Před 130 lety zemřela Jelena Petrovna Blavatská

Před 130 lety zemřela Jelena Petrovna Blavatská

V sobotu 8. května 2021 to bude 130 let od smrti přední světové inspirátorky a propagátorky novodobého přístupu k okultismu. Narodila se 12. srpna 1831 ve městě, které se v dobách Ruského impéria nazývalo Jekatěrinoslav. V období budování Sovětského svazu bylo přejmenováno na Dněpropetrovsk a v posledních letech v rámci nových trendů na Ukrajině dostalo jméno Dnipro.

Její otec Petr Alexejevič von Hahn měl německé předky a sloužil ve vysoké hodnosti v ruské armádě, její matka Helena Andrejevna Fadějevová psala novely. Když jí bylo 11 let, zemřela jí matka a byla poslána na výchovu k babičce. Temperamentní a svévolná Jelena se proti jejímu stylu výchovy často bouřila a ve věku 17 let se rozhodla vdát za ruského generála Nikifora Vasiljeviče Blavatského. O tři měsíce později však utekla z Ruska a zamířila do Konstantinopole.[1]

Další cesty Blavatské prý vedly na Blízký východ, do Egypta, Severní i Jižní Ameriky, Evropy a dalších zemí, největší význam měly zřejmě v této fázi jejího putování cesty do Indie a Tibetu. O jejích cestách jsme ale informováni především od ní samotné a už za jejího života byly pochybnosti, zda se opravdu uskutečnily. Prý se již v roce 1852 zkoušela dostat do Tibetu, ale podařilo se jí to až v letech 1868–1870, kde jí k tomu pomohl jeden z jejích údajných mistrů. Tento pobyt pro ni byl údajně nejdůležitější fází přípravy na její pozdější činnost jedné z hlavních propagátorek a obnovitelek novodobého okultismu. Její mistři Morya a Kuthumi měli miít nadpřirozené schopnosti a nedaleko Žigace, sídla pančenlamy, provozovat školu pro zasvěcence.[2]

Po návratu do Evropy a Spojených států se Blavatská ponořila do studia hermetismu, kabaly, gnose a dalších směrů, spojovaných s magií a doplňovala vše svými poznatky z Východu. Výsledkem byla eklektická nauka, která originálním způsobem spojovala západní vědecké myšlení s orientálními naukami, středověkou renesanční magií a naukami helenistického starověku. Celé její učení a životní práce vyvrcholily v založení Teosofické společnosti v New Yorku v roce 1875, která měla postupně další pobočky ve světě. Rozšířila se i do Rakouska – Uherska, jehož byly tehdy Země Koruny české pevnou součástí. V roce 1888 vydala dílo „Tajná nauka“, kde popsala koncepci vývoje lidstva jakožto střídání vzestupu úpadku a vzestupu lidských ras, z nichž prvními byly Hyperborejská, Lemurijská a Atlantská.[3] Árijská rasa přišla po nich, ovšem lidé árijského původu podle Blavatské ztratili dříve funkční schopnost ovládání magie. Ta ovšem zůstala měla zůstat zachována u národů Orientu.[4] Učila o karmě, reinkarnaci i o tom, že stejně jako ona je i celé lidstvo již celá tisíciletí od dob Atlantidy a Lemurie vedeno velkými duchovními mistry a zasvěcenci, které označovala jako „Velké bílé bratrstvo“. Tito mají mít schopnost telepaticky působit na vybrané význačné osobnosti naší civilizace.[5]

Učení Jeleny Petrovny Blavatské znamenalo pro řadu jejich nástupců, obdivovatelů a zájemců o okultní nauky významný impuls k přechodu od dobových spiritistických snah (19.století) k novodobému okultismu, využívajícímu teorie a poznatky dobových věd. Víra v duchovní svět a jeho zákony spojená s inkarnací individua řetězem vtělení k dokonalosti duše se stala hybnou silou, která dodnes ovlivňuje uvažování hermetiků.

Teosofická společnost, kterou Blavatská nejen spoluzaložila, ale zcela prodchla svým eklektickým náboženstvím, se stala nejvýznamnějším „hráčem“ na alternativní náboženské scéně po celé 20. století. Na základech jejího působení vzniklo hnutí Nového věku (New Age) a pokračování tohoto hnutí v současné tzv. nenáboženské spiritualitě stále nese zřetelné stopy nauky Jeleny Petrovny Blavatské.

Náhledová fotografie J. P. Blavatské a H. S. Olcotta, zakladatelů teosofické společnosti, z archivu Teosofické společnosti.

Poznámky:

[1] H. P. Blavatsky. In: NNDB.com [online]. 2019 [cit. 2.5.2021]. Dostupné z: https://www.nndb.com/people/310/000033211/

[2] GOODRICK-CLARKE, Nicholas. Západní esoterní tradice. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 190–192. ISBN 978-80-247-3143-8.

[3] Ačkoli dějiny lidstva Blavatská vykládala na základě „ras“, usilovala ona i Teosofická společnost o všelidské bratrství a mír mezi národy. 

[4] KURLANDER, Eric. Hitlerova monstra: Třetí říše a nadpřirozeno. Praha: Academia, 2021. s. 61–62. ISBN: 978-80-200-3123-5.

[5] HRABAL, F. R. (ed.) Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD Press, 1998. s. 417. ISBN 80-85349-79-5.

Psali jsme v Dingiru:

téma Theosofická společnost a její pokračovateléDingir 11 (1), 2008.

Související články:

Před 145 lety vznikla Teosofická společnost

Jižní Asie jako předmět studia západního esoterismu



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments