„A nyní chléb budete jíst, poté vodu budete pít.“

Vzpomínka na českého orientalistu, jazykovědce a pedagoga profesora Bedřicha Hrozného. K dnešnímu 70. výročí jeho úmrtí (1879–1952).

Ačkoliv netuším, jak se cítí dítě v domácnosti protestantského faráře, vím, jaké to je být manželkou protestantského faráře a zároveň vysokoškolskou učitelkou, jejímž stěžejním oborem je biblistika a kultura a náboženství národů starověkého Předního východu. Jaké je být dítětem takových rodičů by mohly vyprávět naše dcery, od nichž  se odvíjí můj zvláštní zájem o připomínanou osobnost.

Památník Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem. Foto: Jiří Sedláček, Wikimedia Commons.

Bedřich Hrozný se narodil v rodině protestantského faráře v Lysé nad Labem jako jeden z pěti potomků. V poctě mamince (i tatínkovi) „Své mamince na hrob!“ [1] B. Hrozný píše o tom, že matka s otcem zajišťovali klidné a bezpečné prostředí pro jeho rozvoj. Nezaznamenával nejmenší hádku mezi rodiči, což přičítal zejména maminčině smířlivé a laskavé povaze. Jako dospívající hoch s výraznými studijními předpoklady se po maturitě na gymnáziu chystal jít nejdřív v otcových šlépějích, jež směřovaly na dráhu teologickou. Během jazykových a kulturních propedeutik ho při teologickém studiu zaujaly starověké jazyky, a to natolik, že se rozhodl opustit studium teologie a plně se zaměřil na staroorientální filologii a historii. Teologická průprava se mu stala dobrým odrazovým můstkem pro orientální bádání, a proto kotvu křesťanství ve svém osobním a všeobecném osvětovém působení nikdy neuvolnil. V řadě svých přednášek pro širší veřejnost zmiňoval křesťanství jako vrcholné náboženství.[2]

Každý objev v jakékoliv oblasti bádání a výzkumu si žádá obrovské zaujetí a nadšení, které se u Bedřicha Hrozného skvěle zužitkovalo. Mimořádné nadání, houževnatost a touha po dobrodružství přivedla mladého badatele k důkladnému studiu sumersko-akkadských klínopisných textů a díky tomuto výcviku se mohl zapojit do práce, započaté německou badatelskou skupinkou, která nadějného českého vědce přizvala ke spolupráci. Jazyk, kterým se v 10. letech 20. století skupinka zabývala, byla chetitština, jazyk ohromné starověké říše Hatti. Je však dlužno připomenout, že „Hrozný nebyl ,luštitelem chetitského písma‘, ale tím, kdo tento jazyk v klínopisných textech rozpoznal.“ [3]

Vedle rozkrytí chetitštiny v klínopisném záznamu nově objevených tabulek přišel s progresivní tezí o indoevropském původu Chetitů.[4] Český orientalista pracoval pozoruhodnou a poněkud riskantní metodou, jejíž aplikace mu stoprocentně nemusela vyjít. Díky výborným znalostem sumersko-akkadských ideogramů nalezl (v později proslulém) úseku překládaného klínopisného sdělení slovo NINDA – chléb a od něj a jeho předpokládaných kontextů a očekávaných orientálních paralelismů začal doplňovat a od dalších starověkých jazyků odvozovat všechna slova výroku, jenž se obvykle čte následovně:

„nu NINDA-an éccátteni wátarma ekútteni“ – „A nyní chléb budete jíst, poté vodu budete pít“.

Slovo wátarma – voda – se mu zpočátku stalo badatelským kamenem úrazu v jeho tezi o zařazení chetitštiny k indoevropským jazykům. Někteří němečtí orientalisté, zvláště filologové,[5] poukazovali na neobvyklost takového zápisu v případě indoevropských jazyků, ale Bedřich Hrozný jim jejich argumenty postupně vyvrátil. Přesvědčování nebylo jednoduché a právě na něm je pozorovatelná stále přítomná akademická soutěživost, která občas badatele potrápí, ale také přiměje k důkladnému promyšlení vlastních odborných závěrů. Bedřich Hrozný usilovně pracoval na chetitské gramatice a tu také nakonec vydal.

Kromě chetitského jazyka, kultury a historie Bedřicha Hrozného lákalo srovnávání s ostatními starověkými jazyky, jež modelově rozdělil na jazyky, které používaly klínové písmo a hieroglyfy, přičemž kombinace obojího se ukázala u chetitštiny. Další typ hieroglyfů pozoroval v egyptském vývoji jazyka, stejně jako hieratické a démotické písmo, nakonec zmiňoval též hebrejštinu a aramejštinu, jež pro svůj zápis použily foinickou kurzívu. Jazykový a socio-kulturní vývoj hebrejštiny vnímal jako velmi významný pro starověký Přední východ. Bibli, Starý a Nový zákon, nepřestal respektovat jako jedinečný soubor posvátných textů. V řadě přednášek a studií neopomněl připomenout zmiňování chetitského etnika v biblických narativech. Tím přiznal vážnost Chetitům i Bibli.

Vedle ryze badatelské práce jazykové se B. Hrozný připojil i k archeologickým misím, které jemu i jeho studentům a budoucím pokračovatelům přinesly hojný badatelský materiál.[6] B. Hrozný dal stěžejní podnět k založení instituce i platformy pro vědecké orientalistické bádání, která byla nazvána Orientální ústav.[7] Český badatel a vysokoškolský pedagog se díky znalostem mnoha současných i starověkých jazyků nepochybně zařadil mezi vědce světového formátu. Publikoval v němčině, francouzštině a angličtině. Nebývá však zmiňováno, že budoucnost bádání a vědy vůbec viděl ve spolupráci humanitních a přírodovědných oborů, tedy v interdisciplinaritě tolik potřebné pro současné vědecko-výzkumné debaty.

Profesora Bedřicha Hrozného by jistě nesmírně potěšilo, že v českém a slovenském prostředí našel zdatné pokračovatele 21. století, k nimž patřil například Petr Vavroušek. Z nejmladší generace pak k badatelům, jdoucím alespoň do určité míry v jeho stopách, patří Ľubomír Novák a Šárka Velhartická,[8] která k výročí 100 let české staroorientalistiky vydala dle mého soudu excelentní publikaci, kterou zde hojně cituji.

Náhledová fotografie: ČTK.

Poznámky:

[1] VELHARTICKÁ, Šárka, ed., Své mamince na hrob!, Bedřich Hrozný: texty a přednášky: archeologické expedice a lingvistické objevy předního českého orientalisty. Praha: Academia, 2022. Historie (Academia). ISBN 978-80-200-3161-7, s. 508–509.

[2] VELHARTICKÁ, Šárka, Bible a moderní svět, Bedřich Hrozný: texty…  s. 408–413.

[3] NOVÁK, Ľubomír, Bedřich Hrozný (1879–1952). Archeologie na dosah [online]. 2015, 2. 4. 2015 [cit. 2022-12-11]. Dostupné z: https://www.archeologienadosah.cz/, s. 2/3.

[4] „Chetité jsou nejstaršími Indoevropany starého Orientu“. – VELHARTICKÁ, Šárka, Objevení nové řeči indoevropské, Bedřich Hrozný: texty… s. 87.

[5] VELHARTICKÁ, Šárka, Bedřich Hrozný: texty… s. 116.

[6] VELHARTICKÁ, Šárka, Bedřich Hrozný: texty… s. 159–271.

[7] VELHARTICKÁ, Šárka, Bedřich Hrozný: texty… s. 274–291.

[8] Šárka Velhartická je chetitoložka, která se zabývá jazyky a archeologií starověkého Předního východu a srovnávací jazykovědou. Ve svém badatelském záběru se výrazně zaměřuje na osobnost a dílo Bedřicha Hrozného.

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments