Očkování, konspirace a antisemitismus v alpských údolích

Očkování, konspirace a antisemitismus v alpských údolích

V západní Evropě je znatelný rozdíl mezi jednotlivými státy v míře proočkovanosti proti nemoci covid-19. Zatímco na západě a severu je proočkovanost vysoká, nejméně očkovaných nalezneme ve Švýcarsku, Rakousku a Německu. S teorií, která tento rozdíl vysvětluje, vystoupil německý religionista Michael Blume. Přednášel o ní minulý pátek ve svém mateřském Technologickém institutu v Karlsruhe a zprávu o přednášce spolu s rozhovorem s religionistou přinesly noviny Süddeutsche Zeitung. Text připravil novinář Sebastian Gierke. V následujících odstavcích ho shrnujeme a parafrázujeme Blumeho myšlenky.

V rozhovoru dal Blume nejdříve do protikladu oblasti s vysokou a nízkou proočkovaností: severní země proti jižním spolkovým zemím Německa a podobně Dánsko proti Švýcarsku a Rakousku. Uvedl také, že i Itálie má nejnižší míru očkování v severních regionech. Shrnul, že problém s očkováním má oblast Alp.

Již letmé seznámení s oficiálními údaji Blumeho „teorii alpského prostoru“ potvrzuje. Například na mapě jednotlivých spolkových zemí jsou z bývalého západního Německa nejméně proočkované Bavorsko a Bádensko-Württembersko (dvě země na jihu Německa) a také v Rakousku počet očkovaných stoupá od alpského západu k nížinnému východu země. (Nízká proočkovanost postsovětských zemí střední a východní Evropy včetně východního Německa je vysvětlována jinak – jejich dosud nízkou důvěrou ve státní instituce a v politiky.)

Michael Blume. Foto: Kai Loges, Süddeutsche Zeitung.

Religionista a pověřenec vlády Bádenska-Württemberska pro otázky antisemitismu Michael Blume charakterizuje alpský prostor dvěma tradicemi. Na jedné straně je to tradice demokracie, federalismu a sebeurčení, jejímž důsledkem jsou častá referenda, zřizování místních rad i rozdrobení prostoru do malých samosprávných celků. Tato oblast s 80 miliony obyvatel je totiž spravována ve 48 regionech, kantonech a spolkových zemích. Nikde jinde není Evropa rozdělena na takto malé správní celky.

Na druhé straně je to tradice konspiračních mýtů včetně těch antisemitských. Podle Blumeho není náhodou, že italský fašismus vznikl v Miláně a německý národní socialismus v Mnichově ani že největší nepokoje kvůli očkování proti neštovicím byly v 19. století v Bádensku-Württembersku a v Tyrolsku. V této souvislosti jmenuje dokonce i náklonnost tohoto regionu k esoterismu, která se projevuje například tím, že centrem antroposofie je Stuttgart. A pro tuto teorii svědčí podle něj i aktuální výsledek voleb v Německu: okrajová německá strana svérázných myslitelů („Querdenker“), známá pod krátkým jménem Basis (celým jménem „Basisdemokratische Partei Deutschland“), získala nejvíce hlasů v jižním Bavorsku a v oblasti kolem Bodamského jezera. Blumeho charakteristika alpského prostoru by mohla být shrnuta v jeho větě

„V alpském prostoru vidíme ambivalenci svobody. Najdete tady svobodu k odpovědnosti, ale bohužel také svobodu ke konspiračním mýtům.“

Konspiracismus a z něj vycházející antisemitismus nebo odmítání očkování má podle Blumeho souvislost s jazykovými poměry v tomto prostoru. V alpských údolích se po tisíciletí vyvíjely samosprávné jazykové společnosti. Jazyk lidi spojuje a zároveň vymezuje jejich společenství od zbytku světa. A do situace, kdy je jazyk velmi silným mezilidským a emocionálním poutem, přišel zvenku centralizovaný stát s písmem a vědou. Proti tomuto vnějšímu tlaku se tak zvedl odpor, a ten se dodnes projevuje v postojích kritických ke státním institucím, k vědě, k majoritním církvím nebo k feminismu. A vede k vědomí, že okolí je nepřátelské, takže je v této oblasti posílen sklon k antisemitismu či konspiračním mýtům, které poskytují obraz nepřítele. A tradiční odpor se projevuje také v náchylnosti k populistickým politikům, kteří rádi zdůrazňují, že hovoří řečí lidu, a také se rádi vymezují vůči centrům vlády a moci.

Dingir 2/2000: AnthroposofieMichael Blume se v rozhovoru zmínil i o přírodním romantismu, který předpokládá, že se s infekcí musejí vyrovnat samy přirozené síly člověka, i o esoterickém obrazu světa, podle nějž jsou nemoci důsledkem minulých činů (karmy) člověka a jejich prostřednictvím může člověk spirituálně růst. Obě tyto myšlenky se spojují v antroposofii, a tak není divu, že zmíněna je i waldorfská škola ve Freiburgu (Bádensko-Württembersko), která přistupovala k protipandemickým opatřením velmi laxně a v minulých dnech v ní došlo k lavině onemocnění (více zde). V tomto bodě by bylo možné rozhovor s německým religionistou Michaelem Blumem doplnit o českou zkušenost z jara letošního roku s podobně reagující waldorfskou školou v Semilech.

Náhledová fotografie: Kurt Zwahlen, Flickr.

Psali jsme v Dingiru:

téma Konspirační teorie a náboženstvíDingir 19 (2), 2016.

téma Anthroposofie, Dingir 3 (2), 2000.

Související články:

Konspirační teorie jako mýty a proroctví, aneb o kanónech na vrabce

Konspirační teorie QAnon je výzva pro religionisty

Politická iniciativa QAnon jako implicitní náboženství?

Waldorfská pedagogika slaví 100 let



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments