Od útoku na Kapitol Spojených států uběhl již více než rok. Řada amerických médií zveřejnila ke dni „výročí“ útoku přehled toho, co se 6. ledna minulého roku ve Washingtonu D. C. odehrálo a jaký má celá událost význam pro americkou společnost.[1] Nezisková organizace Baptist Joint Committee for Religious Liberty (BJC) ve spolupráci s Freedom From Religious Foundation (FFRF) zveřejnila počátkem února pravděpodobně jednu z doposud nejdetailněji vypracovaných analýz, ve které se zaměřila především na vliv křesťanského nacionalismu, který podle Amandy Tylerové, ředitelky BJC, hrál klíčovou roli při útoku na Kapitol. Obě organizace pevně zastávají pozici separace církve od státu, čímž se současně stávají přirozenými oponenty křesťanského nacionalismu.
Co je křesťanský nacionalismus a jaký je jeho narativ?
Křesťanský nacionalismus ve Spojených státech není jednotným proudem. Jeho ústřední narativ v základních obrysech prezentuje Ameriku a její lid jako křesťanský národ ustanovený Bohem, a z principu se tak staví proti oddělení církve a státu. Deklarace nezávislosti a Ústava Spojených států jsou interpretovány jako dokumenty inspirované Bohem (to je například jeden z důvodů, proč jsou křesťanští nacionalisté často v opozici vůči omezení práva držet zbraň, jež je zakotveno ve druhém dodatku Ústavy). Silně se zde také projevuje koncept tzv. „americké výjimečnosti“, podle kterého má Amerika jako „Boží národ“ své zvláštní místo v lidské historii a spásonosný, vykupitelský charakter pro zbytek světa. Tato pozice pak také může vést k napojení na některé konspirační teorie, podle kterých jsou Spojené státy sevřené ve spárech zlých sil (demokratů, sekularistů, komunistů, nebo také uctívačů Satana atp.), od kterých je třeba zemi osvobodit. Mezi křesťanskými nacionalisty silně působí například QAnon (podle průzkumů QAnonu věří až na 73 % těch Američanů, kteří se ztotožňují s ideologií křesťanského nacionalismu),[2] nebo také konspirační teorie o údajně ukradených prezidentských volbách. „Spirituální zápas“ se tak v tomto případě současně stává zápasem politickým.
Investigativní žurnalistka Katherine Stewartová, která se dlouhodobě věnuje problematice vztahu náboženství a politiky v Americe (viz například její kniha The Power Worshippers: Inside the Dangerous Rise of Religious Nationalism), chápe křesťanský nacionalismus především jako „politické hnutí“ s komplexní infrastrukturou – „úzce propojené sítě pravicových politických skupin […] spolupracujících na společných politických cílech,“ jež tematizují určité křesťanské koncepty.[3] Podle Stewartové je také jednou z charakteristik křesťanského nacionalismu to, že působí směrem od politických elit a dalších veřejně vlivných figur směrem k řadovým občanům, jež současně vytvářejí určitou informační bublinu.[4] Jeho sílu mimo jiné spatřuje v pevné loajalitě vůči jeho myšlenkám a vůdčím osobnostem, která je posilována během hromadných shromáždění. Velký důraz klade i na sebeidentifikaci jeho stoupenců. Jejich složení sestává z řad protestantských i neprotestantských denominací a nachází podporu také u skupin a jednotlivců, kteří se jako křesťané neidentifikují.[5]
Události předcházející útoku
Tváří v tvář volebnímu neúspěchu začala narůstat militantní rétorika za doprovodu křesťanského, biblického symbolismu, který byl přítomný na řadě akcí uskutečněných v průběhu listopadu a prosince 2020. Údajný volební podvod vyhnal do ulic masy Trumpových stoupenců a zavdal podnět ke vzniknu některých skupin, které se podílely na organizaci dalších pro-trumpovských demonstrací. Témata a rétorika křesťanského nacionalismu se však mnohokrát ozývala z Trumpova tábora už během jeho působení v prezidentském křesle a podle Stewartové se za posledních deset let stává součástí amerického politického prostoru.[6] Výrazem toho bylo například působení evangelikální kazatelky Pauly Whiteové (*1966) v Trumpově týmu jako duchovní poradkyně. Whiteová několikrát mluvila o působení „démonických sil stínové vlády“ (anglicky „deep state“) proti Donaldu Trumpovi. Ještě před vyhlášením výsledků voleb hostovala bohoslužbu, během které mluvila v jazycích a apelovala na Boha, aby udeřil na nepřátele bývalého amerického prezidenta.[7]
Uvnitř republikánské strany je dlouhodobou propagátorkou křesťanského nacionalismu a některých konspiračních teorií například členka Sněmovny reprezentantů Marjorie Taylor Greenová (*1974) z Georgie, která pronesla slova na pro-trumpovské demonstraci „Million MAGA March,“ zorganizované týden po prohlášení současného amerického prezidenta Joe Bidena (*1942) za vítěze prezidentských voleb. Akce zahájená společnou modlitbou, které se zúčastnily také některé radikálně pravicové skupiny (Oath Keepers, Proud Boys) nebo i stoupenci konspirační teorie QAnon, pak ve večerních hodinách skončila střetem mezi demonstranty a Trumpovými odpůrci.[8]
O necelý měsíc později 12. prosince proběhla další z podobných akcí pod taktovkou Jericho March ve spolupráci s hnutím Stop the Steal, kterou organizátoři nazvali „Let the Church Roar“. Iniciativa Jericho March odvozuje svůj název od biblického tažení Izraelců na město Jericho („město falešných bohů a korupce“), které skončilo vyhlazením jeho obyvatel, jak popisuje starozákonní kniha Jozue.[9] Spoluzakladateli iniciativy Robu Weaverovi se mělo dostat zjevení od Boha, které ho motivovalo k boji za Donalda Trumpa a „židokřesťanské principy“.[10] Po vzoru biblického mýtu začal i oficiální program Let the Church Roar troubením na šofar. Společný zpěv a modlitby střídaly výstupy mnoha řečníků proklamující témata a motivy společné křesťanskému nacionalismu a postavení Spojených států před Bohem: „Toto je žido-křesťanský národ […] jsme bezpochyby narození pro válku. Jsme plně vybaveni jako válečníci s bitevním brněním a nasměrovaní a vybaveni pro náš úkol […] obnovit mandát Edenu, mandát okupace a expanze Boží slávy naplňující zemi,“ prohlásil prezident náboženské organizace Global Strategic Alliance Kevin Jessip při svém vystoupení.[11] Ke slovu se dostal také známý konspiracista Alex Jones (*1974), který hovořil o přítomnosti Boží inspirace při založení Spojených států a označil Bidena za „Satanova otroka“.[12] Vystoupil i Michael Flynn (*1958), který během Trumpovy vlády zastával post poradce pro národní bezpečnost a ve svém projevu označil Ameriku za „jeden národ pod Bohem“. Před útokem proběhlo ještě několik podobně laděných akcí, které byly rovněž plné symbolismu křesťanského nacionalismu (výrazné byly zejména vlajky kombinující křesťanské symboly a americkou vlajku) a mobilizační projevů.
Zpětná reflexe spíše ukazuje, že zdánlivě „šokující“ útok na Kapitol nebyl zdaleka tak nečekaným vývojem událostí předcházejících dní a týdnů. Prohra Donalda Trumpa ve volbách postupně posilovala rétoriku politického a současně náboženského zápasu. Zkratkovité jednání pod vlivem bojovné atmosféry později vyloučili i někteří účastníci události. Joshua Matthew Black byl součástí skupiny, která vtrhla přímo do budovy Kapitolu, a po akci vypověděl o své vnitřní kontemplaci s Bohem, který mu ukazoval cestu Kapitolem.[13] Navíc, podle informací dostupných v médií se zdá, že navzdory událostem minulého roku se křesťanský nacionalismus stává jedním z pojítek jinak diverzního proudu radikální pravice v zemi.[14] Nevytrácí se ani z křesťanských společenství, kde se jeho motivy a témata objevují jako součást kázání jejich pastorů. Mezi nimi například, jak již název napovídá, Patriot Church, jejímž vůdcem je pastor Ken Peters: „Nedovolte, aby vám mainstreamová média nebo levice říkaly, že jsme nebyli křesťanský národ. Víte, proč jsou všude kostely, a ne mešity? Protože jsme křesťanský národ […] Milujeme Donalda Trumpa. Milujeme ho. Budeme obviněni z toho, že ho uctíváme nebo jsme součástí jeho náboženství […] Pokud Donald Trump zítra zemře – nedej Bože – zastaví nás to? Zpomalí nás to? Nikoliv. Budeme hledat dalšího chlapa, který povede cestu.“[15]
Poznámky:
[1] Maureen Chowdhury, Adrienne Vogt, Aditi Sangal, Melissa Macaya, Meg Wagner, Melissa Mahtani and Fernando Alfonso III, „Today marks one year since the deadly Capitol insurrection,“ CNN, 7. 1. 2022; „Here is a schedule of events commemorating the Jan. 6 attack,“ (online), The New York Times, 6. 1. 2022.
[2] Christian Nationalism and The January 6, 2021 Insurrection, s. 1-5. Analýza BJC a FFRF k dispozici online.
[3] Christian Nationalism, s. 10-12.
[4] Kaherine Stewart, „Christian Nationalism Is One of Trump’s Most Powerful Weapons,“ The New York Times, 6. 1. 2022.
[5] Christian Nationalism, s. 10-12.
[6] Kaherine Stewart, „Christian Nationalism“.
[7] Jonathon S. O’Donnell, „Demons of the deep state: how evangelicals and conspiracy theories combine in Trump’s America,“ The Conversation, 14. 9. 2020.; Z účtu uživatele Right Wing Watch, „Presidential spiritual adviser Paula White…,“ Twitter, 5. 11. 2020.
[8] Associated Press, „Thousands Rally Behind Trump, Insisting He Won Race He Lost,“ U. S. News, 14. 11. 2020.
[9] Emma Green, „A Christian Insurrection,” The Atlantic, 8. 1. 2021.
[10] Christian Nationalism, s. 15-20.; NTD, „Jericho March Co-Founder: ,God Told Me to Let the Church Roar,‘“ NTD, 13. 12. 2020.
[11] Christian Nationalism, s. 17-19.
[12] Christian Nationalism, s. 23.
[13] Christian Nationalism, s. 36.
[14] Jack Jenkins, „How the Capitol attacks helped spread Christian nationalism in the extreme right,“ Religion News Service, 26. 1. 2022.
[15] „Why Trump Still Looms Large In Many Evangelical Congregations,“ NPR, 17. 1. 2022.
Náhledový obrázek ze zdroje zde.
Související témata časopisu Dingir:
2/2006 Náboženství ve Spojených státech (zde)
4/2013 Náboženství a národní identita (zde)
4/2021 Náboženský nacionalismus (zde)
Související příspěvky v Náboženském infoservisu:
Konspirační teorie jako mýty a proroctví, aneb o kanónech na vrabce