Náboženské osobnosti, které zemřely roku 2025

Stejně jako loni připravuji i letos přehled osobností z náboženského světa, které tento svět roku 2025 opustily. Tentokrát jsem vybral devět zahraničních osobností a přidal k nim zmínky o třech českých. Vzor a inspirace tohoto článku způsobují, že většina těchto osobností jsou Američané a evangelikálové.

Brzy po začátku roku, 10. ledna 2025, zemřel Američan Bill McCartney (1940–2025), úspěšný fotbalový trenér, který roku 1990 založil evangelikální organizaci Držitelé slibu (Promise Keepers). Jejím účelem byla mobilizace mužů k návratu k Bohu a k převzetí mužské role v rodině, což má být láska a ochrana manželky a vedení manželky a dětí k víře pevnou a stálou oddaností Bohu. Organizace rychle vyrostla a roku 1997 dosáhla největšího úspěchu, když se k pochodu ve Washingtonu připojilo nejméně půl milionu mužů. Rozšířila se do několika zemí světa (pobočka byla založena i v Česku), ale prošla i finanční krizí a je nadále schopna pořádat spíše jen lokální aktivity. Ačkoliv byli Držitelé slibu schopni oslovit i ostatní protestanty a katolíky, její postoje a hodnoty jsou v souladu s konzervativním evangelikalismem, včetně například fundamentalistického přístupu k Bibli nebo ke stejnopohlavním svazkům.

Vladyka Ladislav Hučko (1948–2025), apoštolský exarcha řeckokatolické církve v České republice, zemřel 14. ledna. Pocházel z Prešova a kvůli své touze studovat teologii zažil nepřízeň úřadů, ovládaných tehdy komunisty. Stal se přírodovědcem a teologické vzdělání si mohl doplnit až v 90. letech v Římě. V Košicích pak přednášel dogmatickou teologii do roku 2003, kdy byl papežem Janem Pavlem II. povolán do Prahy, aby vedl české katolíky byzantského obřadu. Téhož roku byl vysvěcen na biskupa a v České biskupské konferenci pak několik let (2005–2011) působil jako generální sekretář. 

Vůdce nizáríji, Karim al-Husayni (1936–2025), zemřel 4. února. Byl znám spíše pod titulem Ágha chán IV. Nizáríja je hlavní větev ismáʻílíji, jednoho ze směrů šíʻitského islámu, často označovaného jako šíʻa sedmi imámů. Oním sedmým viditelným imámem má být právě Ismáʻíl, celým jménem Džaʻfar as-Sádiq Ismáʻíl (702–765). Prvním v této linii byl Alí ibn Abí Tálib (600–661), od něhož (a tím pádem od samého proroka Muhammada) šíʻité odvozují svůj duchovní původ a jejich vůdci i původ rodinný. – Ágha chán IV. se stal 49. dědičným imámem, a tedy vůdcem asi 15 milionů nizárijců roku 1957 ve svých 20 letech. Byl typickým kosmopolitou: narodil se ve Švýcarsku, studoval ve Spojených státech, kromě švýcarského získal i britské, francouzské a portugalské občanství, silně se angažoval v Africe i na Blízkém Východě, ve sjezdovém lyžování reprezentoval nejen Velkou Británii, ale i Írán… Jako jeden z nejbohatších lidí na Zemi podnikal Ágha chán IV. v oboru nemovitostí a jako známý a štědrý filantrop podporoval zdravotní, vzdělávací, zemědělské, bytové a jiné projekty. Odhaduje se, že neziskové projekty podpořil v desítkách zemí světa v řádu stovek miliónů dolarů. V čele nizárijců nyní stojí jeho syn, Ágha chán V. (*1971).

Na úmrtí amerického historika náboženství Martina E. Martyho (1928–2025) 25. února 2025 upozornil již Dingir 28 (1). Známý je především jako autor knih o roli náboženství ve veřejném životě a o dějinách protestantismu ve Spojených státech. Vznik a rychlý rozvoj amerického fundamentalismu interpretoval jako odpověď na modernitu a sekularismus spíše než jako reakci na liberální teologii, jak bývá často pojímán. Vedle akademické práce působil Martin Marty i jako luterský farář, editor křesťanského časopisu a aktivista mezináboženských vztahů (roku 1964 byl pozorovatelem Druhého vatikánského koncilu) a lidských práv (roku 1965 se účastnil pochodu Martina Luthera Kinga). Díky všem těmto rolím se stal známou a respektovanou osobností.

Totéž bohužel nelze říct o Theodoru McCarrickovi (1930–2025), washingtonskému arcibiskupovi, který zemřel 3. dubna 2025. McCarrick se totiž stal dosud nejvýše postaveným katolickým knězem, který byl obžalován ze sexuálního zneužití mladistvých. Soudní řízení s ním bylo zastaveno roku 2024 pro zdravotní nezpůsobilost. Již předtím (roku 2018) rezignoval na účast v Kolegiu kardinálů a roku 2019 ho církevní soud uznal vinným ze sexuálních zločinů. Na základě tohoto rozsudku byl laicizován. Jeho případ je podrobně popsán v české Wikipedii. Také o papeži Františkovi (Argentinci vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, 1936–2025) je i v češtině dostatek informací. Zde jen připomenu, že zemřel 21. dubna ve 12. roce svého pontifikátu. Podobně krátce zmíním odchod jednoho z nejvýznamnějších českých katolických teologů současnosti, profesora Ctirada Václava Pospíšila (1958–2025), protože článek o něm je k dispozici v Náboženském infoservisu zde. Profesor Pospíšil naposled působil na katedře systematické teologie Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.  

Evropané zpravidla kroutí nevěřícně hlavou nad americkým fenoménem teleevangelizace, tedy nad misijními, uzdravovatelskými nebo jinak zázračnými kampaněmi v soukromých televizích. A odsuzují teatrálnost, vypjatou emocionalitu a očividné zaměření na získávání peněz od diváků. Na tomto negativním obraze má podíl i Jimmy Swaggart (1935–2025), zemřelý letos 1. července. Od dětství navštěvoval pentekostální církev Shromáždění boží (Assemblies of God) a roku 1961 by ustanoven jejím pastorem. Už dříve (roku 1958) ovšem začal působit naplno jako evangelista a založil k tomu vlastní podpůrnou organizaci. Jeho výhodou bylo, že se od 60. let profiloval také jako tvůrce i zpěvák gospelových písní. Ke své misii Swaggart používal i další média: roku 1969 začal vytvářet pravidelný rozhlasový pořad, roku 1970 začal vydávat časopis, ale největšího úspěchu dosáhl s televizními pořady, jež začal připravovat od roku 1975. V polovině 80. let, na vrcholu své kariéry, získával každý týden pro své vysílání asi 2 miliony diváků a od nich podporu asi 100 tisíc dolarů ročně pro svou práci. Po celou dobu svého aktivního působení byl také často zván k misijním kampaním do zahraničí. Jeho věrohodnost ovšem narušovaly spory s konkurenčními teleevangelisty Oralem Robertsem, Jimem Bakkerem a dalšími, ale zvláště aféry s prostitutkami. První aféra byla odhalena roku 1988 a způsobila, že mu byla odňata ordinace na pastora Shromáždění božích. Swaggart tak nadále vystupoval jako nezávislý evangelista.

Ohlas působení (a hlavně afér) Jimmyho Swaggarta dolehl i do českého prostředí, ale zde ho nelze srovnat s ohlasem dětského psychologa a autora knih o výchově dětí a o rodině Jamese Dobsona (1936–2025). Česky totiž vyšlo 14 z jeho knih (v křesťanských nakladatelstvích Návrat domů, Nová naděje a Postilla), některé z nich i dvakrát. Jeho knihy a veřejné působení například ve vlastních rozhlasových pořadech výrazně formovaly postoje konzervativních Američanů nejen k výchově dětí; Dobson a jeho týmy jim poskytovali argumenty pro odmítání homosexuality a potratů nebo pro mírné používání fyzických trestů dětí („naplácání“). Do veřejného prostoru vstupovaly i organizace, které založil. První (založena roku 1977) a nejznámější byla Zaostřeno na rodinu (Focus on the Family). Svou popularitu Dobson využíval i k prosazování politických postojů. Byl častým hostem v Bílém domě a silně prosazoval republikálnské kandidáty na úřad prezidenta Spojených států George W. Bushe a Donalda Trumpa. Zemřel 21. srpna.

Konzervativní hodnoty prosazoval hlavně mezi americkými studenty evangelikální aktivista Charlie Kirk (1993–2025), zavražděný 10. září během svého vystoupení na univerzitě v Oremu (ve státě Utah).  Atentát, který byl na tomto podporovateli Donalda Trumpa spáchán, otřásl i českou veřejností a způsobil, že je o něm, jeho aktivitách i o jeho kulturních a politických oponentech dobře informována. Čtenáři Náboženského infoservisu dobře vědí také o smrti Russella M. Nelsona (1924–2025), prezidenta Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Nejvyšším představitelem církve tzv. mormonů byl zvolen ve svých 94 letech a zemřel 27. září ve věku 101 let. Také o životě a odchodu katolického kněze a dominikánského řeholníka Dominika Duky (1943–2025) přinesla česká média dostatek zpráv. V letech 2010–2022 byl pražským arcibiskupem a českým primasem a roku 2012 se stal zatím posledním českým kardinálem. Zemřel  4. listopadu.

Náhledová fotografie: Pixabay.

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments