Dnešní den je v muslimském kalendáři 1. šauvál (šawwál) a je svátkem ukončení ramadánového půstu. Během dva t tři dny trvajících oslav si muslimové oblékají nové šaty, dávají svým blízkým dárky, almužnu (zakát) chudým a navštěvují hroby zemřelých, východoafričtí muslimové navíc tento den pokládají za počátek nového roku.[1] Letošní ramadán začal 12. dubna a skončil včera 12. května. O tradicích spojených s ramadánem jsme psali zde.
Opakovaně jsme v Náboženském infoservisu informovali také o napjatých vztazích mezi muslimskou menšinou a hinduistickou většinou obyvatelstva v Indii, které se stále zintenzivňují a nezřídka vedou také k verbálnímu i fyzickému násilí. Ve spojitosti s ramadánem se ale ukazuje také snaha některých Indů o rozvoj dobrých vztahů s muslimy, o níž informoval server Religion New Service. Projevují ji například právě během ramadánu solidárním držením půstu. Někteří drží půst alespoň symbolicky během 27. dne ramadánu známého jako lajlat al-quadr,[2] jiní se dle svých možností postí libovolnou část měsíce nebo i celých 30 dní. Solidární držení půstu považují za užitečné pro svůj vlastní duchovní rozvoj i disciplínu a zároveň ho chápou jako gesto dobré vůle, prostředek mezináboženského a mezikulturního dialogu a reciproční akt, protože také řada muslimů slaví s hinduistickou většinou jejich svátky a účastní se hinduistických festivalů. Oceňována je zejména příležitost zakoušet osobně, co muslimové během ramadánu prožívají. Tím se podle dotázaných nejlépe obrušují hrany a nabourávají stereotypy.
Podobnou, mnohem častěji zmiňovanou a využívanou, příležitost k mezináboženskému dialogu bezpochyby poskytuje také účast na iftárových večeřích. Iftár, tedy přerušení půstu po západu slunce, je stejně důležitou součástí ramadánové tradice jako půst. Po západu slunce se muslimové scházejí ke společnému jídlu a nezřídka k němu zvou také hosty jiných vyznání, sousedy, přátele a známé. V letošním roce jsou však, stejně jako v tom loňském, podobná setkání velmi omezená na komorní (zejména rodinné) večeře a solidární držení půstu tak nabývá na významu.
Poznámky:
[1] Kropáček, L.: Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 1993, s. 222.
[2] Lajlat al-quadr neboli „noc moci“ je noc 27. ramadánu, kdy podle muslimské tradice Bůh určuje osudy lidí pro příští rok. Mezi ramadánovými dny má zvláštní význam. Arabové k tomuto dnu přistupují s vážnou zbožností, indičtí muslimové ji spíše oslavují. Tamt., s. 222.
Související příspěvky: