Církvi Šinčchondži se podařilo do kampaně zapojit i prezidentku Čaputovou

O církvi Šinčchondži jsme už několikrát psali (základní informace jsou zde) a také jsme informovali o tom, jak kontroverzní odezvy její činnost vyvolává (například zde). Církevní organizace „Nebeská kultura, světový mír, obnova Světla“ (HWPL, Heavenly Culture, World Peace, Restoration of Light, prezentuje se zde) v posledních měsících zvýšila úsilí tuto reputaci napravit a v této poslední vlně získávání podpory oslovuje politiky, vysokoškolské pedagogy nebo lidskoprávní aktivisty. Klade jim důtklivě na srdce záležitost pronásledování církve v Koreji hlavně v souvislosti s pandemií. Jde také o to, že zakladatel a vůdce církve Man Hee Lee je v Koreji od konce července ve vyšetřovací vazbě (více zde). I v této záležitosti HWPL burcuje světovou veřejnost. V komunikaci s ní už úplně nahradila jinou církevní organizaci, MANNAM, s jejíž předsedkyní Nam Hee Kimovou se Man Hee Lee ve zlém rozešel roku 2018.

Třetí pochod na podporu „Deklarace míru a ukončení válek“ v květnu 2019.

V roce 2018 jsme zde přinesli zprávu o akci, kterou pořádala HWPL v Praze k 2. výročí vydání „Deklarace míru a ukončení válek“. Tato deklarace vznikla z iniciativy HWPL roku 2016 (je k dispozici zde, o co v ní jde, je názorně uvedeno v propagačním videu zde). Roku 2019 spojila organizace HWPL své úsilí s akcí „Ticho pro mír“ (prezentuje se zde, psali jsme o ní zde). Vyzvali spolu k podpoře „Deklarace míru a ukončení válek“ prezidenta Zemana a premiéra Babiše (dopisy jsou k dispozici zde, resp. zde) a získali vstřícnou odpověď z Úřadu vlády (zde), adresovanou člence týmu „Ticha pro mír“, dr. Soně Hájkové. Je zajímavé, že akce roku 2019 byla uváděna jako 6. výročí Deklarace míru a ukončení válek (viz např. Dopis 2019); tato deklarace ovšem vznikla až roku 2016. Šesté výročí se týká založení HWPL.

Poslední vlna aktivit HWPL kvůli tomu, co církev vnímá jako pronásledování, zamířila například k politikům (ukázka textu je zde: Příklad dopisu – adresát senátor) nebo na vysoké školy (Příklad dopisu – adresát proděkan).

Čeští příslušníci církve Šinčchondži patří ke kmenu Šimon (vyznačuje se žlutou barvou). Církev má dvanáct kmenů nazvaných podle synů biblického Jákoba.

Získat významné postavy pro podporu svých projektů se organizaci HWPL daří. Už roku 2014 uvedl Rastislav Čižmár (tehdy ještě nebyl misionářem církve) v časopise Dingir, že Man Hee Lee se setkal s bývalým prezidentem Rumunska Ionem Iliescem, finskou prezidentkou Tarjou Halonenovou nebo barmskou držitelkou Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij. Napsal také, že při návštěvě v Česku roku 2013 přijal Leeho ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta Hynek Kmoníček.[i] V propagačním letáku HWPL jsou s Leem vyfotografováni například také bývalí premiéři Španělska a východního Německa José Luis Rodríguez Zapatero a Lothar de Maizière nebo tehdy úřadující prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma. Se zástupci HWPL (a zároveň příslušníky církve Šinčchondži) se nedávno setkala i prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová (na náhledové fotografii uprostřed). O jakékoli jiné podpoře prezidentky Čaputové církvi Šinčchondži ani HWPL ale nejsou zprávy.