Zákonodárci v americkém Texasu minulý týden schválili poslední z trojice návrhů zákonů, které nepřiznaně směřují k viditelnější přítomnosti náboženství ve veřejných školách a intenzivnější náboženské výchově současné mladé generace. Už 20. dubna putovaly od zákonodárců k rukám guvernéra návrhy zákonů, z nichž první má dát veřejným školám za povinnost vyvěšení Desatera přikázání a druhý vyhrazení času na modlitbu a čtení náboženských textů pro žáky i zaměstnance. Nově budou mít školy možnost zaměstnávat kromě školních poradců[1] také školní kaplany.
Ti by měli podobně jako vězeňští, armádní či nemocniční kaplani pečovat o duchovní potřeby žáků a studentů. Na rozdíl od školních poradců nebudou muset mít osvědčení Státního úřadu pro certifikaci pedagogů (State Board for Educator Certification), ale budou muset získat prověrku od některé ze státem uznávaných vězeňských organizací jako je Federální úřad pro věznice (Federal Bureau of Prisons) či Texaské ministerstvo trestní spravedlnosti (Texas Department od Criminal Justice), která potvrdí, že se nejedná o registrovaného sexuálního delikventa. Školním kaplanem se jinak může stát podle návrhu zákona kdokoli bez ohledu na náboženské vyznání. Jiná kvalifikace není v dostupných zdrojích uvedena.
Odpůrci zákona, většinou z řad demokratů (a to i těch, kteří jsou sami silně věřící křesťané)[2], poukazují na to, že přítomnost duchovních ve školách jde proti principu vzájemné nezávislosti státu a církve, povede k proselytismu a stane se evangelizačním nástrojem konzervativních křesťanských aktivistů a nacionalistů, jejichž vliv je v Texasu velmi výrazný. Schválení návrhu zákona, který nyní putuje na stůl guvernéra, podle nich nahrává programu křesťanské aktivistické organizace „Mission Generation“, která má vazby i na klíčové státní instituce v oblasti vzdělávání.
Její zástupci již dříve představili svůj záměr ovlivňovat zejména mladou generaci ve veřejných školách a nyní to dle odpůrců zákona chtějí činit právě prostřednictvím školních kaplanů. Webová prezentace „Mission Generation“, která již není dostupná (pouze v archivu), uváděla například „touhu ovlivňovat ty, kdo se vzdělávají, dokud se Ježíšova spásná milost nestane dobře známou a studenti si s Ním nevyvinou osobní vztah.“ V současnosti jsou návštěvníci stránek automaticky přesměrováváni na adresu Národní asociace školních kaplanů (National School Chaplain Association). Ve správní radě této asociace pracuje například v listopadu zvolená členka texaské Státní rady pro vzdělávání Julie Pickrenová. V projevu z října loňského roku, který byl ještě nedávno dostupný na instagramové prezentaci skupiny, říkala, že školní kaplani jsou nutní, protože je zde celá generace dětí, které nikdy nevkročily do kostela.
Zastánci zákona však tvrdí, že náboženská výchova žáků ani evangelizace nejsou cílem, kterého chtějí prostřednictvím nového zákona dosáhnout, a to navzdory tomu, že odmítli pozměnit návrh zákona tak, aby se předcházelo snahám měnit náboženské přesvědčení dětí či aby kontakt kaplana s žákem byl nejprve schválen rodiči. Republikánský poslanec Cole Hefner uvedl, že cílem zaměstnání kaplanů je doplnit práci školních poradců a ulevit jim. Podle jiných podporovatelů pomůže přítomnost a práce kaplanů zvýšit také bezpečnost na školách.
Poznámky:
Článek je shrnutím příspěvků Religion News Service zde, zde a zde.
Náhledová fotografie: Pixabay.
[1] Školní poradci mají v amerických školách podobnou funkci jako naši školní psychologové, výchovní poradci a preventisté dohromady.
[2] Své výhrady k zákonu například zde v rozhovoru pro Religion News Service popsal demokratický poslanec, jenž je zároveň studentem presbyterního teologického semináře a pedagogem na státní škole, James Talarico.
Psali jsme v Dingiru:
téma Náboženství ve Spojených státech, Dingir 9 (2), 2006, text zde.
Související příspěvky:
