Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 dochází v Rusku k neustálému zpřísňování internetové cenzury. Ruská vláda pod záminkou boje proti „extremismu“ cenzuruje široké spektrum obsahu na internetu. Odblokování těchto stránek a informací, ať už se jedná o weby náboženských komunit nebo osobní blogy a profily na sociálních sítích, je velmi obtížné. Cenzura znemožňuje svobodné vyjadřování lidí, kteří nesouhlasí s vládní politikou. Týká se opozičních názorů na invazi na Ukrajinu, odmítání války jako takové, podpory LGBT+ osob a jiných menšin, náboženských společenství, duchovních a názorových směrů označených za „extremistické“ a dalších záležitostí, které Kreml považuje za „citlivé“. Blokovány jsou i stránky s obsahem, které by o těchto společenstvích informovaly (například Wikipedie apod.).
Za internetovou cenzuru v Rusku odpovídá orgán známý jako Roskomnadzor (Роскомнадзор), oficiálně Federální služba pro dohled nad komunikacemi, informačními technologiemi a masovými médii. Tento úřad nejenže blokuje přístup na webové stránky, ale také spolupracuje s bezpečnostními složkami při monitorování obsahu na sociálních sítích. V posledních letech začal pro zvýšení efektivity sledování a blokování online obsahu využívat též nástroje umělé inteligence, což má za následek úplné vymizení politické opozice, náboženské plurality i všech dalších oficiálně nevítaných obsahů z veřejného internetového prostoru.
Roskomnadzor spravuje Jednotný registr doménových jmen, URL a síťových adres, který umožňuje identifikaci informací, jejichž distribuce je v Ruské federaci zakázána. Registr existuje již od roku 2012, ale původně nebyl veřejnosti přístupný a obsahoval hlavně weby blokované pro takový obsah, jakým je dětská pornografie, nelegální hazard, sebevražedné jednání či nelegální prodej narkotik. Na základě různých stále více restriktivních zákonů bylo však portfolio závadného obsahu rozšiřováno tak, aby zahrnovalo stále více kategorií informací, které jsou považovány za ohrožující bezpečnost a stabilitu ruského státu.
Webové stránky jsou blokovány na základě několika právních rámců, včetně federálního zákona o „extremismu“, který umožňuje blokovat materiály spojené s organizacemi označenými za extremistické, což zahrnuje i náboženské organizace. Kromě toho Roskomnadzor blokuje stránky, které jsou kritické vůči ruské válce na Ukrajině, což se vztahuje i na náboženské stránky, které se vyjadřují proti válce obecně z morálního nebo náboženského hlediska.
Ruští poskytovatelé internetových služeb jsou povinni sledovat registr a blokovat svým zákazníkům přístup ke všem těmto odkazům. Ruský vyhledávač Yandex také potvrdil, že ze svých výsledků vyhledávání odstraňuje odkazy na blokované materiály, jakmile jsou přidány do Jednotného registru. Podle zpráv organizace Forum 18 jsou však na internetu v Rusku a jm ovládaných územích nezřídka blokovány i stránky, které v tomto rejstříku uvedeny nejsou. Na webu Roskomnadzoru navíc není možné zobrazit celý registr, pouze v něm vyhledat konkrétní názvy domén nebo adresy webových stránek. Ty je nutno zadat přesně. Proces tedy není nijak zvlášť transparentní, stejně jako neexistují žádná jasná kritéria toho, co je v Rusku považováno za extremistické.
Tato netransparentnost a nejistota spolu s řadou demonstrativně vedených procesů s těmi, kdo se ve svých veřejných vyjádřeních stavěli kriticky k dění na Ukrajině či jinému aspektu současného Ruska způsobuje, že tyto osobnosti raději samy cenzurují svůj obsah, či úplně mažou své profily na sociálních sítích a jiné internetové prezentace, aby se vyhnuly stíhání.
Z internetového prostoru v Rusku tak díky Roskomnadzoru postupně mizí viditelná opozice a veškeré svobodné náboženské projevy a pluralita. Michail Klimarev ze Společnosti na obranu internetu se vyjádřil v tom smyslu, že zatím úřady ještě pořád blokují podle „černých listin“ (tedy je povoleno vše, co není výslovně zakázáno), ale všímá si zřetelně signálů k přechodu na systém „bílé listiny“, kdy bude naopak zakázáno vše, co nebude výslovně povoleno. Podrobnější rozbor situace poskytuje zdrojový článek lidskoprávní organizace Forum 18.
Náhledový obrázek: autorka prostřednictvím nástroje DALL·E.
Související příspěvky: