Americká sociologická výzkumná agentura Springtide Research Institute (SRI) je nejenom sama mladá (založena v Minnesotě v roce 2019), ale zaměřuje se výhradně na mladé (ve věku 13–25 let, tzv. generace Z). Organizace hlásící se ke kořenům v tradici Kongregace školských bratří se zaměřuje zvláště na oblast náboženství a spirituality. Nedávno publikovala závěry výzkumu „Stav náboženství a mladí lidé 2023: objevování posvátného“. Hlavním zjištěním je, že generace Z není tak nereligiózní a necitlivá vůči spirituálním tématům, jak se se obvykle uvádí.
19 % ze vzorku čítajícího více než čtyři a půl tisíce příslušníků této generace se přihlásilo k protestantismu, stejné množství k „prostě křesťanství“, 16 % ke katolické církvi. Za ateisty se považuje 6 % mladých Američanů a stejně velká populace k agnosticismu. Ke kategorii „nevyhranění“ se přihlásilo 15 %. Čtyři procenta se identifikují s mormonskou církví, 2 % s pravoslavím – stejný počet se hlásí k židovství a k islámu. Za buddhistu se považuje jeden ze sta.
Téměř třetina (31 %) respondentů ovšem také uvedla, že nikdy nebyla aktivní v náboženském společenství, a 45 % uvedlo, že k organizovanému náboženství mají pouze malou důvěru, 27 % nemá důvěru žádnou.
K hlavním zjištěním výzkumu patří to, že se mladí lidé setkávají s posvátným a spirituálním setkávají i za hranicemi organizovaných náboženských organizací.
55 % příslušníků mladé zoomerů, jak se také této části americké populace říká, uvádí, že setkalo s něčím, co v nich „vyvolalo pocity údivu, úžasu, vděčnosti, hluboké pravdy a/nebo vzájemné propojenosti“. Z těch, kteří tyto „posvátné okamžiky“ měli více než jednou, 69 % uvedlo, že k se tak stalo v přírodě a 68 % v soukromí jejich domovů, což je častěji než v oficiálním bohoslužebném prostoru (55 %) nebo při nějaké formě duchovního cvičení (49 %). 45 % dále uvedlo, že takovou zkušenost mělo na nějakém pro ně novém či cizím místě, stejný počet respondentů měl spirituální zážitek při nějakém společenském setkání, další (43 %) zážitek lokalizovali na koncert či podobnou kulturní akci, více než třetina (36 %) do online prostoru. Někteří se s posvátným setkali ve škole nebo v zaměstnání (39 %, resp. 33 %), čtvrtina mladých uvedla účast na demonstraci.
56 % mladých lidí považuje za „praktikování náboženství nebo spirituality“ to, že se pravidelně věnují nějakému umění, 54 % tak chápe svůj pobyt v přírodě, 49 % četbu. Modlitbu v této souvislosti uvedlo 45 % respondentů.
Autoři studie si rovněž povšimli toho, že 28 % mladých uvádí, že se za poslední léta stali více „náboženskými nebo spirituálními“.
Ředitelka SRI Tricia Bruceová tyto výsledky chápe jako výzvu pro ty, kteří se věnují pastorační práci mezi mládeží. Pro mladé totiž „náboženství“, „spiritualita“ či „svaté“ nejsou neslušná slova , ale chápou a zakoušejí je po svém, čemuž je ve snaze tuto část populace oslovit jít naproti. Duchovní by podle ní měli být ochotni nově definovat to, co lze považovat za posvátné: „Pokud hledáme posvátno, možná to pro mladé lidi znamená, že se jde společně za těmito zážitky na takováto místa a že se celý svět ukazuje jako potenciálně posvátné místo skrze takovéto osobní, vztahové a mimořádné okamžiky.”
Podle zprávy na RNS a na stránkách Springtide Research Institute.
Související příspěvky:
Průzkum: Víra v Boha i ďábla v USA klesá
Obracejí se britští dospívající více k Bohu? A je to kvůli pandemii?