Domorodí Američané bojují za záchranu posvátných míst

V rámci „svaté války“ – jak sami nazývají svůj zápas o záchranu posvátného místa Dubové nížiny (Oak Flat) – se Apačové spojili spolu s dalšími domorodými Američany k modlitbě. Dokonce i s těmi, kteří byli jejich historickými protivníky, jako například s Akimel O’odham neboli s Lidem řeky.

Apačové vytvořili koalici domorodých národů pod názvem Apačská pevnost (Apache Stronghold). Spojili se s křesťany i příslušníky dalších náboženství ve svém úsilí zabránit tomu, aby jejich posvátná půda byla prodána společnosti Resolution Copper, která spadá pod britsko-australského těžebního giganta Rio Tinto.

Plánovaný Summit o posvátných místech v arizonském Tucsonu nabídne diskuse o náboženství a spiritualitě domorodých Američanů, o historii kolonizace a kapitalismu, a o negativních dopadech těžby na krajinu. Podle Vanessy Nosieové z Apačské pevnosti byl summit snem jejího otce, Wendslera Nosieho. Jeho snem nebylo, říká, shromáždit lidi „jenom proto, aby se poučili z toho, co Apačská pevnost již ve svém boji dosáhla, ale sjednotit je a upozornit na všechny problémy, které se dějí napříč indiánskou zemí, protože neovlivňují jenom domorodé obyvatele, ale všechny.“

„Zachraňte Dubovou nížinu.“ Zdroj: Resilience.

„Je důležité, že jsme se spojili, že spolupracujeme a že sdílíme svá učení, jak chránit naše posvátná místa, protože ve chvíli, kdy naše posvátná místa zmizí, zmizíme i my. Naše náboženství navždy zanikne,“ říká Vanessa Nosieová. Domorodí Američané stále častěji vystupují proti zásahům těžebních i dalších korporací, a to nejen z ekologických, ale i z náboženských důvodů.

Mnozí Američané si váží země pro její krásu nebo úctu, kterou vzbuzuje. Domorodí Američané se na ni ale dívají nejen fyzickou, ale i duchovní optikou. Rosalyn LaPierová z národů Černonožců a Métis říká, že domorodí akademici, jako ona, jsou často tázání: „Proč je zrovna tento ošklivý kopec s kamenem na vrchu uprostřed ničeho posvátným místem?“ Některá místa mohou být poutními místy, jiná mohou být tradičním prostorem pro slavnosti a obřady. „Když chráníme přírodní prostor, chráníme zároveň i nadpřirozený prostor,“ říká akademička domorodého původu.

„Mnoho Američanů ale nepovažuje indiánskou spiritualitu za skutečné náboženství. Protože převažující euro-americká náboženství většinou nejsou spjata se specifickým místem v krajině, nedokáží pochopit, že podstatou indiánské spirituality je posvátné místo. Nemůžete přestěhovat horu. Nemůžete přestěhovat řeku. Nemůžete přestěhovat tato místa, která jsou součástí posvátných okrsků a pro indiánskou spiritualitu jsou důležitá,“ dodává.

Jedním z posvátných míst, o něž domorodí obyvatelé Spojených států bojují, je již zmíněná Dubová nížina. V roce 2014 Kongres schválil převod tohoto území východně od arizonského Phoenixu těžební společnosti Resolution Copper. Wendsler Nosie, bývalý náčelník apačského kmene San Carlos a bývalý vůdce Apačské pevnosti, přirovnal Dubovou nížinu k hoře Sinaj. Podle Nosieho je Dubová nížina „naše nejposvátnější místo, kde se spojujeme se Stvořitelem, naší vírou, našimi rodinami a s naší zemí“. Útok na indiánské náboženství, historicky nejstarší náboženství v této zemi, považuje za útok na všechna náboženství. Těžba podle něj promění posvátné místo v jámu a „učiní prastarou náboženskou praxi nemožnou“.

Na začátku roku 2021 Apačská pevnost zažalovala americkou vládu u federálního soudu a poukázala mimo jiné na to, že zničení Dubové nížiny by bylo porušením Zákona o navrácení náboženské svobody. Soud se nyní žalobou zabývá a dění kolem Dubové nížiny zatím nemá jasné vyústění.

Protesty před horou Mauna Kea na Havaji. Foto: Martina Pouchlá, Český rozhlas.

Dramatické události se odehrávají také na ostrově Havaj, kolem místní posvátné hory, neaktivní sopky Mauna Kea (havajsky Bílá hora). V roce 2014 přerušila skupina domorodých obyvatel slavnostní zahájení výstavby nové observatoře, která měla být na posvátné hoře vybudována. Demonstranti bránili v příchodu stavebním četám, a zahájili tak dlouhý právní spor. Trval od roku 2015 do roku 2019. Tehdy havajský nejvyšší soud stavbu observatoře povolil. V den zahájení stavby však domorodí Havajané opět místo zablokovali. Policisté tehdy zatkli čtyřicet lidí, především havajských stařešinů, tzv. kupuna. Letos v létě ovšem nový státní zákon předal správu nad posvátnou horou Úřadu pro správcovství a dohled nad Maunou Keou, který sestává převážně z akademiků a domorodých obyvatel Havaje.

Národní památník Medvědí uši (Bears Ears) v Utahu byl ustanoven prezidentem Barrackem Obamou v roce 2016 na žádost Mezikmenové koalice Medvědí uši (Bears Ears Inter-Tribal Coaliton). Jedná se o koalici pěti kmenů, které považují některá místa uvnitř Národního památníků Medvědí uši za svá posvátná místa. Hank Stevens, který v koalici zastupuje národ Navajo (Diné), popisuje krajinu Medvědích uší jediným slovem: „Všelék.“ Podle něj má posvátná krajina potenciál uzdravovat všechna rozdělení, všechny těžkosti a všechny nemoci.

Medvědí uši jsou pouštní území poseté impozantními kamennými útvary, kam, jak uvádí webové stránky koalice, „chodí náčelníci a medicinmani vykonávat obřady, sbírat léčivé byliny a praktikovat léčebné rituály, a činí tak od nepaměti, jak dokládají stvořitelské příběhy našich kmenů.“ Hank Stevens říká: „Věřím, že my, lidské bytosti, máme schopnost si společně sednou a skutečně spolupracovat, pokračovat ve zlepšování toho, co máme, a snažit se z toho vytěžit to nejlepší pro další generaci.“

Podle článku z Religion News Service.

Náhledový obrázek: Národní památník Medvědí uši (Bears Ears) v Utahu. Foto: Santa Fe Conservation Trust.

Psali jsme v Dingiru:

téma Spiritualita Indiánů, Dingir 21 (1), 2018.

Související články:

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments