Náboženství na Maledivách – božstvo Slunce, buddhismus a rigorózní islám

Maledivy jsou nepochybně krásné ze všech perspektiv: ze vzduchu (let hydroplánem v nízkých výškách je skutečně pohádkový), ze země či hladiny (pobyt na ostrově nebo plavba mezi ostrovy je neméně pohádkové) a z vody, tedy z úhlu pod hladinou (potápění na Maledivách patří k nejlepším na světě). Maledivy ale nabízí další fascinující perspektivu reality, totiž náboženskou.

Maledivský buddhismus

Až do 12. století byl převládajícím náboženstvím na Maledivách buddhismus, ovšem minoritně byla přítomna i další náboženství. Buddhismus se na Maledivy dostal spolu s obchodníky a osadníky s největší pravděpodobností z Indie.[1] Dochovali se fragmenty základů buddhistických stúp a klášterů, nemálo buddhistických předmětů a buddhistické měděné rytiny z 12. století.[2] Buddhismus se na ostrovy dostal snad již ve 3. století př. n. l. Starobylé buddhistické stúpy nazývají Maledivané havitta, hatteli nebo ustubu podle umístění na různých atolech. Maledivský historik Hassan Ahmed Maniku lokalizoval 59 ostrovů s buddhistickými archeologickými nalezišti. Největší památky buddhistické éry se nacházejí na ostrovech lemujících východní stranu atolu Haddhunmathi.[3]

Védské kořeny

Ačkoli existuje odborný konsensus, že starověcí Maledivané vyznávali převážně théravádový buddhismus, archeologické památky ukazují rovněž na ikonografii mahájány a vadžrajány.[4] Jaká byla víra Maledivanů před příchodem buddhismu? Podle tamějších historiků byl na ostrovech před rozšířením buddhismu převládajícím náboženstvím hinduismus – tedy spíše indická náboženství, která ve zkratce označujeme jako hinduismus. Na Maledivách se mělo uctívat zejména starobylé védské božstvo slunce Súrja.[5] Později se rozšířil zejména šivaismus.

 Maledivský islám

Ve 12. století buddhismus na Maledivách ustoupil do pozadí a začala éra islámu, když původně buddhistický král Malediv jménem Dhovemi (vládl 1141–1166) konvertoval k islámu, který tam byl šířen arabskými obchodníky. Konverze maledivského vládce k islámu je přičítána sunnitskému muslimovi Abu al Barakatovi. Jeho hrobka je k vidění v nejstarší mešitě na Maledivách, v mešitě Hukuru. Král Dhovemi se tak stal posledním buddhistickým králem Malediv a zároveň prvním králem muslimským, tedy sultánem. K islámu konvertoval v roce 1153. Následovala epocha šesti dynastií maledivských sultánů ukončená rokem 1932, kdy se uzákonila demokratická volba hlavy země.

Za mnohé dochované informace o počátcích islámu na ostrovech vděčíme slavnému učenci a cestovateli Ibn Battútovi (celým jménem Abū Abd Allāh Muḥammad ibn Abd Allāh Al-Lawātī), jehož jsem bezmezným obdivovatelem. Marocký cestovatel Ibn Battúta (1304–1369) navštívil Maledivy ve 40. letech 14. století a zdokumentoval příběh o Abu al Barakatovi pocházejícím shodou okolností také z Maroka. Podle zaznamenaného příběhu údajně al Barakat přesvědčil maledivského krále Dhovemiho, aby přijal islám poté, co porazil mořskou příšeru zvanou Rannamaari.[6] Až do 17. století převládal na ostrovech Málikovský madhab. Dnes drtivě převládá Šáfiovský madhab.

V současné době je islám na Maledivách státním náboženstvím. Příslušnost k islámu je na základě ústavy z roku 2008 podmínkou získání maledivského občanství.[7] V zemi platí islámské právo šaríja. V pátek jsou všechny instituce a obchody zavřené.

Svoboda náboženského vyznání na Maledivách v praxi neexistuje, neboť každý občan musí být muslim. Zákony země zakazují svým občanům vyznávat jiné náboženství a tak není povolena ani vícečetná náboženská identita. Nemuslimové na Maledivách nemohou volit a nesmí jim být uděleno občanství. Nemuslimští návštěvníci Malediv nesmí misionářsky působit na tamější muslimy, ani nesmí veřejně provozovat nemuslimské náboženské obřady. Návštěvníci Malediv mohou své náboženské obřady či modlitby provozovat v soukromí. Popírání islámu nebo významné rouhání občanem Malediv může vést k trestu smrti.

Trocha čísel a maledivské křesťanství

Recentní statistika uvádí, že 98,69 % populace Malediv jsou muslimové. Sunnitských muslimů je 98,58 %, šíitů je 0,1 %. Na ostrovech dále žije 0,29 % křesťanů (přibližně polovina katolíků a polovina protestantů), 0,65 % buddhistů (drtivá většina směru théraváda), 0,29 % hinduistů (z nichž většina jsou višnuisté) a hrstka stoupenců dalších náboženství.[8] Tito nemuslimové na Maledivách trvale žijí, ale nejsou občany země.

Mezi medializované případy náboženské netolerance patří zatčení a uvěznění padesáti maledivských křesťanů v roce 1998 a vyhoštění několika desítek zahraničních křesťanů, kteří byli tamější vládou označeni za křesťanské misionáře.[9] Podle posledních odhadů žije dnes trvale na Maledivách asi 1400 křesťanů, kteří ovšem nejsou a nemohou být občany a své bohoslužby musí realizovat pouze v soukromí a nikoli hromadně. Pokud by občan Malediv – z podstaty věci tedy muslim – konvertoval ke křesťanství, znamená to pro něho automatickou ztrátu občanství, ovšem také vězení a v krajním případě – pokud by po své konverzi dokonce popíral islám – trest smrti. Křesťanství na Maledivy proniklo spolu s Portugalci v polovině 16. století.

Mezináboženský dialog se Maledivách nepěstuje a rajským ostrovům dnes vládne velmi rigorózní islám.

Poznámky:

Všechny fotografie: Ondřej Havelka

[1]Srov. Religious Beliefs In The Maldives – WorldAtlas (archive.org)

[2]Srov. Wayback Machine (archive.org)

[3]Srov. tamtéž.

[4]Srov. Pre-Islamic Maldives (twothousandisles.com)

[5]Srov. TRADE AND BUDDHIST KINGDOMS IN THE ANCIENT AND MEDIEVAL MALDIVES | Facts and Details

[6]Srov. The Adventures of Ibn Battuta: A Muslim Traveler of the 14th Century – Ross E. Dunn – Knihy Google

[7]Srov. Maldives – United States Department of State

[8]Srov. National Profiles | World Religion (thearda.com)

[9]Srov. Christians Expelled from Maldives | Christianity Today

Související příspěvky:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments