Oslava religionistickou prací: dnes vychází Dingir 4/2022

Dnes vychází sté číslo časopisu Dingir (4/2022). Jeho téma je stejné, jako bylo téma konference na oslavu 25. ročníku časopisu: „Divákem i hercem na náboženské scéně“ – čtvrtstoletí s Dingirem. A jeho obsahem jsou konferenční referáty přepracované do časopiseckých článků. Přibližuje je editorial:

Když redakční kolegyně Andrea Beláňová referovala v Náboženském infoservisu o konferenci na oslavu 25 ročníků časopisu Dingir, citovala na závěr jednu účastnici, která o konferenci údajně pravila, že „správná oslava v protestantském duchu se nese ve znamení práce“. Měl jsem z konference podobný dojem: přinesla spoustu faktů a analýz, za nimiž je solidní religionistická práce. Většinu referátů z konference čtenář nalezne ve formě článků v tomto jubilejním stém čísle Dingiru.
Pořadí článků přitom sleduje pořadí konferenčních referátů. Začínáme tedy reflexemi letos zveřejněných výsledků „náboženské otázky“ při sčítání lidu roku 2021. O výsledcích v Česku hovořil a psal sociolog Zdeněk R. Nešpor, na Slovensku pak dva pracovníci tamního církevního odboru Ministerstva kultury, Lucia GreškováKarol Porubčin.
Jako druhý konferenční blok byly zařazeny referáty, které se týkají samého středu zájmu Dingiru, tedy náboženství v postmodernitě. Není divu, že se ve všech třech hodně jednalo o internet. Zuzana M. Kostićová se zabývala působením Kamu, influencerky, která svůj základní sociální kapitál získala jako kuchařka a nyní ho využívá jako spirituální učitelka. Helena Dyndová si všimla, že se v části veřejnosti vyskytuje odpor proti placeným duchovním službám a že se v jeho projevech objevují podobné argumenty jako před půl stoletím, když šlo o odpor proti „sektám“. Zvláštní a překvapivě silnou formu novopohanství nalezl Michal Puchovský na sociální síti TikTok. O postmoderním náboženství mluví sami jeho stoupenci často jako o „nenáboženské spiritualitě“. Pokud vezmeme tento protimluv vážně, musíme dát za pravdu Ivanu Štampachovi, že jev, který toto sousloví označuje, není v tradici západního esoterismu zas tak nový, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Tři referáty na konferenci – a tři články v tomto Dingiru – se týkaly současnosti tří monoteistických náboženství. Teolog Pavol Bargár postihl hlavní tendence současného křesťanstva a zmínil i vnitřní resistenci vůči těmto tendencím, islamolog Lukáš de la Vega Nosek ukázal to, čím žijí současné muslimské společnosti, na románové produkci jejich předních spisovatelů a teolog a religionista Pavel Hošek popsal nedávný průlom v teoretickém zarámování vzájemných vztahů mezi Židy a křesťany. Další dva články jsou upravenými konferenčními referáty v bloku o etablování východních podob náboženství na Západě: poněkud jiný pohled na počátky buddhismu v Evropě a u nás nabídla religionistka Jana Valtrová a k tématu korejských křesťanských misionářů z minulého Dingiru se jinak vrátila Andrea Beláňová.
Výjimečné, „konferenční“ číslo Dingiru zachovalo jen málo obvyklých rubrik: kromě recenzí to je jen rozhovor a závěrečné čtení. V obou těchto rubrikách se vracíme do minulosti: rozhovor s jedním ze zakladatelů Dingiru, Tomášem Novotným, vedla Jitka Schlichtsová, a úplně na závěr je přetištěna jedna z prvních recenzí Dingiru: napsal ji před 20 lety psychiatr Petr Příhoda pro Perspektivy, přílohu Katolického týdeníku. Obsahuje myšlenky, které jsou podnětné pro tvůrce i čtenáře Dingiru dodnes.
Jen někteří příznivci a autoři Dingiru mohli slavit jeho 25. výročí na konferenci. Články vytvořené z konferenčních referátů si ale mohou přečíst všichni a všichni také dostávají dárek: už podruhé se bezplatnou přílohou Dingiru stává Mezináboženský přehled svátků. Jsme rádi, milí čtenáři, že Dingir spolu s námi táhnete už 25 let!

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Dle hlasů
Inline Feedbacks
View all comments
Ivan Štampach
Ivan Štampach
13. 12. 2022 11:59

Sté číslo! To už je co říct. Je mi ctí s Dingirem od začatku spolupracovat.