V jižní části rakouského města Enže (ležícího na levém břehu stejnojmenné řeky), na pravé straně cesty od Štýru (Steyru) a Kronstorfu do centra města (Steyrer Straße; GPS souřadnice 48.2041100N, 14.4799828E), nalezneme ne zcela obvyklý pomníček. Na nevelkém kamenném podstavci je vztyčen mlýnský kámen. Důvod jeho vzniku je uveden na kovové desce vsazené do podstavce:
Die Legende berichtet von der Bergung des
Märtyrers Florianus aus der Enns an dieser Stelle
im Jahre 304.
(Legenda vypráví o vytažení mučedníka Floriána z Enže na tomto místě v roce 304)
Samotný pomníček byl zbudován 1700 let poté, tj. v roce 2004. Pravdou je, že se nachází asi 250 metrů od řeky, ale přiznejme si, že kdyby byl postaven přímo na břehu, nebyl by zase vidět z té cesty, nehledě na to, že po každé povodni by bylo nutno lovit jej ze dna řeky jako v roce 304 světcovo tělo a pracně vracet na místo.
O Floriánovi narozeném kolem roku 250 legenda vypráví, že byl důstojníkem armády Římské říše a velel jednotce, mezi jejíž úkoly patřil mimo jiné boj proti požárům. V době Diokleciánova pronásledování křesťanů v roce 304 byl do vojenského tábora Lauriacum povolán místodržitel Aquilinius, aby křesťany vypátral a zlikvidoval. Florián se o tom dověděl a vyrazil svým souvěrcům na pomoc. Byl však zajat, mučen, a nakonec odsouzen k smrti. Původně měl být upálen, avšak když svým katům řekl, že v takovém případě by po plamenech vystoupal přímo do nebe, byl rozsudek změněn na utopení. S kamenem na krku (který začal být později zobrazován jako mlýnský) byl svržen do řeky Enže. Nad světcovým hrobem (zhruba sedm kilometrů západně odtud) byl později založen klášter a poté vyrostl i přilehlý městys Sankt Florian.
Bez ohledu na to, nakolik je místo nalezení světcova těla určeno přesně (Lauriacum se nacházelo v místech nynější osady Lorch severně od historického jádra města Enže, zatímco pomníček je jižně od něj, tedy proti proudu řeky), není špatné si uvědomit, že místo, spjaté s koncem pozemské pouti tohoto i u nás známého světce, se nachází vlastně jen kousek od českého území; na českou hranici je to totiž odtud zhruba padesát kilometrů.
Autorem fotografií i textu je Miloš Hlávka.
Související příspěvky:
Všechny letošní soutěžní příspěvky si můžete prohlédnout zde.
