Ve dnech od 14. do 18. srpna (se slavnostním průvodem v předvečer) proběhl v Chicagu Parlament náboženství světa. Označení za parlament by mohlo být zavádějící, protože křesťanské církve ani další, mimokřesťanská náboženství zde nemají žádnou oficiální reprezentaci, která by prostřednictvím zvolených zástupců rozhodovala o společných otázkách, ale jde spíše o původní význam toho slova podle francouzštiny (parler – mluvit), tedy o prostor, kde spolu náboženští lidé rozmlouvají.
První shromáždění pod tímto názvem se sešlo od 11. do 27. září 1893 v Chicagu u příležitosti světové výstavy. Bylo to vůbec první velké setkání různých náboženství. Probíhalo v budově, která dnes slouží jako Institut umění. Ze známých osobností lze připomenout srílanského mnicha Anagariku Dharmapalu, který byl pozván jako zástupce jižního buddhismu, což je termín používaný v té době pro théravádu. Za japonský buddhismus byla přečtena esej mistra Školy Čisté země Kijozawy Manšiho znalého západní filosofie. Svámí Vivékánanda zde zastupoval hinduismus, a sice advaita védantu, a též jógu. Tyto dvě školy byly pak dlouho s hinduismem ztotožňovány. Islám reprezentoval diplomat Mohamed Alexander Russel Webb, anglo-americký konvertita k islámu. Účastnil se rovněž Gaston Bonet-Maury, francouzský liberální protestant blízký unitářství.
Významnou roli při svolání parlamentu sehrála tehdy nedávno založená Theosofická společnost prosazující studium, spolupráci a sdílení náboženských a filosofických směrů. Ve své době a s dobovými znalostmi rozvinula kontakty mezi filosofií a náboženstvím Západu a tradicemi indického původu. Pravděpodobně přispěla i k přenesení tohoto tématu na univerzitní půdu a vzniku religionistiky (psali jsme zde). Zastoupili ji tehdy mystik a esoterik William Quan Judge a stoupenkyně hinduismu a zároveň feministka, obhájkyně lidských práv, zejména práv žen, Annie Besantová.
Náboženství světa si připomněla první parlament znovu v Chicagu po stu letech. V době jeho obnovy se ho tematicky ujal německý teolog a religionista Hans Küng. Poté, co mu byla znemožněna práce v římskokatolickém akademickém prostředí, se zaměřil na hledání společných prvků významných náboženství světa. Viděl je především v tom, co napovídá název jeho souhrnného spisu Světový étos pro politiku a hospodářství (Praha: Vyšehrad, 2000). Připravil podklad dokumentu, který obnovený parlament přijal jako čtverý závazek globální etiky. Od roku 1993 se parlament stal víceméně trvalou institucí. Sešel se, počítáme-li i první parlament v roce 1893, na velkých mezinárodních setkáních celkem osmkrát. Mezitím probíhala různá menší teritoriální a tematická setkání.
Letošní parlament, tentokrát opět v Chicagu, byl mohutnou akcí. Program probíhal na více místech, především v McCormick Lakeside Center. Tam i jinde se scházely menší doprovodné skupiny a celkově se na něm podílelo kolem sedmi tisíc lidí. Společným tématem byla Výzva ke svědomí: Hájit svobodu a lidská práva. Navazuje na svůj dlouhodobý úkol pěstovat harmonii mezi světovými duchovními tradicemi a podporovat jejich zapojení do řídících institucí s cílem dosáhnout mírumilovnějšího, spravedlivějšího a udržitelnějšího světa.
Z doprovodného programu stojí za zvláštní připomenutí přítomnost Matthewa Foxe, významného aktivisty mezináboženského sdílení, bývalého katolického kněze a člena dominikánského řádu. Poté, co byl vypuzen z římskokatolického prostředí do současnosti, kdy je mu 82 let, je knězem americké Protestantské episkopální církve, která je součástí anglikánského společenství. Připravil v rámci parlamentu obřad, jehož rámec vytvořil již před lety pod názvem kosmická (případně někdy technokosmická) mše. Příslušník společenství amerického indiánského etnika Lakotů zahájil obřad bubnováním podobně jako při slunečním tanci. A pronesl modlitby do čtyř světových stran. Křesťanský základ obřadu byl (jako při jiných příležitostech) doplněn prvky vypůjčenými z jiných náboženství.
Zástupci prý až dvou set různých náboženství nemohli samozřejmě přehlédnout klimatickou krizi. Ta bude vyžadovat rozvoj obnovitelných forem energie, jako je solární a větrná energie, snížení emisí skleníkových plynů a vytvoření udržitelnějšího životního stylu. Zároveň však také vyžaduje změnu srdce. To nás vyvádí ze sklonu k pohodlnosti a vede nás to k potřebným změnám.
Letošní parlament náboženství světa zaujal zpravodajské a náboženské sekce novin, rozhlasových a televizních stanic, např. Associated Press, Washington Post nebo Religion News Service jako globální mediální událost.
Některá média se věnovala napětí a kontroverzi, mainstreamové publikace však vyzdvihovaly moudrost prostřednictvím myšlenek, které předváděly brilantní učenost a veřejnou službu osobností spjatých s parlamentem. Odhaduje se, že zprávy o parlamentu dospěly k dvěma a půl miliardám čtenářů, posluchačů a diváků.
Náhledový snímek ze zdroje zde.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 3/2003: Mezináboženské vztahy (plný text čísla zde).
Související příspěvky:
