Na konci června tohoto roku získala Francie svou první ortodoxní rabínku. Stala se jí teprve šestadvacetiletá Myriam Ackermann-Sommerová, která se spolu se svým manželem Emilem Ackermannem již několik let angažuje na scéně francouzské moderní ortodoxie. Jako „moderní“ či „otevřená“ ortodoxie (Modern / Open Orthodoxy) se v rámci judaismu označuje hnutí, které zdůrazňuje intelektuální otevřenost, angažovanost v nežidovské společnosti a nutnost promítnout hodnoty stojící za emancipací žen v moderních západních společnostech do normativní židovské praxe. Zároveň však trvá na postulátech židovské náboženské ortodoxie, jako je závaznost sinaitického zjevení a závaznost precedentů židovského náboženského práva v jeho komplexitě. Na rozdíl od konzervativního judaismu se sociální realita moderní ortodoxie vyznačuje skutečností, že náboženskému normativnímu rámci je podřízen životní styl celé komunity, a ne pouze náboženských elit.
Svou rabínskou ordinaci získala Myriam Ackermann-Sommerová na newyorské ješivě (institut vysokého židovského vzdělávání) Maharat, její manžel Emile pak získal svou ordinaci na ješivě Chovevei Tora. Obě instituce sídlí ve stejné budově a mají stejně náročný program jen s tím rozdílem, že jedna je pro ženy a druhá pro muže. U zrodu obou z nich stojí rabín Avi Weiss (*1944), jeden z nedůležitějších advokátů rabínské ordinace pro ženy v rámci americké moderní ortodoxie. Ješiva Maharat, založená v roce 2009, byla první institucí, která se nevzdávala identifikace s ortodoxií a zároveň poskytovala plný rabínský program pro ženy zakončený rabínskou ordinací (heb. smicha). V současnosti existuje v USA a v Izraeli několik institucí hlásících se k moderní ortodoxii, které mají rabínské programy pro ženy. Patří k nim instituce jako Beit Midrash Har’el, Yashrut nebo Shalom Hatman institut, který poskytuje rabínskou ordinaci žen ve spolupráci s HaMidrasha v severoizraelském vzdělávacím komplexu Oranim. Vedle toho v rámci ortodoxního judaismu existují instituce, které ženám přímo neudílejí rabínskou ordinaci, ale poskytují možnost získat odpovídající vzdělání. Protože termín „rabínka“ je v rámci ortodoxie velmi kontroverzní, volí některé instituce alternativní tituly jako jo’ecet hilchatit (halachická poradkyně) nebo maharat (hebrejský akronym odpovídající titulu „vůdkyně v oblasti židovského práva, spirituality a Tóry). Někdy se jedná o strategickou volbu ve snaze nevykročit za hranici ortodoxní komunity, jindy o součást ideologie, která chce nejvyšší možné náboženské vzdělání pro ženy, přičemž chce uchovat jedinečnost rabínského titulu pro muže ‒ alespoň prozatím. Mezi významné mužské postavy, které stály u vzniku institucí poskytujících plnou rabínskou ordinaci ženám a nevzdávají se identifikace s ortodoxií, patří např. rabíni Daniel Sperber, Daniel Landes, Herzl Hefter nebo již zmíněný Avi Weiss. Svou důležitou roli sehráli i další architekti moderní ortodoxie jako David Hartman nebo Yitz (Irving) Greenberg, jehož žena Blu Greenbergová je jednou z nejdůležitějších postav v dějinách židovského ortodoxního feminismu v USA. Mnozí z těchto rabínů se rekrutují z žáků amerického rabína Josefa B. Solovějčika (1903‒1993), ale aplikace jeho filosofie halachy, metody halchického rozhodování i vize moderní ortodoxie je vedla daleko za hranici postojů, které rav Solovějčik deklaroval ve své době. I když mužské postavy byly pro realizaci rabínského studia pro ženy v rámci moderní ortodoxie nepostradatelné, hlavní podíl tohoto posunu spočívá v aktivismu samotných židovských žen. Židovské feministické organizace jako JOFA (Jewish Orthodox Feminist Alliance) nebo Kolech sehrávají v tomto procesu svou nezastupitelnou roli.
Když Blu Greenbergová napsala v roce 1984, že ještě za jejího života se ortodoxní judaismus dočká rabínek, i její manžel to pichlavě glosoval slovy: „To znamená, že budeme žít věčně.“ Ženské hnutí však v posledních čtyřiceti letech v rámci judaismu zaznamenalo obrovské úspěchy, které vedly k úplnému zrovnoprávnění žen ve všech neortodoxních směrech a k postupným, byť radikálním změnám uvnitř ortodoxie. Poté co byl boj za vzdělávání žen v rámci hlavního proudu ortodoxie v posledních desetiletích víceméně úspěšně dobojován, je rabínská ordinace žen klíčovým tématem současné diskuse. Francouzská rabínka Myriam Ackermann-Sommerová představuje v tomto zápase další malé vítězství pro ty, kdo chápou rovnoprávnost žen jako hodnotu, která má být reflektována v rámci náboženského normativního jednání vycházejícího z postulátů židovské ortodoxie.
Náhledová fotografie rabínky Myriam Ackermann-Sommerové ze zdroje zde, autor Bertrand Guay, AFP.
Související články:
