států, které se deklarují většinou jako sekulární či nábožensky nevyhraněné, a jeho veřejná viditelnost je předmětem různých, někdy i značně polarizovaných debat.
V České republice se muslimská populace odhaduje na několik desítek tisíc osob. Dle posledního sčítání lidu v roce 2021 se k islámu přihlásilo 5132 osob: téměř všichni jsou sunnité (více zde), přičemž jen část z nich je organizačně sdružena. Ramadán se zde odehrává převážně v komunitním rámci modliteben v Praze, Brně a dalších městech. Ačkoli různá společenství a spolky muslimů v Česku (Muslimská obec v Praze a dalších městech, Mozaiky Platform Dialog, kulturní centrum Turkestán, Ahmadíja atd.) zvou k účasti na iftárech také hosty, připravují veřejná setkání či besedy a usilují o kontakt s většinovou společností, odezva a účast bývá spíše vlažná; také mediální pozornost je spíše letmá a obvykle se soustředí jen na základní informace o půstu.
Náhledový obrázek vytvořila podle zadání autorky služba DALL.E.
Psali jsme v Dingiru:
téma čísla 4/2001: Současný islám (plný text čísla je dostupný zde).
téma čísla 1/2006: Čeští muslimové (plný text čísla je dostupný zde).
téma čísla 4/2014: Reformní hnutí uvnitř i vně islámu (plný text čísla je dostupný zde).
téma čísla 3/2025: Náboženství a migrace (obsah a několik článků dostupných online zde).
Související příspěvky:
