Internetová prezentace norské lidskoprávní organizace Forum18, která sleduje především oblast náboženských svobod, informovala o soudním procesu se šesti moskevskými muslimy. Jevgenij Tarasov, Mukazhan Ksyupov, Parvize Zeynalov a Urdaš Abdullajev, Ilmir Abdullin a Nikolaj Nesterovič se scházeli k domácímu studiu spisů tureckého sunnitského teologa Saida Nursího.
Nejvyšší trest v délce šesti a půl roku vězení a čtyřletého zákazu účasti ve veřejných náboženských organizacích nebo jejich vedení byl vynesen nad Tarasovem. Ksyupov, Zeynalov a Abdullajev odešli se šestiletým vězením, čtyřletým zákazem náboženské činnosti a ročním omezením svobody pohybu na svobodě.[1] Abdullin a Nesterovič dostali dva roky a sedm měsíců vězení následované desetiměsíčním obdobím omezení svobody pohybu. Protože byli muži zadržování ve vazbě již od října 2021, považuje se trest věznění posledních dvou jmenovaných za odpykaný a budou předáni pod dohled probačních orgánů. Všechny zabavené knihy mají být zničeny.
Muži byli obviněni z organizace a účasti na aktivitách hnutí Nurdzhular (název je odvozen z turečtiny a označuje stoupence Nursího), které je v Rusku od roku 2008 zakázáno jako extremistické. Konkrétně má toto hnutí „zasahovat do práv a svobod člověka a občana a být zaměřené na vytváření skupin civilního obyvatelstva s pozitivním vnímáním smrti v kombinaci s ochotou obětovat se v zájmu doktríny, která vytváří příznivé podmínky pro další vytváření extremistických zdrojů nebo teroristických organizací.“
Moskevská obžaloba výslovně netvrdí, že by osoby spojené s hnutím Nurdzhular byly nutně zapojené do násilných akcí, ale uvádí, že „hlavními formami činnosti sdružení jsou: vydávání, překládání a distribuce děl autora Saida Nursího [a] vytváření skupin pro studium jeho knih ze sbírky Risale-i Nur, která obsahuje informace zaměřené na podněcování (mezi náboženskými) věřícími.“ Držení, překládání a studium knih tohoto autora je důvodem k trestnímu stíhání. Ruští muslimové však tvrdí, že toto hnutí v Rusku formálně ani formálně nepůsobí a jedná se pouze o soukromý zájem jednotlivců.
Said Nursí (asi 1877 až 1960) byl původem sunnitský kurdský turecký teolog, jehož hlavním dílem je více než šest tisíc stran čítající komentář Koránu známý pod názvem Risale-i Nur (Poselství Světla či Slunce). Nursího dílo inspirovalo vznik mileniálního islámského nového náboženského hnutí Nur cemaati (případně také hnutí Nurcu či Nurdzhular) a oživení islámské teologie v Turecku v době, kdy naopak prezident nově vzniklé Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk nastolil sekulární stát.[2] Kvůli porušování sekularismu strávil Nursí několik let v exilu. Jeho hlavní myšlenkou byl příklon k moderní vědě a logice jako cestě k budoucnosti, propojování vědeckého a teologického vzdělávání na státních i náboženských školách a záchrana víry ve věku korupce, nevěry a bezbožnosti. Za největší nepřátele vědy, modernity, rozumu a civilizace považoval materialismus, ateismus a obecně materialistickou filosofii. Prostředkem boje proti nic byl v jeho pojetí „džihád slova“ (logické argumenty a důkazy svědčícími pro víru sepsanými v Risale-i Nur) a činy „pozitivní akce“, které vylučují použití ničivých prostředků, násilných činů a síly. Počet přívrženců Nursího učení je celosvětově odhadován až na 9 milionů (údaj z roku 2008). Je také jedním z významných inspiračních zdrojů pro teologii a činnost hnutí Fethullaha Gülena.
Náhledový obrázek: Wikimedia Commons.
Poznámky:
[1] Zákaz opustit místo trvalého bydliště bez vědomí probačního dohledu a zákaz vycházek v době od 22:00 do 6:00 s výjimkou zaměstnání.
[2] Více o učení a hnutí Saida Nursího uvádí anglická Wikipedie zde.
Psali jsme v Dingiru:
téma Dingiru 4/2014: Reformní hnutí uvnitř i vně islámu (obsah a vybrané články online zde).
Související příspěvky:
