Již delší dobu se především v americké sociologii náboženství rozlišují jako zvláštní kategorie lidé, kteří se označují jako „spirituální, ale ne náboženští“ (spiritual but not religious, SBNR). Pew Research Center, jež podobně jako jiné americké sociologické agentury již delší dobu zaznamenává výrazný úbytek příslušníků tradičních náboženství, se v nedávném výzkumu zaměřilo právě na skupinu lidí, kteří „se sami považují za spirituální nebo je pro ně spiritualita v jejich životech velmi důležitá, ale nepovažují se za náboženské, ani náboženství nepovažují za důležitou součást života“. Ti tvoří téměř čtvrtinu (22 %) americké společnosti.
Samotné toto zjištění není nové, výzkum však chtěl detailněji popsat charakteristiku právě této části populace, kterou z demografického hlediska tvoří spíše lidé mladší, ženy a voliči Demokratické strany. Z výsledků vyplynulo, že jako většina Američanů i SBNR věří, že lidé mají kromě těla i duši či ducha (89 %), že za fyzickým světem existuje nějaká duchovní realita (88 %), že existují vědecky nevysvětlitelné jevy (74 %) nebo duchové či neviditelné síly (72 %). Avšak pouze 20 % z nich věří v Boha, jak je popsaný v Bibli, jen asi polovina (54 %) věří v nebe a ještě méně (40 %) v peklo (u náboženských Američanů je to 93 %, resp. 83 %). Naopak více lidí z této skupiny věří, že duši či ducha mají i zvířata (78 %) nebo části přírody, jako jsou hory, řeky nebo stromy (71 %), 42 % z nich má za to, že se nějaká duchovní síla ukrývá i v krystalech, špercích nebo v kamenech.
Považovat se za náboženské či nenáboženské je ovšem něco jiného než náboženská příslušnost. Na životě nějaké náboženské komunity se podílí 62 % těch, kteří se označují za náboženské, ale i 11 % SBNR; církevní příslušnost jich uvádí dokonce 45 % (více než pětina se hlásí k protestantským denominacím, 12 % k římskokatolické církvi). Příslušnost k nějaké „spirituální komunitě“, která „pomáhá spojit se s něčím, co člověka přesahuje“, ovšem uvádí pouze 13 % SBNR, tedy méně než náboženských Američanů (18 %). Avšak téměř polovina (48 %) uvádí, že alespoň několikrát do měsíce praktikuje nějaký druh meditace.
Více než třetina (38 %) lidí identifikující se jako SBNR souhlasí s tezí, že „náboženství více škodí, než pomáhá“, u lidí, kteří se označují za náboženské je to výrazně méně (7 %). Ještě více (42 %) je v této skupině těch, kteří se domnívají, že náboženství jsou příčinou rozdělení a nesnášenlivosti. To je stejný počet jako ve skupině Američanů, kteří nejsou ani náboženští, ani spirituální. Socioložka z Boston University Nancy Ammermanová, jež byla odbornou poradkyní výzkumu, uvádí, že identita „spirituálních, ale ne náboženských“ je primárně negativní. Kategorii tedy podle ní charakterizuje více vymezování se proti organizovanému náboženství než příklon k něčemu pozitivnímu. „Ono ‚ne náboženský‘ v popisu této identity je skutečným klíčem k jejímu porozumění“.
Ke zpopulárnění termínu „spirituální, ale ne náboženští“ přispěla kniha Svena Erlandsona vydaná v roce 2000. Syn luterského pastora, který po studiích teologie měl pokračovat v jeho šlépějích, avšak věnuje se nyní především poradenství v oblasti osobního rozvoje, v ní SBNR představuje (a propaguje) jako svébytné hnutí.
Podle zprávy Religion News Service s přihlédnutím k dalším zdrojům. Podrobná prezentace studie Spirituality Among Americans dostupná na stránkách Pew Research Center. Náhledový obrázek Unreal na Pixexid.
Související příspěvky:
Pew: Mnoho Američanů uvádí, že nějakým způsobem komunikují s mrtvými příbuznými
Pew Research: Náboženský profil populace Spojených států a jeho proměna
Ateistické kostely a posvátné konopí: Američané nacházejí nové duchovní cesty