Text studenta religionistiky na Filosofické fakultě UK vznikl v kursu dr. Heleny Dyndové. V redakci Náboženského infoservisu byl stylisticky upraven.
Již 63. festival Miluj svůj život se na konci října (21. – 22. 10.) konal v kulturním domě v Praze na Chodově. Číslovka 63 ovšem neoznačuje ročníky festivalu; obvykle se totiž v jednom roce koná několik festivalů se stejným názvem v několika městech Česka. V tomto textu budu především sdílet své zkušenosti a pokusím se přiblížit, jak celá akce vypadala.
Festivalu, zaměřenému především na alternativní spiritualitu, se celkově mohlo za víkend účastnit asi pět set návštěvníků. Před vchodem do budovy stál menší stánek, v němž byly nabízeny ručně malované mandaly. Celý areál byl rozdělen pouze na dvě části, kde mohli vystavovatelé prezentovat své stánky, kterých dohromady mohlo být něco málo přes 20. První část nabízela nejrůznější zboží: bylinkové masti, sochy andělů a různých postav, jako jsou skřítci apod., jiné domácí výrobky nebo zboží se slovanskou tématikou. K dispozici byla také kartářka. Celý prostor festivalu působil velmi jednoduše. Většinu účastníků tvořily ženy často se zdravotním znevýhodněním. Muži zde měli malé zastoupení; poměrně více jich obsluhovala stánky nebo prezentovala své služby.
Poněkud nevšedním na tomto festivalu byl stánek pentekostální Církve bez hranic (součást Apoštolské církve), která nabízela rozmanité služby od poskytnutí biblického verše na míru až po výklad snů. Vyzkoušel jsem ho a cítil jsem se trochu pod tlakem, abych odříkal modlitbu, a přijal tak do svého života Boha. Při odchodu se mi dostalo požehnání a rovněž jsem byl pozván, ať se k nim někdy přijdu podívat. Hned vedle tohoto stánku stál další, který se od ostatních také velmi odlišoval. Byla zde totiž nabízená psychedelická zkušenost, avšak bez použití psychotropních látek. Ani tento zážitek jsem si nemohl nechat ujít, a tudíž jsem si lehl na lehátko, nad sebou jsem měl lampu připomínající tu, kterou známe ze zubní ordinace, a přes sluchátka mi byla pouštěna hudba. Zněla v podstatě jako techno. Přes zavřené oči jsem pak viděl pohybující se obrazce, které tvořilo světlo z oné lampy. Po skončení jsem se tedy této paní zeptal, jaký to mělo mít na mě účinek. Bylo mi vysvětleno, že se tímto zážitkem rozšířilo moje vědomí, ale zároveň jsem údajně navštívil i hvězdné brány. Paní pak dodala, že se bohužel ještě není možné dostat na Atlantidu.
Pokračoval jsem návštěvou stánku, kde byly nabízeny speciální masti z bylin, jež jsou údajně inkarnací různých bytostí a jsou vyráběny za pomocí starého alchymického receptu. Tyto masti mají i své rozdělení podle kosmického řádu na základě asociací mezi dny a planetami. Po této milé návštěvě jsem se rozhodl si nechat vyložit karty. Celý výklad trval přibližně půl hodiny. Kartářka mi nejdříve vytáhla tři karty a poté dalších sedm, kdy každá jednotlivá karta měla ukázat, zda není jedna z mých čaker zablokována. Mou poslední návštěvou byla přednáška o aromaterapii. Přednášející nechala kolovat mezi posluchačstvem různé esenciální oleje a vysvětlovala především jejich vliv na psychické zdraví člověka. Dost často i zdůrazňovala genderovou rozdělenost těchto olejů – které smí používat ženy a které nesmějí používat muži. Velký důraz přednášející položila i na osobní zkušenost a na individuální rozhodnutí člověka tak, jak to u alternativní spirituality bývá.
Festival Miluj svůj život byl v některých ohledech trochu ochuzen (co se týče výzdoby a celkového zpracování) oproti jiným akcím tohoto typu. I přes svůj formát ale dokázal zapůsobit na řadu lidí. Mezi těmi, kteří si odnesli spousty zážitků, jsem byl i já.
Náhledová grafika z prezentace festivalu.
Psali jsme v Dingiru:
téma Co přišlo po hnutí Nového věku?, Dingir 26 (2), 2023.
Související články:
