Od 28. června do 24. září probíhá v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích výstava Zbožní zítřka. Umění vidět. Dvojitý název výstavy nese ještě poměrně dlouhý podtitul Mystici, esoterici, mediumici a automatici v českém výtvarném umění.
Podtitul poměrně přesně vystihuje obsah výstavy, která se zaměřuje na témata téměř výhradně spirituální. Podtitul zároveň ukazuje na metodiku rozčlenění, kterou organizátoři výstavy zvolili při tematickém třídění velmi různorodých děl a autorů. Na jedné výstavě tak narazíme na díla autorů zvučných jmen jako Jan Zrzavý (1890–1977) nebo František Kupka (1871–1957), stejně jako na medijní a automatické kresby prostých lidí (často z dělnických profesí) z celého prostoru českých zemí. Cílem výstavy není zaměřit se jen na tzv. vysoké umění, ale ukázat fenomén mystické, esoterické, medijní a automatické výtvarné tvorby v celé její šíři.
Jako motto výstavy figuruje hned u vstupu do výstavních prostor citát významného katolického teologa Karla Rahnera (1904–1984): „Zbožný zítřka bude mystikem, někým, kdo něco zakusil, nebo nebude vůbec.“ Z Rahnerova citátu vychází i název výstavy Zbožní zítřka.
Výstava se zaměřuje na tři hlavní esoterní duchovní proudy, které v českých zemích v 19. a především 20. století převládaly: teosofii, vycházející z učení Heleny Petrovny Blavatské (1831–1891), antroposofii, vycházející z učení Rudolfa Steinera (1961–1925) a spiritismus. Poslední jmenovaný duchovní proud převažuje, jelikož byl na rozdíl od teosofie a antroposofie masově rozšířeným hnutím, na konci 19. a v prvních třech desetiletích 20. století jakýmsi alternativním lidovým náboženstvím. Počet příznivců spiritismu se na počátku 20. století pohyboval v řádu stovek tisíc (viz zde).
Spiritismem byla ovlivněna řada autorů jak z oblasti vysokého umění, např. již zmiňovaný František Kupka, který působil také jako spiritistické médium, tak i řadoví „mediumici“ a „automatici“ z měst a vesnic Čech, Moravy a Slezska. Překvapivě vysoké množství spiritistických autorů pocházelo z řad železničářů. Zaměstnanci drah patřili na počátku 20. století k hlavním šiřitelům spiritistických myšlenek, včetně spiritisticky zaměřeného umění.
Na výstavě se lze setkat i s autory a díly, které mohly být do určité míry ovlivněny všemi třemi zmiňovanými proudy, ale nelze je jednoznačně zařadit ani k jedné z nich. Mezi takové patří např. Josef Váchal (1884–1969). Obzvláště se pak vyjímají malby Františka Drtikola (1883–1961), které vytvořil ve svém mystickém období. U Drtikolových maleb bychom mohli nalézt spíše vlivy východní spirituality (jógy).
Výstava také ukazuje na značný vliv básníka Otokara Březiny (1968–1929), který svými mysticky zaměřenými díly působil na tvorbu podobně laděných malířů a grafiků. Esoterně zaměření výtvarníci se k Březinovým dílům obraceli zpravidla v dobách krizí – těsně před první i druhou světovou válkou, a během nich.
Pozoruhodným exponátem je dílo Hildy Kotányi Pollak (1874–1942), pražské židovské autorky, která byla v úzkém kontaktu s Rudolfem Steinerem. Kotányi Pollak pro Steinera připravovala návrh na výzdobu jeho Goetheanea ve švýcarském Dornachu. Právě tento návrh je v Litoměřicích k vidění. Život antroposofky a výtvarnice bohužel skončil tragicky v koncentračním táboře Treblinka.
Na své logo si výstava Zbožní zítřka zvolila dílo z medijní kresby od jihomoravské spiritistky Cecílie Markové (1911–1998). Marková má na výstavě celou řadu obrazů. Ty jsou významné mimo jiné tím, že autorka na nich zpravidla zaznamenávala délku (čas) kontaktu s astrální entitou, která ji při tvorbě obrazu inspirovala. I příběh Markové je pozoruhodný, neboť se stala medijní tvůrkyní díky svému manželovi, který byl spiritista, avšak předčasně zemřel. Marková se v touze po kontaktu se zesnulým manželem sama ponořila do spiritismu a rozvinula medijní schopnosti, které pak vedly i ke vzniku jejích obrazů.
Na výstavě najdeme i díla současných autorů, např. surrealistického výtvarníka a filmového režiséra Jana Švankmajera (1934) nebo současného českého malíře Martina Mainera (1959).
Z důvodu citlivosti materiálů některých vystavených děl bude ve dnech 14.–18. 8. výstava zásadním způsobem obměněna. Severočeská galerie rovněž plánuje vydat k výstavě rozsáhlý plnobarevný katalog.
Odkaz na stránky galerie je zde.
Všechny fotografie: Matěj Čihák.
Psali jsme v Dingiru:
Andrea HUDÁKOVÁ, Spiritistický pohřeb: Sonda do praxe slezských spiritistů, Dingir 6 (3), 2011, s. 92–93.
téma Komunikace s duchovním světem, Dingir 21 (3), 2018, obsah zde.
Související články:
