Česká starokatolická synoda přijala dvě přelomové změny

V sobotu 17. října přišla důležitá zpráva z 51. synody Starokatolické církve v České republice, která se konala v Bystřici pod Hostýnem v tamním středisku Českobratrské církve evangelické. Mimo jiné přijala dvě rozhodnutí, která se zdají být přelomová. Rozhodla, že je možné poskytnout ženám ordinaci k presbyterské službě, tedy k tak řečnému služebnému kněžství. Žena může zastávat i biskupskou službu.

Synoda rovněž rozhodla, že je možné požehnat párům stejného pohlaví na společnou cestu životem. Přesněji řečeno, všem párům, které nemohou uzavřít manželství. Biskup dostal úkol zajistit obřad žehnání odlišný od obřadu svátosti manželství.

Oběma rozhodnutími se zdejší církev připojila k většině starokatolického společenství. Na dosavadním odmítavém postoji trvá už jen Polskokatolická církev. Pokud jde o svěcení, zastávala dosud kompromisní pozici tím, že umožnovala jáhenské svěcení žen, které je historicky lépe doloženo a s jejímž prosazením není taková potíž. Doposud byly ordinovány čtyři české starokatolické jáhenky.

Starokatolické hnutí na kontinentu vyjadřovalo od 18. století podobnou tendenci jako na Britských ostrovech o dvě století dříve hnutí anglikánské. Dnes, konkrétně už od roku 1931, jsou tyto dvě větve západního křesťanství v plném společenství. Například jedním ze tří hlavních světitelů nynějšího českého biskupa Pavla Benedikta Stránského 1. dubna 2017 v propůjčeném kostele sv. Markéty v Břevnově byl anglikán Piere Whalon, tehdejší biskup Konvokace episkopálních církví Evropy.

Vnitrokřesťanské mezicírkevní styky starokatolíků se postupně rozšiřují. Jedním ze směrů přibližování je Společenství z Porvoo, seskupení patnácti anglikánských a luterských církvi v Evropě. Pokud jde o luterány, jádrem komunity jsou národní církve skandinávských zemí. Propojení starokatolíků s nimi došlo nejdále v případě švédské luterské církve. Poslední česká synoda schválila svátostné společenství s indickou církví Mar Thoma s asi milionem členů, která vznikla vlivem anglikánů na starobylé, původně syrské křesťanství v Indii.

Společenství 44 anglikánských církví prodělalo podobný vývoj. Původní Církev Anglie, další zemské anglikánské církve Spojeného království, obdobné církve ve Spojených státech amerických, v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu a další církve zejména v bývalých britských koloniích v Africe a Asii řešily rovněž otázky vztahu k homosexualitě a možnost církevní služby žen. S jistým zjednodušením lze říct, že církve chudšího Jihu jsou konzervativnější.

Anglikánské společenství zůstává v obou otázkách ve sporu, i když zhruba v posledním desetiletí není konflikt tak prudký jako dříve a nedošlo k rozštěpení anglikánů tak, jak se někteří obávali. Daří se víceméně udržovat svátostné společenství církví, resp. schopnost a ochotu ke společné liturgii, a uchovává se spojení vyjadřované obvykle jednou za deset let Lambethskou konferencí. Na ni se na pozvání arcibiskupa z Canterbury scházejí všichni anglikánští biskupové. Její rozhodnutí však členské církve nezavazují.

Starokatolická církev v Česku vykázala v posledním sčítání lidu, jehož výsledky byly uveřejněny na začátku letošního roku, jen 672 členů. Její biskup sídlí v Praze a katedrálou je kostel sv. Vavřince na Petříně vedle rozhledny a zrcadlového bludiště. Působí v současnosti na sedmnácti místech. Tři farnosti jsou v Praze.

Církev od svého vzniku v 19. století měla členstvo spíše německého jazyka. Vyhnáním těchto obyvatel z Československa v letech 1945 a 1946 byla téměř likvidována. Komunistický režim pak do jejího vedení dosadil lidi, kteří pomáhali české členstvo dále redukovat. Po sametové revoluci se fakticky sloužily pravidelné bohoslužby jen na jednom místě. Ve třech následujících desetiletích se církev rozrostla do nynějšího stavu.

S církví jsou rovněž propojeny dvě komunity na Slovensku, v Bratislavě a v Trnavě, a to prostřednictvím českého biskupa jako delegáta Utrechtské unie pro Slovensko.

Synoda je nejvyšším orgánem církve. Předsedá jí biskup a jsou v ní zastoupeni duchovní a laici ze všech farností. Uvolní-li se pozice biskupa, například odchodem na odpočinek, jako tomu bylo v roce 2016, když dosavadní biskup Dušan Hejbal dosáhl emeritního věku šedesáti pěti let, volí jeho nástupce. Ten pak potřebuje potvrzení od ostatních starokatolických biskupů, aby mohl být vysvěcen, a tím plně převzít službu na svém území.

Starokatolická církev se na synodě vyjádřila ke dvěma tématům aktuální občanské situace. V souvislosti s vraždou dvou gayů v Bratislavě se vyslovila takto:

Synoda Starokatolické církve v ČR vyjadřuje obavy nad nárůstem napětí ve společnosti a nenávistí, která je často namířená vůči sexuálním, náboženským, národnostním i etnickým menšinám. Důrazně odsuzuje brutální vraždu členů LGBT+ komunity, ke které došlo 12. října v Bratislavě. Verbální projevy nenávisti jsou pramenem násilí, proto vyzýváme odpovědné lidi v církvích i ve veřejném životě k budování společnosti pro všechny lidi bez rozdílu.

Církev se rovněž připojila ke stanovisku Světové rady církví, které odsuzuje nezákonnou a neospravedlnitelnou invazi Ruské federace na Ukrajinu. Vzhledem k členství významné a početně silné Ruské pravoslavné církve bylo pro Světovou radu církví nesnadné zaujmout méně diplomatické a více etické stanovisko. Odmítla však, a starokatolíci ji v tom podpořili, zneužívání náboženského jazyka a autority k ospravedlnění ozbrojené agrese a nenávisti.

Fotografie z bohoslužby: Petr Jan Vinš, ostatní: Martin Kováč.

Více o Starokatolické církvi v Religionistické encyklopedii.

Související články:

Sdílet:
Subscribe
Upozornit na
guest

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments