V posledních měsících a týdnech zasáhl nové náboženské hnutí AllatRa a jeho projekt Tvořivá společnost kritický mediální zájem na Slovensku[1] i v Česku.[2] Pro AllatRu, která roky proplouvala českou a slovenskou společností bez většího povšimnutí, se jedná o novou situaci. Kritika ze strany většinové společnosti může být pro hnutí nepříjemná, ale poskytuje mu reflexi, na jejímž základě pak může upravovat problematické prvky nauky i praxe. AllatRa, potažmo Tvořivá společnost, momentálně disponuje jedinečnou možností dosáhnout díky reflexi většího společenského uznání. Může se také více otevřít svému okolí a pokusit se vyvrátit různá podezření. Hnutí AllatRa se skutečně snaží podnikat určité kroky k obhajobě svých postojů skrze veřejná vystoupení, o kterých se nyní v krátkosti zmíníme. Zmínit se v tomto článku však také musíme o aktuálním vnitřním pnutí, které společenství velmi těžce zakouší.
Dne 11. února proběhl další, v pořadí již třetí den otevřených dveří do československé Tvořivé společnosti. O tom pražském jsme referovali zde. Jako místo setkání s veřejností bylo protentokrát zvoleno slovenské Brezno. Velký úspěch z Brna, tedy z prvního dne otevřených dveří pořádaném Tvořivou společností, se však neopakoval. Podobně jako na pražském setkání se v Brezně sešli především již aktivní členové hnutí ze Slovenska a Česka. Kvůli malému zájmu veřejnosti členové patrně ztrácejí naději na rychlé sjednocení lidstva a vybudování jednotné „tvořivé společnosti“ v dohledné době. Další příležitost k setkání budou mít případní zájemci o společenství 12. března opět v Brně.
Vztahu veřejnosti a hnutí AllatRa může pomoci účast dvou zřejmě nejdůležitějších členek společenství v pořadu Hergot!, v němž se Český rozhlas ve svém Radiu Wave věnuje otázkám náboženství. Do pořadu přišly Karolína Hronová a Světlana Šilivská. Druhá z žen se uvnitř hnutí těší zvláštní duchovní úctě.[3] Dámy měly příležitost reagovat na religionistickou práci autora tohoto článku, který v pořadu také vystupoval. Nepřekvapí, že jako nejproblematičtější poznatek vnímaly samotné spojení svého hnutí s náboženstvím. Na druhou stranu ale potvrdily řadu autorových informací, například že někteří členové společenství skutečně považují vůdce hnutí Igora Michajloviče Danilova za Mahdího, apokalyptického hrdinu, známého ze šíitského Islámu, nebo že skutečně vykonávají duchovní meditační praxi. V podcastu působily obě členky velmi uvolněně, jejich účast v pořadu a konfrontaci s méně příjemnými otázkami je zapotřebí ocenit.
Dalším krokem hnutí AllatRa ve směru větší otevřenosti bylo živé vysílání ve vlastním pořadu On Air dne 18. února, v němž dva členové hnutí odpovídali na otázky posluchačů. Ty mohly být pokládány do chatu na sociálních sítích nebo telefonicky přímo do studia. Tvořivá společnost lákala na toto vysílání video-upoutávkami, které přislibovaly zodpovězení nejdůležitějších otázek týkajících se hnutí, tedy například, zda je klimatická apokalypsa pouhým strašením, zda je možné označit hnutí AllatRa za „proruskou sektu“, z jakých zdrojů je hnutí financováno a zda za ním stojí Vatikán. Kritických otázek bohužel bylo během vysílání položeno jen málo. Snad nejsložitější byla pro příslušníky hnutí AllatRa situace, kdy se posluchač telefonicky dotazoval, jak členové Tvořivé společnosti odůvodní své tvrzení, že jsme jako lidstvo nikdy nebyli na Měsíci. Posluchač se však opět mohl přesvědčit o tom, že typická reakce členů hnutí na konfrontační dotazy je zpětná otázka, která má pravděpodobně za cíl odvést tazatele od jeho původní myšlenky. I přes to, že pořad těžko mohl naplnit očekávání detailnějších odpovědí na ty méně příjemné otázky, je zapotřebí tuto formu komunikace ze strany společenství ocenit. Pořad živě sledovalo několik stovek až jednotek tisíc diváků.
V pořadu zazněla i zdánlivě obyčejná otázka na volby do politických funkcí. Posluchač se ptal, zda má podle učení hnutí smysl volit, či nikoliv. Tento dotaz se dotkl jednoho z důvodů současných vnitřních sporů uvnitř společenství. Rozpor v hnutí AllatRa totiž způsobily prezidentské volby. Část členů (snad bychom je zde mohli nazvat jako méně radikální) volit chtěla. Členové společenství však dostali pokyn tak nečinit. Dle učení hnutí má totiž smysl volit pouze takové politiky, kteří jsou ochotni se veřejně zavázat k naplňování programu tzv. osmi osnov.[4] Později zvolený prezidentský kandidát, Petr Pavel, byl hnutím často odmítán a označován jako tzv. „archóntský posluhovač“.[5] Debatě uvnitř hnutí na téma prezidentských voleb a výraznému rozvíření diskuse na toto téma výrazně napomohl postoj dnes již bývalé členky a koordinátorky hnutí Evy Hronové.
Ta se stala jednou z prvních aktivních členek hnutí v Česku a byla součástí hnutí AllatRa dlouhých 10 let. Jak autor tohoto článku poukazoval jinde, Eva Hronová se mnohem výrazněji ztotožňovala s duchovními cíli původní AllatRy než se stále agresivnější rétorikou Tvořivé společnosti. Ve svém rozloučení se společenstvím prostřednictvím vyjádření na facebooku[6] poukázala na to, že není ochotna se ztotožnit se současným profilováním Tvořivé společnosti. Podle jejích veřejně dostupných příspěvků jí vadilo „neodsouzení agrese Putina či rozhovory s neonacisty a extremisty“. Tyto názory zastávala již minimálně od konce minulého roku, kdy podobně reagovala na článek autora tohoto článku zde. Na tomto místě také přislíbila, že pokud hnutí bude postupovat se stejnou politickou agendou i nadále, vystoupí z něj. To se nakonec 17. února i stalo.
Pro společenství AllatRa se jedná o převratnou událost. Eva Hronová byla velkou částí členů značně oblíbena, a to nejen díky tomu, že namluvila audioknihy posvátných spisů tohoto společenství. Reakce hnutí na tento odchod bude zásadní a leccos napoví o jeho vnitřním fungování. Nová náboženská hnutí mají obvykle tendenci „stranit se“ svých odpadlíků. Hnutí AllatRa zatím postupuje také tak a okamžitě smazalo ze svých internetových stránek audioknihy namluvené svou bývalou vedoucí členkou. Zdá se tak, že ačkoliv hlavním cílem AllatRy a Tvořivé společnosti je veřejnost sjednotit, nesoulad panuje i v samotném jejím středu.
Náhledová fotografie Světlany Šilivské a Karolíny Hronové: Tomáš Berný, Radio Wave.
Poznámky:
[3] Příčina úcty vyplývá například z tohoto videa.
[4] Osm osnov je centrální nauka a také ideál a cíl Tvořivé společnosti. K dispozici jsou osnovy například zde.
[5] Kdo jsou Archónti, se lze dočíst zde a zde.
[6] Je veřejně dostupné.
Psali jsme v Dingiru:
Jakub Ludvík, Úspěch i neúspěch hnutí Allatra: Mileniální hnutí hledá nové členy i v české společnosti, Dingir 25 (2), s. 38–40. Více zde.
Související články:
