31. prosince 2020 ukončilo Německo své půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. Jednou ze šesti oblastí jeho priorit byla „Evropa ve znamení bezpečí a společných hodnot“[1]. V kontinuitě se současným trendem evropské politiky se i Německo hlásí k nutnosti posilovat bezpečnost občanů EU, v tomto smyslu zejména cestou prosazování základních hodnot a lidských práv, a to se zvláštním důrazem na boj proti všem formám antisemitismu, jehož projevy v Evropě v posledních letech opět narůstají. Jedním z viditelných výsledků této iniciativy je publikované „Prohlášení Rady o začleňování problematiky boje proti antisemitismu do všech oblastí politiky“, společně přijaté ministry vnitra členských států EU v prosinci 2020.[2]
Antisemitismus je v tomto dokumentu Rady EU označen za útok na evropské hodnoty tak, jak jsou zakotveny ve Smlouvě o Evropské unii. V prohlášení se prostřednictvím svých ministrů členské státy EU zavazují chránit židovský život („Jewish life“) a učinit ho viditelnější součástí evropské identity, ochraňovat židovské komunity a instituce a bojovat proti všem formám antisemitismu pomocí vzájemného sdílení dobré praxe, zvyšování mediální gramotnosti či povědomí o existenci konspiračních teoriích. Důraz je kladený jak na vzdělávání společnosti o židovství, o holokaustu a antisemitismu, tak na systematický sběr a analýzu informací o antisemitských projevech. Tato preventivní opatření mají být postupně začleněna do národních i do evropských politik.
Boj proti antisemitismu, resp. zde v zúženém významu jako boj proti antijudaismu, byl i součástí priorit Rakouska, během jehož předsednictví bylo v prosinci 2018 vydáno „Prohlášení Rady k boji proti antisemitismu a rozvoji společného bezpečnostního přístupu v zájmu lepší ochrany židovských komunit a institucí v Evropě – závěry Rady“[3]. Právě na toto prohlášení nyní Německo po dvou letech navazuje, konkretizuje ho a současně připomíná členským státům EU původní doporučení využívat právně nezávaznou pracovní definici antisemitismu tak, jak byla v květnu 2016 přijata na plenárním zasedání Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu (IHRA).[4]
Součástí aktuálního cílení EU na boj proti antisemitismu a projevům nesnášenlivosti obecně je i na podzim 2020 Evropskou komisí vydaný pětiletý akční plán EU proti rasismu.[5]
Poznámky:
[1] Předsednictví Rady EU – Consilium (europa.eu). Celý program: Together for Europe’s recovery. Programme for Germany’s Presidency of the Council of the European Union.
[2] Dok. 13637/20 Council Declaration on mainstreaming the fight against antisemitism across policy-areas.
[3] Dostupné v dok. 15213/18.
[4] International Holocaust Remembrance Alliance – IHRA.
[5] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, dokument číslo 11522/20 SOC 596 ANTIDISCRIM 101 FREMP 89 JAI 783 KOM(2020) 565, ke stažení na stránkách Evropské komise.
Náhledový obrázek: Working together to fight antisemitism in Europe: Structures and strategies for a holistic approach | Newsroom (europa.eu)
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 2/2016: Konspirační teorie a náboženství (obsah a vybrané články online zde):
Zdeněk Vojtíšek: Konspirátoři a konspiracisté: Nástin religionistického výkladu tvorby a sdílení konspiračních teorií.
Rozhovor s jungovským psychoanalytikem Vladislavem Šolcem: Konspirační teorie jsou obranné konstrukty.
Zbyněk Tarant: Za vše mohou Židé? Antisemitismus ve spikleneckých teoriích českých záhadologů.
Ivan Štampach: Stálé téma: spiknutí židozednářů: Ojedinělé případy zneužití zednářského prostředí dodnes pomáhají vytvářet konspirační teorie.
Leoš Kyša: Od mandelinky k novému řádu světa: Proč jsme v posledních letech svědky nárůstu víry v konspirační teorie?
Dingir 2/2010:
Karol Sidon: Zanedlouho už budeme normální.
Související příspěvky:
Včera byl spáchán antisemitsky motivovaný útok v Hamburku.
Američtí Židé mají strach z narůstajícího antisemitismu.
FBI: Židé jsou cílem ohromujícího počtu trestných činů.